Poplatky správní

Povinnost uhradit penále je upravena v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “). Penále vzniká z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. V praxi v podstatě nastávají tyto dvě nejčastější situace, které vyvolají vznik povinnosti uhradit penále: správce daně zahájí daňovou kontrolu po stanovení daně (tj. předmětná daň již byla dříve vyměřena či doměřena a daňovou kontrolou je již stanovená daň prověřována) a na základě výsledků daňové kontroly stanoví vyšší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu, nebo po stanovení (vyměření či doměření) daně vydá správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, na kterou daňový subjekt nereaguje a správce daně v rámci doměřovacího řízení zahájeného vydáním předmětné výzvy doměří daň (zvýší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu) bez součinnosti daňového subjektu.

Poplatek je jednorázová peněžní částka, která je vybírána například za nějakou službu. O poplatcích se mluví zejména ve vztahu k veřejnoprávním subjektům (státu, obcím – některé právní předpisy používají termín „poplatek“ pouze v tomto významu), avšak i u služeb poskytovaných soukromými subjekty. Zpravidla jde o paušální cenu nebo příplatek (složku ceny). Takto poplatek definuje wikipedia. I z této definice je zřejmé, že poplatky jsou zejména veřejnoprávní, ale i soukromoprávní. Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně, daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto je v tomto článku shrnu a trochu okomentuji. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření (ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd.). V tomto článku se ale budu věnovat jen daňové oblasti, a to opatřením spadajícím do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je opatření celá řada.

V souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu na území České republiky byla přijata celá řada mimořádných opatření, která mají a ještě budou mít dalekosáhlé dopady do ekonomické sféry řady subjektů, zejména podnikatelů a spotřebitelů. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize parlament ČR schválil zákon č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby poškozené, účastnící se soudních řízení, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu , tzv. lex covid justice – dále jen Lex Covid. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 24. 4. 2020.

Stav ke dni 6. 5. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a následně byl dvojím prodloužením nouzový stav prodloužen až do 17. 5. 2020. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020, 137/2020 a 159/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

S účinností od 12. března 2020 byl vládou České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2). Za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty byla v návaznosti na §260 daňového řádu (dále DŘ ) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně přijata řada rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 ze dne 16. 3. 2020 a č. 5/2020 ze dne 24. 3. 2020, byl vydán pokyn GFŘ D-44 (je zveřejněn ve FZ č. 4/2020), dále je řada opatření obsahem zákonů č. 134/2020 až 137/2020 Sb. , a zákona o kompenzačním balíčku.

V této nelehké době bychom chtěli čtenářům poskytnout ve stručnosti informace související s nouzovým stavem vyvolaným epidemií nemoci COVID-19. S ohledem na to, že situace se velmi dynamicky mění, věnujte prosím pozornost tomu, že redakční uzávěrka tohoto článku je 29. 3. 2020 a pozdější informace nemohly být vzaty při přípravě článku v úvahu.

Stav ke dni 6. 4. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území ČR nouzový stav na dobu od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Současně je jednáno o prodloužení tohoto nouzového stavu. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020 a 137/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

V následujícím příspěvku bychom se krátce věnovali zřejmě nejdůležitějšímu právnímu předpisu zveřejněnému na konci roku 2019 s platností od 1. 1. 2020, a to zákonu č. 364/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2020, přitom ještě ráno 31. 12. 2019 ve Sbírce zákonů zveřejněn nebyl. Legislativní kultura je u nás skutečně na výši.

Dne 13. 6. 2019 předložila ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen „návrh zákona“). Návrh zákona obsahuje změny hned několika daňových zákonů, zejména zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních “ či „ZSD “). 1)

Při činnosti subjektů, jenž nejsou založeny nebo zřízeny za účelem zisku (nevýdělečné organizace), dochází ke styku se státními orgány, které na základě právních předpisů za svou činnost či konkrétní úkony vybírají správní nebo soudní poplatky. S ohledem na skutečnost, že nevýdělečné organizace vyvíjejí či poskytují různé obecně prospěšné činnosti, rozhodl zákonodárce poskytnout těmto subjektům určité úlevy, a to v podobě osvobození od placení některých soudních či správních poplatků. Právě na osvětlení tohoto institutu a jeho dopady pro praxi nevýdělečných organizací je zaměřen následující příspěvek.

Soudní poplatek a povinnost advokáta JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.2.2016, sp. zn. 2 Afs 12/2016, www.nssoud.cz Rozhodující v daném případě...

Nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO") veřejně prospěšným charakterem své činnosti přispívají k rozvoji celé společnosti a tudíž mohou využívat i různé úlevy od daní a poplatků, které jim stát nabízí. Jedním z příkladů je i osvobození od správních poplatků. S přenesením určitých působností, resp. oprávnění k výkonu správních činností, na jiné subjekty než jsou organizace státu, vznikají situace, kdy nestátní neziskové organizace přicházejí o své úlevy a osvobození jim není přiznáváno.