Prodej zboží

Česká s. r. o. formou komise zprostředkovává prodej zboží (HW, který je po celou dobu umístěno výhradně ve třetích zemích a nedochází tedy k žádné přepravě) třetím osobám (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí) pro komitenta (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí). Vycházíme z §13 (3) b) a Informace k uplatňování zákona o DPH při poskytnutí služby komisionáře v tuzemsku na základě komisionářské smlouvy. Máme situaci, kdy daňový doklad za plnění mezi komisionářem a komitentem (pořízení zboží s místem plnění ve 3. zemi) je vystavován s nižším základem daně, než je uveden na daňovém dokladu mezi komisionářem a zákazníkem (dodání zboží s místem plnění ve 3.zemi). Rozdíl mezi základy daně tedy tvoří odměna za komisi. Vzhledem k tomu, že se jedná o pořízení a dodání zboží, které je po celou dobu umístěné ve třetí zemi, místo plnění je mimo ČR a CZ DPH nebude na daňovém dokladu u pořízení ani dodání zboží aplikováno. Souhlasíte prosím s tím, že takto bude z pohledu DPH vypořádáno (formou pořízení a dodání zboží komisionářem) a není potřeba vystavovat žádný další doklad na odměnu za zprostředkování (která by měla jiný režim DPH než dodání/pořízení zboží a v některých případech by mohlo dojít k odvodu DPH v tuzemsku – pokud by komise byla poskytnuta OPD v tuzemsku)? Alternativní možnost by dle Informace GFŘ byla vystavit daňový doklad na pořízení a dodání zboží ve stejné výši a poté separátně vystavit doklad na odměnu za komisi, což by ale z pohledu klienta nebylo tak výhodné, protože by v některých případech musel odvádět DPH (u služby poskytované komitentům - OPD místo plnění dle příjemce / OND- místo plnění dle sídla komisionáře – v ČR).

E-shop, s. r. o. (není plátce DPH ani identifikovaná osoba) prodává mimo jiné zboží i občanům z EU. Tyto prodeje do EU přesáhnou limit 10 000 EUR. Celkový obrat včetně prodejů zákazníkům z ČR však nepřesáhne 2 mil. 1) Má povinnost se registrovat v rámci OSS v Brně? 2) Pokud ano, bude se muset z toho důvodu registrovat i jako dobrovolný plátce DPH, nebo povinný plátce? Jaký paragraf by měl uvést do žádosti o registraci v důvodu registrace?

Klient, česká právnická osoba plátce DPH má záměr zřídit si pro sebe sklad na Slovensku (sklad bude sloužit pouze pro potřeby klienta). Z tohoto skladu bude prodávat zboží svým jménem zákazníkům jak v České republice, tak i v jiných zemích EU. Předpokládám, že klient se bude muset registrovat na Slovensku jako plátce DPH a pokud bude prodávat své zboží z tohoto skladu zákazníkovi plátci bude uvádět na své prodejní faktuře slovenské DIČ. Faktura bude v systému reverse charge. Pokud bude prodávat neplátci např.do ČR bude opět uvádět na své prodejní faktuře slovenské DIČ a uvádět bude odpovídající slovenskou sazbu DPH. Jsou tyto mé domněnky správné?

V roce 2021 došlo ke značnému zjednodušení způsobu odvodu DPH pro podnikatele, kteří dodávají zboží a služby koncovým spotřebitelům v jiných členských státech Evropské unie. Od 1. 7. téhož roku došlo totiž k zavedení tzv. One-stop-shopu (dále jen „OSS“). Co to je OSS a proč se stal hojně užívaný zejména e-shopy?

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

Česká společnost, plátce DPH, se chce zúčastnit prodejní výstavy v Maďarsku a tam na místě také prodávat své výrobky. Jak se toto bude řešit daňově, myslím daň z příjmu a DPH?

Jakkoliv i správce daně pracoval s verzí, že sporná částka představuje výdaj podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů (např. s. 9 zprávy o daňové kontrole), současně o ní uvažoval jako o výnosech (zejména s. 22 či 51 zprávy), přičemž zcela v závěru zprávy o daňové kontrole uvedl, že shromážděné důkazy nevyvrátily pochybnosti správce daně o „nevykázání částky 3.500.000,- Kč jako výnosu z prodeje zboží.“ Za těchto okolností byl postup žalovaného, který bez dalšího (aniž by o této skutečnosti stěžovatele vyrozuměl) vycházel z odlišného právního posouzení, způsobilý zkrátit stěžovatele na jeho právech jako účastníka řízení. V tomto ohledu jsou tedy výhrady obsažené v kasační stížnosti opodstatněné a samy o sobě představují dostatečný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy, kterými jsou prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku. Návazně jsou pro tyto způsoby prodeje zboží vysvětlena nová pravidla pro určení místa plnění. V další části jsou s využitím příkladů uvedena poučení pro uplatňování DPH při prodeji zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu, a naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro uplatňování DPH při prodeji dovezeného zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku.

Se zavedením režimu jednoho správního místa vznikají zcela nové situace, které se týkají nejen podstaty samotného režimu a jeho náplně, registrace, podávání daňového přiznání a placení daně, ale i účetnictví, které na novou situaci musí reagovat. Právě účetními specifiky režimu jednoho správního místa – One Stop Shop (dále jen „OSS“) se budeme v tomto článku zabývat. Konkrétně se zaměříme na využití režimu jednoho správního místa (režim EU) při prodeji zboží na dálku, a to z pohledu dodavatele, kterým je česká osoba povinná k dani. Článek se nezabývá celou šíří problematiky OSS, ani důvody a procesem registrace do tohoto režimu, zaměříme se hlavně na účetní specifika.

Již v roce 2019 byly unijní legislativou pro oblast DPH schváleny změny, které měly za cíl upravit uplatňování DPH v několika oblastech. V první řadě bylo záměrem poprvé zakotvit podnikání na internetu „e-commerce rules“ do problematiky DPH. Další ambicí bylo zavedení nového daňového režimu prodeje zboží na dálku, „distant selling“, nahrazujícího zasílání zboží. V neposlední řadě se změny zaměřily na drobné dovozy ze třetích zemí včetně těch, které jsou realizovány prostřednictvím takzvaných digitálních platforem. Z výše uvedených změn postihne největší podíl plátců DPH prodej zboží na dálku.

Od 1. 7. 2021 jsme u Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj registrováni v režimu jednoho správního místa OSS-EU. Za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021 tedy budeme poprvé podávat čtvrtletní přiznání k dani. Od zákazníků přijímáme zálohy na zboží (ve výši 100 %). Pokud zálohu obdržím na konci září, přičemž k dodání zboží dojde až v měsíci říjnu, jakým způsobem se toto odrazí v přiznání k dani v rámci OSS? Přijatou zálohu zahrnu do přiznání za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021, anebo přiznám daň až při dodání zboží v přiznání za období 1. 10. – 31. 12. 2021?

Přišel opět čas, abychom se s vámi podělili o novinky v oblasti daní a účetnictví. Blíží se termín, jenž znamená změny pro podnikatele, kteří dodávají zboží do jiného členského státu EU konečnému spotřebiteli. V našem příspěvku se pokusíme přiblížit problematiku těchto významných změn v zákoně o DPH , tzv. e-commerce novelu. Shrneme jednotlivé změny týkající se prodejů zboží na dálku, zrušení osvobození od DPH u dovozu u drobných zásilek a změny, které se týkají provozovatelů elektronického rozhraní (digitálních platforem). V neposlední řadě zmíníme rozšíření dosavadního režimu jednoho správního místa.

„Nechci slevu zadarmo“ proslavilo povídku pánů Š+G „Návštěva ZOO“ a kromě humoru je v tom i kus pravdy. Žádný podnikatel vám neposkytne slevu jen proto, že jste to zrovna vy, v pozadí je vždy snaha na vás ještě více vydělat – když ne dnes, pak rozhodně příště. Slevové akce sice stále zabírají, ale protože už jsou téměř všude (se slevou se u nás prodá polovina zboží), snižuje se jejich účinnost. A tak se více prosazuje další staronový marketingový trik: věrnostní akce. Psychologicky šikovně jde u nich nejen o ušetřené peníze, ale také o zdání individuálního přístupu, jedinečnosti, což ocení zejména zákazníci, kteří v osobním a profesním životě nijak výjimeční nejsou. „Když u nás nakoupíte, budete Někdo, kdo si zaslouží naši speciální VIP nabídku...“ Jsou ale věrnostní programy jen záležitostí obchodního (prodejního) oddělení firem, nebo je nutno o nich nějak účtovat?

Na daních zajímá lidi obvykle nejvíce pouze to, jak se jim vyhnout. U daní z příjmů placených přímo poplatníky – příjemci předmětu zdanění – je patrně nejčastější strategií jejich nepřiznání, a tedy zneviditelnění zdaňovaných příjmů. I když pomineme „drobnost“, že to není legální, pak ve vztahu k našemu předmětu zájmu (prodej pozemku, stavby či jiné nemovité věci) to dost dobře ani nelze utajit. Správce daně totiž má volný přístup do katastru nemovitostí, kde je takovýto převod velmi dobře patrný – a na prověření případného opomenutí zdanit příslušný příjem má berňák obecně čas nejméně tři roky. Daleko bezpečnějším způsobem je vyhnout se zdanění zcela legální cestou – prostřednictvím splnění podmínek pro osvobození těchto příjmů od daně. V této oblasti došlo od roku 2021 k několika významným změnám, které v různých dílčích aspektech tuto možnost jak znevýhodnily, tak ale i zvýhodnily.

Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?

Společnost s r. o. – neplátce DPH – chce prodávat zboží do EU. Nakoupí toto zboží od českého plátce a zajistí jeho dopravu do EU, pak vyfakturuje. Prosím o kontrolu svého postupu: - Bude vystavovat klasické faktury bez DPH, které se započítávají do obratu. - Pokud by překročil obrat 1 mil, zaregistruje se k DPH. - K fakturám je nutné dokládat, že zboží opustilo ČR – předpokládám doklad od přepravce?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2018, č. j. 7 Afs 100/2018-29

Stále více výrobců či obchodníků se zajímavým sortimentem řeší otázku, jak expandovat do zahraničí. Domácí trh je jim buď moc těsný, anebo v zahraničí sice již jejich zboží přítomno je, avšak není zde prodáváno způsobem, který by je uspokojoval. Co mám tímto na mysli? Především způsob, jakým se jejich bezpochyby zajímavé zboží do ciziny dostává, a především to, že drtivá část obchodní marže zůstává u nějakého místního podnikatele (zpravidla velkoobchodníka), který si ponechá její podstatnou část, a domácí podnikatel se musí spokojit pouze s minimem. Takoví podnikatelé si logicky kladou otázku, jak prodávat nadále v zahraničí, avšak „obejít“ toho neoblíbeného obchodníka, který přemosťuje mezeru mezi ním a konečným zákazníkem.

Problematice převedení věci do vlastnictví jiného je v občanském zákoníku věnován díl 1 hlavy II (Závazky z právních jednání), části čtvrté (Relativní majetková práva). Tento díl občanského zákoníku se kromě koupě, která je upravena v § 2079 a následujících, zabývá také problematikou darování a směny. Následující příspěvek je zaměřen na úpravu koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání při kupní smlouvě, na problematiku darování a směny, ale i na problematiku zvláštního ustanovení o prodeji zboží v obchodě a zvláštního ustanovení o koupi závodu.