Podnik zemědělský

Jak zaúčtovat vlastní spotřebu zvířat v daňové evidenci? Fyzická osoba podniká v zemědělství chová býky cca 100 ks. Jednou za rok potřebuje 2–3 zabít pro vlastní potřebu. Nevíme, jak to zaúčtovat, zda si má býky sám sobě prodat? 

Otec předává celý zemědělský závod synovi formou prodeje a ukončuje provozování činnosti zemědělského podnikatele. Syn bude pokračovat v provozování zemědělské činnosti po dobu více jak tři další zdaňovací období. Oba dva jsou plátci DPH a oba dva vedou daňovou evidenci. Zajímá mě, zda příjmy získané z prodeje bude otec zdaňovat a zda kupní cena za prodaný závod bude předmětem DPH. Dle časopisu Účetnictví v zemědělství ze září 2015, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými, pokud syn pokračuje v zem. činnosti nejsou předmětem daně z příjmu a nejsou ani předmětem DPH. Platí toto stále a nic se od té doby nezměnilo? Je v tomto případě výhodnější převod formou kupní smlouvy nebo formou darovací smlouvy? Podle mě je pro syna výhodnější smlouva kupní, protože si může uplatňovat odpisy ze vstupní ceny majetku.

Předmětem tohoto článku je problematika oceňování, účetního zachycení a vykazování zvířat chovaných v účetních jednotkách zabývajících se živočišnou výrobou, a to v souladu s českými účetními předpisy pro podnikatelské subjekty. Odlišnosti účetního zobrazení a oceňování zvířat vyplývají z charakteru těchto aktiv, specifik jejich chovu a rovněž ze specifik zemědělské výroby obecně.

Problematika daňových nákladů v souvislosti s reklamou a propagací patří k těm složitějším, a to zejména z toho důvodu, že tyto náklady nejsou přímo specificky upraveny v § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů , a je tedy nutné postupovat podle obecné úpravy § 24 odst. 1 tohoto zákona. Pravdou je, že tyto výdaje patří mezi ty, na které se správci daně s oblibou zaměřují, a tak je nutné počítat s tím, že daňový subjekt bude muset být schopen dobře prokázat, že se jedná o výdaje na dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů a zejména to, že se příslušná reklama opravdu uskutečnila. Současně v praxi dochází k tomu, že reklama je zaměňována za darování a je chybně uzavřena darovací smlouva, ovšem dary mají zcela odlišný daňový režim a nelze proto tyto skutečnosti zaměňovat.

Při pohledu z okna vyhřáté kanceláře vypadá zemědělské podnikání jednoduše, příjemně až rekreačně. Zvláště, pokud o profesi nic moc nevíte a zjednodušeně jí vnímáte jako víkendové radostné pachtění na zahrádce. Skutečnost je samozřejmě mnohem méně idylická, venku není vždy hezky, úroda či chované zvířectvo „zlobí“, konkurence nespí, na rozdíl od úředníků s jejich razítky a dotacemi. Zkrátka zemědělské podnikání rozhodně není procházkou růžovým sadem, a tak se stává, že přemíra starostí, únavy a stresu si vynutí předčasné ukončení činnosti. Častým důvodem bývají dluhy, které již podnikatel nezvládá v rozumném čase plnit, protože je např. sám v roli marného věřitele svých pohledávek. Banky sice jsou ochotné půjčovat peníze, ale v zásadě jen těm, kteří je de facto ani moc nepotřebují, takže po uši zadlužený zemědělec obvykle odejde s nepořízenou. A když se situace hodně vyhrotí, pak na firemní dveře nezaklepe jen exekutor, ale ještě mocnější pán - insolvenční správce.

V následujícím příspěvku bych chtěl upozornit na judikát Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“) sp. zn. 9 Afs 156/2014-58 ze dne 14.5.2015, který se týkal silniční daně v případě zemědělského podnikání.

Nový občanský zákoník přinesl od roku 2014 záplavu změn napříč téměř celým právním řádem. Mimo jiné také navázal na evropskou tradici, která u nás platila před rokem 1950, a rozštěpil dosavadní pojetí nájmu na dva typy. Prvním je „nájem“, ovšem ve staronovém pojetí pouhého práva užívání cizí věci, druhým typem je novinka „pacht“ umožňující cizí věc nejen užívat, ale i požívat, a tedy brát z ní užitky, plody a výnosy (zisky) a tyto spotřebovávat.

Soukromý zemědělec dokončil stavbu hnojiště. Váhám se zařazením do odpisové skupiny, předpokládám, že se bude jednat o 5. odpisovou skupinu, zřejmě klasifikace CZ-CC221232?

Manka a škody jsou situací, která se občas vyskytuje u všech daňových subjektů a účetních jednotek, ať už se jedná o fyzické nebo právnické osoby, zemědělské podnikatele nevyjímaje. V praxi je tak nutné řešit nejen následky poškození, zničení či odcizení majetku, ale také zajištění náhrady tohoto majetku. Navíc škody a manka mají důležitý daňový a účetní dopad, který je nutné dobře posoudit. V následujícím příspěvku bych se chtěl zaměřit na daňovou oblast z pohledu zemědělských podnikatelů.

V minulém příspěvku jsme probrali čtyři základní varianty darování zemědělského závodu nebo jeho vybraných složek potomkovi. Na což nyní navážeme úplatnou alternativou - prodejem, což je v praxi mezi nejbližšími rodinnými příslušníky ale spíše výjimkou. S úplatou se navíc daňové řešení dosti komplikuje, a také na ně dopadá obávané daňové ustanovení o tzv. cenách obvyklých mezi osobami blízkými, resp. obecněji mezi spojenými osobami. Další práce navíc oproti bezúplatnému převodu bude s daní z nabytí nemovitých věcí.