Příspěvek na penzijní spoření

Za zaměstnance s.r.o. pracujícího na DPP uhradí společnost výuku angličtiny ve výši 7000,-. Dále mu přispívá částkou 50 tis. na penzijní připojištění. Jsou tyto benefity osvobozené u zaměstnance od daně a jsou daňovým nákladem s.r.o.?

Daně z příjmů významně motivují lidi k odkládání části příjmů do dlouhodobých finančních produktů pro přilepšení „po práci“, vedle starobních penzí. Příspěvky vlastní jim sníží základ daně, ty od zaměstnavatele jsou štědře osvobozeny a soukromé důchody (přes 10 let) budou osvobozeny od daně. Dosavadní čtveřici a priori spořících penzijních produktů od roku 2024 doplnil dlouhodobý investiční produkt. Což mohou být termínované vklady, podílové listy, dluhopisy, akcie apod. V příspěvku se podíváme na daňové aspekty novinky a zaměříme se i na porušení stanovených podmínek. Nezahazujte ale loňské znění daňového zákona, pro dříve sjednané penzijní produkty totiž platí i nadále dosavadní daňová pravidla, až na jednu příznivou výjimku…

Zaměstnanec má 3 zaměstnavatele. Může mu každý z nich přispívat v souhrnu za rok na penzijní připojištění (případně životko nebo DIP) Kč 50 000 za rok?

Zaměstnanec si spořil od roku 2008 na důchod do penzijního fondu, kde se ukládaly jeho vlastní příspěvky, dále přispíval zaměstnavatel a státní podpora. Od roku 2024 se rozhodl, že půjde do předdůchodu a musel veškeré naspořené prostředky převést do doplňkového penzijního spoření. Došlo k ukončení původní smlouvy a vzniku nové smlouvy bez výběru. Z doplňkového spoření již dostává měsíčně předdůchod. Bude muset si tento zaměstnanec podat za rok 2024 daňové přiznání a některou z naspořených částek dodanit, např. příspěvky zaměstnavatele za posledních 10 let?

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

Je možné, aby veřejná společnost přispívala svým jednatelům na doplňkové penzijní připojištění, pokud budou mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, kde bude sjednána odměna a tento příspěvek? Lze, i když odměna sjednána nebude, ale bude sjednán jen tento příspěvek? Nemají sjednán žádný zaměstnanecký poměr. V případě, že toto lze, bude to mít stejný daňový dopad jako u běžných zaměstnanců? 

Předseda predstavenstva a. s, důchodce, od ledna 2024 zaměstnán v a.s . na DPP se mzdou 9 800 Kč, podepsané prohlášení, jedna DPP. Lze v tomto případě poskytnouz příspěvek na penzijní pojištění 4000 Kč měsíčně, který bude v a. s. daňovým výdajem a u zaměstnance osvobozený příjem?

Fyzická osoba (poplatník) si může od základu daně odečíst příspěvky na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče dohromady až do výše 48 000 Kč ročně.

Naše škola přispívá z FKSP na penzijní připojištění. Budeme přispívat i nadále, pokud zaměstnanec odejde do předčasného starobního důchodu? A můžeme přispívat zaměstnanci, který skončil pracovní poměr a má podanou žádost u OSSZ o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku bez výplaty?

Jsme příspěvková organizace. Přispíváme z FKSP svým zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření měsíčně 500 Kč. Nejsou nějaká omezení u zaměstnanců, kteří již pobírají starobní důchod a zároveň mají uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření?

Vláda schválila novelu zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří s účinností od 1. ledna 2024. Novela navrhuje úpravy III. penzijního pilíře s cílem zvýšit atraktivitu spoření na stáří a nový státem podporovaný způsob spoření na důchod, tzv. dlouhodobý investiční produkt.

Právnická osoba nemá žádného zaměstnance, nemá žádnou uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, ve které je sjednaná odměna. V roce 2022 společnost poskytla společníkům (které jsou zároveň jednatele společnosti) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 50 000 Kč ročně každému (vypláceno jednorázově v prosinci). Nikdy jsem se nesetkala se samotným příspěvkem bez odměny. Je to správné? Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění říká o tom, že společnost poskytuje příspěvek zaměstnancům, ale žádného nemá a není registrovaná jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Lze souhrnnou částku 100 000 Kč dít do daňově uznatelných nákladů, nebo ne? 

Spol. s r. o. platí svým zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Finanční situace ve firmě je v současné době horší, a tak bych se chtěla zeptat, zda je možné příspěvky snížit nebo zrušit, aniž by firma musela vracet slevu na daních z příspěvků z předcházejících letech.

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

V článku si s využitím příkladů ukážeme daňové řešení důsledků porušení podmínek pro uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění u poplatníka a daňové řešení důsledků porušení podmínek pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů vynaloženého na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance.

Zaměstnanec, který v 12/21 dosáhl věku 60 let ukončil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a následně uzavřel novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření od 1. 1. 2022. Tuto novou smlouvu opět ukončil k datu 30.9.2022 s tím ,že si vybral naspořené prostředky. Od 1. 10. 2022 si sjednal další novou smlouvu o doplňkovém spoření. Odečet dle § 15 zákona o daních z příjmů si neuplatňoval. Zaměstnavatel mu na všechny výše uvedené smlouvy postupně příspíval a bude příspívat 800 Kč měsíčně. Můžeme všechny měsíční příspěvky zaplacené zaměstnavatelem považovat za osvobozené dle § 6 odst. 9 ?

Vyhláška č. 114/2002 Sb. v § 12 říká, že zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat nejvýše 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Pokud si zaměstnanec hradí 500 Kč měsíčně a zaměstnavatel také 500 Kč měsíčně, je jasné, že podmínka je splněna. Jak je to v případě, že by zaměstnavatel uhradil do PF jednorázově 1× ročně 6 000 Kč? Považuje se i v tomto případě podmínka za splněnou? Je v obou případech celá částka pro zaměstnavatele daňově uznatelná?

Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.

Současná doba si mnohdy u občanů žádá hledání dalších možných finančních prostředků k fungování a zabezpečení jejich rodiny, a to v důsledku mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID 19. V článku se podíváme na daňové řešení situací a důsledků porušení podmínek pro uplatnění odpočtu zaplaceného příspěvku občana na druhy penzijního pojištění a zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Rovněž si uvedeme důsledky porušení podmínek zaměstnancem pro osvobození příspěvku zaměstnavatele vynaloženého na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance.

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na jeden z předchozích příspěvků uveřejněný v časopisu UNES č. 6/2019 na s. 3 a ještě jednou se blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměřili bychom se na osvobozené příjmy, na které se v předchozím příspěvku nedostalo.