Příjmy

Z uvedeného tak logicky vyplývá, že v případě, kdy stěžovatel daň z přidané hodnoty řádně neodvedl, ačkoli ji od poplatníka před tím vybral, ovlivňuje takto vybraná částka rovněž základ daně z příjmů. Opačně by tomu bylo v případě, kdy by cenu za poskytnutá plnění stěžovatel s jeho odběrateli sjednal bez daně z přidané hodnoty. To však v posuzovaném případě nenastalo a stěžovatel to ani netvrdil. Jinak řečeno, v případě, kdy stěžovatel v rámci peněžních hodnot, které obdržel za uskutečněná zdanitelná plnění, obdržel rovněž částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou však následně neodvedl do státního rozpočtu, představovala předmětná částka součást jeho příjmů. Stěžovatel tak s touto částkou mohl po rozhodnou dobu fakticky neomezeně a volně nakládat, a nijak se tak nelišila od zbývající části jeho příjmů za uskutečněná zdanitelná plnění.

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3–7denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.

Jsme dobročinný spolek, který sbírá peněžní prostředky k dobročinným účelům, například na postižené děti atd. V roce 2020 jsem založili zvláštní bankovní účet veřejné sbírky, kam chodí peníze od dárců a my pak z toho platíme různé pomůcky pro postižené. Spolek vede daňovou evidenci. Účtuje se tento účet? Zůstatek k 31. 12. 2020 na tomto účtu je kladný. Dále jsme vybrali na náš účet prostředky na akci, která se kvůli covidu nekonala (tyto prostředky šly na náš běžný účet). Dle evidence tedy vykazujeme zisk. Co podléhá zdanění?

Novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 540/2020 Sb. , dochází k nahrazení stávajícího institutu stanovení daně paušální částkou v § 7a ZDP novým zněním § 7a obsahující zavedení paušálního režimu pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021. Současně dochází v této souvislosti k doplnění a úpravě dalších ustanovení ZDP a dalších souvisejících zákonů.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali změnám v právních předpisech, které se mohou týkat praxe neziskových subjektů. Připravili jsme pro Vás přehled změn v daňové oblasti, který volně navazuje na příspěvek , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 7-8/2020 na s. 3.

V krátkém seznámení s novými vládními opatřeními týkajícími se daňové oblasti v důsledku přijatých mimořádných opatření k dalšímu šíření pandemie COVID-19 si uvedeme tři oblasti: – vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu – sněmovní tisk č. 1055, – vládní návrh zákona k EET – sněmovní tisk č. 1056, – rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události – Finanční zpravodaj č. 22/2020.

Zlepšila současná krize pohled společností na controlling a finanční řízení firmy? Změnili majitelé a manažeři své dosavadní vnímání role účetnictví ve finančním řízení a manažerský pohled na něj? Jaké nástroje finančního řízení jim zafungovaly? Co se ve firmách dříve automaticky vyhodnocovalo a nyní je vnímáno jako neefektivní? Promítají se dopady pandemie koronaviru také do způsobu využívání controllingových nástrojů? Přinášíme konkrétní návody vycházející z autorčiny konzultační praxe.

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, jsou podle ustanovení § 7 odst. 13 ZDP povinni pro účely stanovení základu daně vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP .

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na problematiku ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kterou jsme řešili v časopisu DHK č. 11/2019 na s. 3, a vrátit se k výkladu těch otázek, na které v předchozím příspěvku již nezbyl prostor.

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

K jakým účelům může ÚSC využívat depozitní účet? Hlavně se mi jedná o to, zda se může z důvodu rozpočtové skladby na něj provést „jakoby vyplacení mzdy“, tj. převod finančních prostředků z běžného účtu na depozitní účet a v lednu udělat zpáteční převod na běžný účet a klasicky vyplatit prosincovou mzdu v lednu z běžného účtu. Existuje nějaký právní předpis, který upravuje používání depozitního účtu?

Rádi bychom tímto článkem, který vyjde na pokračování, a to s ohledem na rozsah daného tématu, přispěli k objasnění široké problematiky společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ “), a předpisy s ním související, poněkud změnily pravidla pro SVJ a také povinnosti jednotlivých vlastníků, a proto každodenní praxe SVJ přináší ne jednu otázku. Pokusíme se alespoň některé z nich tímto článkem vyřešit. Pro úplnost jsou na některých místech textu článku uvedena vedle SVJ i bytová družstva a vlastníci – pronajímatelé.

Po prostudování Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb (čj. 44668/17/7100-10114-050011) se domnívám, že i když jsou tržby příspěvkových organizací vyňaty z povinnosti EET, tak je zde odstavec, který říká, že tržby přijímané na základě přímého zastoupení za jiné poplatníky by naopak evidenci tržeb podléhaly. Můj dotaz se týká konkrétně těchto situací: vybíráme peníze od žáků na nákup učebnic, ty nakupujeme od nakladatelství se slevou, peníze uložíme na účet školy a posíláme je nakladatelství bezhotovostně. Ve fázi, kdy vybíráme peníze v hotovosti, vydáme doklad o příjmu. Máme poté tržbu evidovat podle zákona č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EET “)? To samé se týká nabití kreditu pro tisk či kopírování na multifunkčním kopírovacím zařízení, které máme pronajato. Tržby z tisku zasíláme bezhotovostně firmě, od které máme stroj pronajatý.

Jsme střední škola, plátce DPH. V naší školní jídelně děláme akce (svatby apod.) pro cizí, kde je stanovena režie + potraviny dle skutečné konzumace. Pro cizí třeba režie 3 000 Kč. Pro zaměstnance je stanovena cena třeba 1 000 Kč. Předpokládám, že DPH se odvádí z té snížené částky. Ale jak naložit s daní z příjmů, musí se ten rozdíl dodanit ve výplatě?

Jsme fyzická osoba a plátci DPH. Pořádali jsme turnaj ve volejbalu a vypláceli jsme prize money hráčům. Pokud vyplácíme prize money v hotovosti, budeme účtovat MD 518/D 211? Budeme účtovat bez DPH, nebo máme vyměřit DPH, popřípadě s jakou sazbou? Hráči nejsou plátci DPH.

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže zabývat problematikou bezúplatných příjmů z pohledu veřejně prospěšných poplatníků, tedy poplatníků vymezených v § 17a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

Zákonem č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla s účinností od 1. 1. 2016 zavedena do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“ nebo „ZoÚ“), nová právní úprava jednoduchého účetnictví, čímž byl napraven zvláštní právní stav, který umožňoval vybraným účetním jednotkám vést jednoduché účetnictví podle dřívějších, ale již neplatných právních předpisů. Dnem 1. 1. 2016 nabyla účinnosti také vyhláška č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „vyhláška č. 325/2015 Sb. “).

Od 1. 1. 2017 přibude nová přímá daň z hazardních her, která více méně nahradí dosavadní poměrně problematický a neefektivní odvod z loterií a jiných podobných her, který upravuje zákon č. 202/1990 Sb. Předmětem tohoto článku je však nový zákon č. 187/2016 Sb. , o dani z hazardních her, spolu se zákonem č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách.