Rekvalifikace

Jsme střední škola a máme autorizaci od Ministerstva průmyslu pro profesní kvalifikace pro pracovníky různých firem. Akreditaci MŠMT přímo pro tyto kurzy nemáme. Jak správně naložit s DPH? Bude toto osvobozeno? Četli jsme, že od r. 2025 nebude třeba akreditace MŠMT pro vzdělávací kurzy.

Společnost pořádá rekvalifikační kurzy, které jsou částečně hrazeny účastníkem kurzu a částečně z úřadu práce. Účastník zaplatí zálohu a po dokončení kurzu je vystavena faktura přímo na účastníka kurzu na celou hodnotu kurzu s odpočtem zálohy, kterou zaplatil, ale doplatek příjde z bankovního účtu úřadu práce. Má společnost nějak účtovat o tom příspěvku z ÚP? K dispozici má společnost Potvrzení o poskytnutí příspěvku na úhradu kurzu, kde se píše: "Příspěvek vyplatí Úřad práce se souhlasem zájemce o kurz přímo na účet vzdělávacího zařízení uvedený v bodě I.4.4. tohoto Potvrzení. Za tímto účelem vystaví po ukončení kurzu vzdělávací zařízení účastníkovi finální fakturu, kterou mu prostřednictvím Databáze předá, přičemž k vystavené faktuře bude mít prostřednictvím Databáze přístup rovněž Úřad práce. Ve faktuře budou uvedeny informace o výši a uhrazení zálohové platby účastníkem a vyčíslena zbývající částka k úhradě, a to ve výši příspěvku." Společnost má v tržbách celou hodnotu kurzu prostřednictvím faktury, je tedy nutné o tom příspěvku nějak účtovat nebo stačí jen úhradu od ÚP napárovat k faktuře?

Firma by chtěla zaplatit svému zaměstnanci rekvalifikační kurz, který bude sloužit k prohlubování znalostí v oblastech, které zaměstnanec využije při své pracovní náplni ve firmě. Zaměstnanec si zařídí rekvalifikační kurz, má nárok i na příspěvek od úřadu práce s tím, že je tam nutná nějaká spoluúčast účastníka kurzu. Na zmíněný příspěvek firma vystavila fakturu, ale s údaji o odběrateli na zaměstnance (údaje firmy na doklad dát nešly z důvodu příspěvku od úřadu práce), ale firma by chtěla tuto část za zaměstnance zaplatit. Když firma doklad, který je ale adresován na zaměstnance, zaplatí, bude to pro firmu daňový či nedaňový náklad? Když zmíněné dovednosti z kurzu využije zaměstnanec při své práci u zaměstnavatele?

Autoškola - plátce DPH má registraci dle zákona 247/2000 Sb. Žádné jiné oprávnění či akreditaci nemá. Kromě běžných kurzů autoškoly provádí i rekvalifikační kurzy (na skupinu B). Po zdárném ukončení kurzu klienta zasílá fakturu na Úřad práce, aby jí byl rekvalifikační kurz proplacen. 1) Jak bude faktura na Úřad práce vypadat- bude na ní vyčíslovat DPH? 2) Pokud by se faktura vystavovala bez DPH, byla by povinnost uvádět na faktuře nějaký důvod? 3) Jsou nějaké jiné povinnosti v souvislosti s prováděním těchto rekvalifikačních kurzů a s DPH?

Následující příspěvek se nezabývá vzdělávací činností poskytovanou na školách, ale aktivitami v oblasti vzdělávání směřovanými ke komerčním subjektům. Vzhledem k tomu tvoří stěžejní část článku určení místa plnění a zkoumání činností, které je možné od daně osvobodit. Tato část je doplněna judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Společník a jednatel v jedné osobě si chce udělat rekvalifikační kurz na elektrikářské práce, aby firma pak mohla být výdělečná i v této oblasti. Jednatel od společnosti nepobírá odměnu, ani není zaměstnán. Jsou náklady za kurz daňové účinné?

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů. Problematika odborného rozvoje zaměstnanců, jehož součástí je také oblast vzdělávání zaměstnanců, je upravena v § 227 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

V první části našeho příspěvku jsme se zabývali problematikou desítek ukazatelů, které zobrazují ekonomickou realitu. Některé ukazatele jsou velmi složité a jejich konstrukce vyžaduje i několikateré matematické operace. Přesto nelze pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti využít jenom tyto, byť složité ukazatele, každý finanční analytik má obvykle svůj vlastní soubor několika ukazatelů, kterými posuzuje stav i vývoj firmy. Vesměs se však jedná o ukazatele, které zobrazují pouze minulost. I kdyby se jednalo o velké soubory ukazatelů, většina těchto souborů vesměs neumožňuje predikovat budoucnost. Určitou naději v poměrně široké škále metod zachycujících pouze minulost, představuje metoda BSC, jejíž název již sám o sobě naznačuje, že do posuzování výkonnosti firmy jsou zahrnovány právě ukazatele, které predikují budoucnost. Právě zobrazení stavu a vývoje hybných sil firmy činí z této metody ojedinělou a originální metodu pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti firem.

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů.

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů, a to ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Vzhledem k zaměření tohoto periodika bychom se soustředili zejména na příjmy, které se častěji vyskytují u zaměstnavatelů, kteří jsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Střední odborná škola (technického zaměření, příspěvková organizace kraje) plánuje od září otevřít v rámci své doplňkové činnosti svářečkou školu (certifikát od České svářečské společnosti – souhlas se zřízením a vedením svářečské školy, TESYDO – registrační list svářečské školy).

Ode dne 1. 1. 2018 je účinný zákon č. 327/2017 Sb. , kterým se mimo jiné mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “). Změnám vyplývajícím z novely zákona o zaměstnanosti je věnován i následující příspěvek.

Jedná se u zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad, pokud platí zaměstnanci studium na vysoké škole a studium souvisí s činností, kterou zaměstnanec vykonává? Jde jednoznačně o zvýšení kvalifikace zaměstnance. Pamatuji si, že historicky – snad do roku 2008 platilo, že zvýšení kvalifikace nelze brát jako daňově uznatelný náklad. Nicméně, pokud dobře chápu současné znění zákonů, zvyšování kvalifikace je již několik let daňově uznatelným nákladem.

V následujícím příspěvku bychom se chtěli věnovat některým vybraným problémům v oblasti výchovy a vzdělávání z pohledu DPH, tedy činnostem, které jsou v převážné míře osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 57 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH “). Zaměřili bychom se na ty činnosti, které v praxi školských subjektů zpravidla způsobují výkladové problémy.

Společnost s r. o. uzavřela s odbornou střední školou „Smlouvu o poskytnutí rekvalifikace ve vzdělávacím programu“ a uhradila rekvalifikaci za účastníka v jednom z realizovaných programů. Jedná se o daňově uznatelný náklad?