Podjatost

Efektivním prostředkem ochrany v situaci, kdy byl v daňovém řízení ustanoven znalec (§ 115 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu), který může daňový subjekt poškodit na ústavně zaručených právech již při výkonu znalecké činnosti a nikoliv pouze jeho výsledkem (§ 77 téhož zákona), je žaloba proti rozhodnutí o nevyloučení znalce dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Ustanovení § 70 písm. c) s. ř. s. , stanovující kompetenční výluky, se v takovém případě neuplatní.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 2 Afs 203/2016 , www.nssoud.cz

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2017, čj. 10 Afs 128/2016-68

V řízeních před státními orgány se občas stává, že daňový subjekt nabyde přesvědčení, že pracovníci příslušného úřadu vůči němu nepostupují objektivně a nezaujatě. V dnešním přehledu judikatury se podíváme na zajímavé rozsudky z této oblasti. Na úvod lze zmínit, že daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb. ) se touto problematikou zabývá v § 77 – Vyloučení úřední osoby. Zakotvuje též právo osoby zúčastněné na správě daní podat námitku podjatosti a dotčená úřední osoba do vyřešení této námitky může provést jen neodkladné úkony. O podjatosti rozhodne úřední osoba stojící v čele správce daně (tedy obvykle ředitel finančního úřadu), pokud by byla namítána právě její podjatost, pak nejblíže nadřízený správce daně. Samostatným druhem podjatosti může být též porušení zásady dvojinstančnosti.

Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 15 Af 8/2014, www.nssoud.cz

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 2 Afs 203/2016, www.nssoud.cz K předpisům: – § 77 odst. 1 písm. c) DŘ

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 15 Af 8/2014, www.nssoud.cz K předpisům: – § 77 odst. 1 písm. b) DŘ

V tomto článku se budeme zabývat charakterem a procesním významem (ne)rozhodnutí o námitce podjatosti, vznesené vůči pracovníku správce daně. Zákonnost a kvalita řízení o vyloučení úřední osoby ze správního (daňového) řízení, vedeného k vznesené námitce podjatosti úřední osoby, může mít zcela zásadní dopady na meritorní rozhodnutí. Téma budeme ilustrovat na konkrétním případu, k němuž došlo při rozhodovací činnosti celních orgánů, vystupujících v postavení správce daně v době účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků. Předmětem tohoto příspěvku je především posouzení otázky, zda a případně za jakých podmínek může být meritorní rozhodnutí v daňovém řízení vydáno předtím, než je o vzn námitce podjatosti úřední osoby rozhodnuto (resp. rozhodnuto pravomocně).

Cílem tohoto článku je seznámit daňové subjekty s prostředky, které mohou využít podle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), z nichž některé slouží také na ochranu jejich práv před správcem daně. Daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní (§ 1 odst. 1 daňového řádu). Daňové subjekty a třetí osoby jsou považovány za osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3 daňového řádu). Článek je zaměřen zejména na ty prostředky, které je daňový subjekt oprávněn podat formou podání, které daňový řád považuje za úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně (§ 70 odst. 1 daňového řádu).