Přiznání

V červnu tohoto roku byla Parlamentem České republiky schválena rozsáhlá novela daňového řádu , jež byla ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s hlavními okruhy změn, a podat jim tak základní informaci o novele. K jednotlivým zásadním změnám, zejména ke zjednodušení kontrolních postupů a zálohám na daňový odpočet, se vrátíme podrobněji v dalších číslech expertních příspěvků spolu se zástupci Finanční správy České republiky.

Na první straně daňového přiznání je mj. třeba uvést, zda poplatník podává přiznání řádné (a tak je tomu v naprosté většině případů), nebo opravné či dodatečné. Přestože počet podávaných opravných a dodatečných přiznání zdaleka nedosahuje počet řádných přiznání, je nutno správným postupům při jejich podávání věnovat pozornost.

Následující článek je zaměřen na problematiku správného formátu a struktury podání při správě daní. Jeho cílem není dojít k jedinému správnému názoru, spíše poukázat na judikaturní vývoj a otevřené otázky s ním spojené. Můj osobní názor na celou problematiku je takový, že celá níže uvedená „kausa“ elektronických podání je jen neblahým důsledkem výše uvedené judikatury Ústavního soudu, když právě zpochybnění či narušení způsobu sběru dat je velmi účinným nástrojem, jak dva neoblíbené kontrolní instituty na určitou dobu eliminovat. Výsledkem však je, že oba dva v právním řádu fungují nerušeně dál, bohužel ale byly otevřeny a otevřeny zůstaly otázky jiné.1)

Ačkoliv zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) umožňuje učinit podání vůči správci daně v obecné rovině relativně variabilními způsoby, tj. jak ústně do protokolu, tak písemně či elektronicky (viz § 71 daňového řádu ), tak v rámci vybraných podání jsou tyto možnosti omezeny. Toto omezení se týká tzv. formulářových podání, jejichž výčet je obsažen v § 72 odst. 1 daňového řádu . Jedná se konkrétně o řádné či dodatečné daňové tvrzení (typicky daňová přiznání, ale i hlášení či vyúčtování), přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů. V případě těchto podání omezuje zákon možnosti podání pouze na podání písemná učiněná předepsanou formou a na podání elektronická učiněná datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Zpracování a předložení daňového přiznání k dani z příjmů patří mezi jednu ze zásadních skutečností daňové oblasti každého poplatníka, veřejně prospěšné nevyjímaje. Protože termín, kdy má být toto přiznání podáno, se opět neúprosně blíží, věnovali bychom se v následujícím příspěvku blíže tomuto tématu. Zaměříme se na veřejně prospěšné poplatníky s úzkým základem daně, tedy na veřejně prospěšné poplatníky s výjimkou veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšných společností a ústavů.

Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové tvrzení, které může být řádným daňovým tvrzením nebo dodatečným daňovým tvrzením. Zatímco řádným daňovým tvrzením se rozumí řádné (případně opravné) daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování podané daňovým subjektem, dodatečným daňovým tvrzením se rozumí dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování podané daňovým subjektem (za daňový subjekt se považuje osoba, kterou tak označuje zákon, a také osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo plátce daně). Podáním opravného nebo dodatečného daňového tvrzení daňový subjekt sám napravuje zjištěné chyby a nedostatky již podaného daňového tvrzení.

Výzva k podání dodatečného daňového přiznání JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Daňové spory, a. s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 6 Afs 79/2015, www.nssoud.cz...