Poplatník daně
- Článek
Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).
- Článek
Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).
- Článek
Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.
- Článek
Do skupiny veřejně prospěšných poplatníků patří široká škála různých organizací, které v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Jejich výčet není taxativně vymezen, podstatné je naplnění výše uvedených znaků.
Mohli byste prosím vysvětlit a uvést i několik příkladů k § 4 odst. 3 zákona o dani silniční: „Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.“?
Poplatník, zaměstnanec a současně podnikatel - živnostník, trénuje děti, od hokejového klubu dostává ročně asi 15 500 kč, poplatník nemá na trénování ŽL, je potřeba tento příjem zdanit? Ve skutečnosti je tento příspěvek použit na nákup hokejové výstroje (brusle, ostření bruslí, hokejové oblečení) - tyto výdaje lze doložit doklady a pak na dojíždění autem na stadion, event. výjezdy na zápasy.
- Článek
V textu si ukážeme, kdy může u poplatníka daně z příjmů vzniknout daňová ztráta a jaký bude postup při jejím uplatnění, pokud tato daňová ztráta vznikne za zdaňovací období 2020. Zákonem č. 299/2020 Sb. došlo k rozšíření možnosti uplatnit stanovenou daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, a to i za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena (uplatnění tzv. carry loss back).
- Článek
... S ohledem na ochranu legitimního podnikání lze plátci daně odepřít nárokované právo z titulu zneužití práva pouze tehdy, pokud jeho relevantní hospodářská činnost nemá žádné jiné objektivní vysvětlení než získání nároku vůči správci daně, a přiznání práva by bylo v rozporu se smyslem a účelem příslušných ustanovení. Nejde přitom vůbec o zastírání určitého právního jednání jednáním jiným (simulaci a disimulaci), ale o umělé vytvoření podmínek směřujících k získání daňové výhody. Daňový subjekt nic nezastírá, ale od počátku jedná tak, aby na daňové zvýhodnění dosáhl. Nejvyšší správní soud v této souvislosti předesílá, že jednotlivé okolnosti případu či důkazy nelze vytrhávat z kontextu, jako to činí stěžovatelka v kasační stížnosti, potažmo v replice, ale je třeba je vnímat a posuzovat ve vzájemném souhrnu. Již krajský soud totiž správně uvedl, že je to právě celkový sled jednání zúčastněných osob a s tím spojených okolností, který v tomto případě nemůže vést k jinému závěru, než že jejich záměrem bylo účelové získání daňového zvýhodnění. Daňovým subjektům jistě není bráněno uzpůsobit své podnikání tak, aby minimalizovaly své daňové povinnosti, pokud však jediným, potažmo hlavním účelem jejich podnikání (či jednotlivých transakcí) je získání nelegitimní daňové výhody, nelze takové jednání považovat za právem aprobované.
- Článek
Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinností, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.
- Článek
V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)
- Článek
Blíží se 31. 1. 2019, termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2019. Přestože u této daně nedochází oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám, chceme při této příležitosti připomenout povinnosti poplatníků daně a upřesnit či doplnit některé již dříve publikované informace.
- Článek
V následujícím textu je pojednáno o tom, zda daň z nabytí nemovitých věcí má být součástí daňově uznatelných nákladů, nebo zda má být součástí pořizovací ceny nabytého majetku. Závěry předkládané v tomto článku vycházejí z diskuse na zasedání Národní účetní rady.
Fyzická osoba pronajímá na základě nájemní smlouvy svému s. r. o. nákladní automobil do 3,5 tuny. Kdo může zaplatit silniční daň a musí podat daňové přiznání k silniční dani?
- Článek
Následující příspěvek se zabývá otázkou, je-li základem daně z nabytí nemovité věci i daň z přidané hodnoty. Posuzuje tři různé situace, které se mohou vyskytnout. První, kdy je poplatníkem daně převodce nemovité věci, ve druhé je poplatníkem daně z nabytí nemovité věci nabyvatel a ve třetím případě je základem daně cena zjištěná.
- Článek
Blíží se termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2018. Tento příspěvek má, kromě každoročního připomenutí povinností spojených s podáním daňového přiznání, informovat o novele č. 225/2017 Sb. zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 338/1992 Sb. “), účinné od 1. 1. 2018, a také na příkladu ukázat postup výpočtu daně v zatím málo obvyklém případě částečně dokončené zdanitelné stavby podle § 7 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb.
- Článek
Opět se blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Na rozdíl od předchozích let, kdy byl zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), téměř každoročně novelizován, nedochází v této oblasti na zdaňovací období roku 2017 k legislativním změnám oproti roku 2016. Namísto obvyklého seznámení se s novelou zákona se proto budeme podrobněji věnovat povinnostem poplatníků daně z nemovitých věcí, souvisejícím s podáním daňového přiznání a placením daně, které jsou častým předmětem dotazů nebo chybování.
Smlouva o koupi nemovitosti (pozemky) byla uzavřena a podepsána 20. 10. 2016. V této smlouvě je s odkazem na § 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. dohodnuto, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je prodávající. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán 31. 10. 2016, k provedení vkladu do katastru nemovitostí došlo dne 23. 11. 2016., tzn. po účinnosti novely č. 254/2016, kterou se stanoví, že poplatníkem této daně je vždy nabyvatel. Řízení bylo ukončeno 9. 12. 2016. Kdo je v tomto případě poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí - nabyvatel, nebo ve smlouvě sjednaný prodávající?
Poplatník, rezident ČR (trvalé bydliště v ĆR, manželka a dítě žijí v ČR), měl příjmy za rok 2015 pouze od jednoho slovenského zaměstnavatele. V Potvrzení příjmů od tohoto slovenského zaměstnavatele je vidět, že si uplatnil i slovenský "daňový bonus na dítě". Z příjmů mu byla sražena záloha na daň (preddavka na daň). Jiné příjmy, ani příjmy z ČR v roce 2015 žádné neměl. Může si tento poplatník podat Přiznání k dani z příjmů v ČR a uplatnit české nezdanitelné částky - zaplacené úroky z úvěru, zaplacené příspěvky na životní pojištění a slevu na poplatníka, slevu na nepracující manželku a slevu na dítě? Příjmy jsou vysoké, podléhají solidární dani.
Protože neměl tento poplatník za rok 2015 žádné příjmy plynoucí z ČR, jak vyplnit v Přiznání k dani z příjmů? Příjmy se přepočtou kurzem pro neúčetní jednotky (z EUR na CZK, pro rok 2015 je to 27,27), povýší se příjem o pojistné zaměstnavatele dle § 6 odst. 12 ZDP, vypočte daň dle § 16 ZDP + solidární daň § 16a ZDP.
Zálohu (preddavku) na daň sraženou a zaplacenou v SR si uplatní jak a do jaké výše?
Jakou metodu zápočtu daně může použít podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR?
Jaký je rozdíl mezi "úplným" a "prostým" zápočtem zaplacené daně v zahraničí?
Lze některý zápočet daně použít i pro příjem dle § 6 ZDP ze SR jak popisuji výše, aby byla pro poplatníka výhodný? a) Vyjmutí příjmů plynoucích ze SR není výhodné, vyjde nula a není z čeho uplatnit nezdanitelné částky a slevy, protože příjmy z ČR neměl. b) Zápočet s progresí také ne, to by musel ještě českou daň doplácet. c) Existuje úplný zápočet zaplacené daně v SR? Zřejmě pouze do výše vypočtené daně dle českého zákona.
Nebo v tomto případě Přiznání k dani z příjmů v ČR, tj. ve svém rezidentním státě, podávat nemusí - i když podá, nemůže odečíst nezdanitelné částky a slevy?
Ve státě, ze kterého měl příjmy (SR) musí zúčtovat sraženou daň s příslušným slovenským finančním úřadem? Sám asi ne, v rámci zúčtování provádí slovenský zaměstnavatel, pokud je mi známo. Toto zúčtování nebylo provedeno ze strany zaměstnavatele.
Poplatník je účastníkem smlouvy o hypotečním úvěru, kterým financuje koupi pozemku za účelem výstavby rodinného domu své dcery. Vlastníkem pozemku je dcera a ta bude také i vlastníkem rodinného domu. Může si poplatník uplatnit úroky z hypotečního úvěru, když není vlastníkem a bytovou potřebu bude užívat k trvalému bydlení dcera?
Jaké datum se považuje za den zdanitelného plnění při převodu nemovité věci? Jaký akt lze za zdanitelné plnění považovat? Jedná se o podání návrhu na vklad na katastr nebo samotný zápis do katastru? Řeším to z toho důvodu, že od 1. 4. 2016 je poplatníkem daně nabyvatel (kupující). Pokud by tedy byla uzavřena Smlouva o převodu jednotky třeba 25. 3. 2016, tentýž den podán návrh na vklad na katastr, tak kdo je pak poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí? Jde mi o to, jak nejlépe to nastavit, aby poplatníkem daně byl převodce.