Poplatník daně z přidané hodnoty

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Společnost (sdružení) má dva společníky s podíly 50 % a 50 %. Za společnost jedná pouze pověřený účastník, a to vlastním jménem a na účet dalšího společníka. Dodávají zboží na Slovensko. Společník A vystaví fakturu na celé plnění a uplatní osvobození při dodání do JČS. Společník B vystaví fakturu společníkovi A na 50 % plnění. Bude plnění také osvobozeno jako dodání do JČS nebo u něj bude uplatněna tuzemská DPH? [Dle GFŘ v případech uvedených v situaci 1/ a 2/ budou plnění uskutečněná vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem podléhat stejnému daňovému režimu. Pokud jsou odběrateli poskytnuty např. stavební práce včetně projektové dokumentace, bude každým ze společníků (při splnění zákonných podmínek) aplikován režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH ]. Dá se to považovat za stejný daňový režim? Jak prokáže společník B dodání do JČS pro účely osvobození? Případně pokud by společník B nemohl osvobodit a vystavil by fakturu s tuzemskou DPH, nebude mít společník A problém s odpočtem DPH?

S účinností od 1. 7. 2017 byla novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , zrušena dřívější specifická pravidla pro správu DPH u společníků společnosti. V této novele bylo zakotveno přechodné ustanovení pro společnosti, které vznikly do 1. 7. 2017, podle něhož mohly tyto společnosti v tomto přechodném období, které trvalo do 31. 12. 2018, ještě postupovat podle dřívějších specifických pravidel pro uplatňování DPH ve společnosti. Od 1. 1. 2019 (po skončení tohoto přechodného období) již musí všechny společnosti postupovat podle standardních pravidel, která však nejsou pro společnosti zákonem o DPH nijak upravena, a proto jsou dovozována pouze výkladově a vyplývají z Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017, která je zveřejněna na webových stránkách finanční správy (dále jen „informace GFŘ“). Z této informace však nevyplývá jednoznačné řešení všech problémových situací, se kterými se lze v roce 2019 při uplatňování DPH ve společnosti setkat. V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná standardní pravidla pro přiznávání daně na výstupu a pro odpočet daně ve společnosti, a to ve srovnání s dřívějšími specifickými pravidly.

Interpretace toho, jaké postavení mají jednatelé a členové statutárních orgánů právnických osob z pohledu evropských DPH předpisů, není ani zdaleka jednotná. Na rozdíl od úpravy dle českého zákona o DPH . Nicméně ta má být od příštího roku novelizována, doposud jasná pravidla by měla být bez náhrady vypuštěna. V článku popisuji jednotlivé názorové proudy týkající se otázky zdanění odměn za výkon funkce jednatele. Argumenty pro (ne)zdanění odměn jednatele, které jsou v současné době dostupné, lze bohužel poměrně jednoduše dezinterpretovat a řešení pravděpodobně nebude v praxi lehké hledat a nalézt.

Novela č. 170/2017 Sb. zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), účinná od 1. 7. 2017, zcela změnila zdaňování společností, dříve označovaných jako sdružení. Společnosti existující před účinností novely musí přejít na nový systém nejpozději 1. 1. 2019, nově vzniklé společnosti se již musí řídit novými pravidly. Ty mají dopad především na fakturaci, a proto s nimi přijdou do styku i firmy, které se společnostmi obchodují.

Fyzické a právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti (dále jen „osoby povinné k dani“), které dosud nejsou plátci podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“ nebo „zákon o dani z přidané hodnoty“), musí průběžně zjišťovat výši obratu podle uvedeného zákona, jelikož se v případě překročení stanovené výše obratu stávají plátci pro účely tohoto zákona. U osob povinných k dani, které jsou již plátci, je obrat kritériem pro účely změny zdaňovacího období.