Služby cestovní

Jaký použít kurz pužít pro výplatu cestovního příkazu, který je v EUR, když ho budu vyplácet v Kč na účet? Mám ho spočítaný v EUR, ale nárok bude vyplacen v Kč na účet. Jaký kurz pro přepočet použít? 

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.

Podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), jsou v současné době uplatňovány v České republice tři sazby daně. Vedle základní sazby daně ve výši 21 % jsou využívány dvě snížené sazby daně, a to první snížená sazba daně ve výši 15 % a druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. Součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je novela zákona o DPH , kterou je s účinností od 1. 1. 2024 navrhováno omezení počtu snížených sazeb daně ze dvou na jednu ve výši 12 %, a to při zachování základní sazby daně ve výši 21 %. Uvedená změna se dotkne i sazeb daně u služeb v oblasti cestovního ruchu. Za služby v oblasti cestovního ruchu jsou přitom pro účely DPH obvykle považovány zejména služby cestovních kanceláří (cestovní služba), ubytovací a stravovací služby, přeprava osob a průvodcovské služby. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná základní pravidla pro stanovení sazeb daně služeb. Návazně jsou shrnuta současně platná pravidla pro uplatňování sazeb daně u jednotlivých služeb cestovního ruchu a je upozorněno na navrhované změny v této oblasti.

Jak již označení režimu napovídá, pravidla fungování daně z přidané hodnoty ve zvláštních režimech se odlišují od těch běžných. Hlavním znakem zvláštních režimů je způsob určení základu daně, kterým není vše, co má být jako úplata přijato za uskutečněné plnění, ale pouze přirážka poskytovatele snížená o daň. To platí pro cestovní služby a dodání zboží obchodníkem s použitým zbožím, uměleckými předměty a starožitnostmi. Zcela jinak je koncipován zvláštní režim pro investiční zlato, kde se plnění osvobozené do daně prolíná s možnostmi odpočtu.

Zaměstnanec nastupuje na zahraniční pracovní cestu. Zaměstnanci nebyla poskytnuta záloha na cestovní náhrady. Zaměstnanec předložil vyúčtování cestovních náhrad. Stravné je počítáno kurzem ČNB dne, kdy zaměstnanec nastoupil na pracovní cestu. Náklady, související s pracovní cestou – ubytování, náklady na pořízení PHM – zaměstnanec hradil svou platební kartou. Zaměstnanec požaduje k proplacení částku, která byla stržena z jeho bankovního účtu při platbě, vše doložil výpisem. Zaměstnanci chceme částku plně proplatit. Je tento rozdíl mezi kurzem ČNB a kurzem strženým bankou výdajem uvedeném v § 171 zákoníku práce nutným vedlejším výdajem zaměstnance a pro společnost daňově uznatelným nákladem? Protože mu nebyla poskytnuta záloha na pracovní cestu? Příklad: ubytování ve výši 100 EUR. Kurz ČNB ke dni nástupu na služební cestu = 25,41. Náklad = 2 541 Kč. Na výpisu z banky je uvedeno: 2 600 Kč. Rozdíl: 59 Kč. Jak budeme účtovat: MD 512/D 333 ve výši 2 541 Kč, MD 563/D 333 ve výši 59 Kč?

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.

Jsme cestovní agenturou. Na základě zprostředkovatelských smluv s cestovní kanceláří budeme zprostředkovávat prodej zájezdů několika cestovních kanceláří. Tady spadáme pod běžný režim a daníme provizi od cestovní kanceláře. Jak to ale bude s DPH pokud k danému zájezdu my přikoupíme dálniční známku, parkování atd., a to nabídneme klientovi zdarma? Fakturovat mu to budeme na jedné faktuře. Nebo nabídneme tyto služby, které jsou od cestovní kanceláře placené, zdarma a nám bude vyplacena menší provize? A jak by to bylo tehdy, pokud bysme tyto služby k zájezdu zařídili a nebyly pro klienta zdarma?

Cestovní agentura přeprodává letenky, velmi zřídka se stane, že přeprodá pouze ubytování. Uvedené služby nenabízí. Může se stát, že klient, kterému přeprodána letenka si posléze objedná i ubytování. Cestovní agentura na základě objednávky zajistí letenku, kterou následně prodá. Od 1. 1. 2022 jedná se o cestovní službu nebo se v případě přeprodeje letenek, kdy není nabízená jiná služba musí být použit režim DPH mezinárodní přeprava osob. V případě že je občas nakoupeno a prodáno ubytování, tak použít režim DPH pro službu vztahující se k nemovitosti?

Od 1. ledna 2022 dochází k novinkám v oblasti uplatňování DPH v rámci zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH. 

V následujícím článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022. V další části článku jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně u nejčastěji poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu jako je ubytování, stravování a přeprava osob, a to zejména se zaměřením na stanovení sazeb daně u těchto služeb.

Je známou skutečností, že „neznalost zákona neomlouvá“, což bohužel platí pro nás všechny. V praxi tak vznikají časté problémy, neboť ne každý je právníkem. Podnikatelé podnikají v nejrůznějších oblastech, k nimž mají příslušnou odbornost. V právní oblasti však mnohdy potřebují pomocnou ruku, neboť právní předpisy se průběžně mění, doplňují nebo vznikají nové. Takovou pomocnou „rukou“ mohou proto být následující řádky, které přinášejí potřebné odpovědi alespoň na některé vybrané otázky.

Cestovní agentura (CA) nakupuje ubytování do Maďarska od cestovní kanceláře (CK), dopravu má vlastními autobusy. Nyní dochází ke stornům zájezdů. Za ubytování ji vrací CK dle smluvních podmínek (např. 40 % storno). To se hned posílá klientům. Za dopravu vlastními autobusy si CA účtuje dle smluvních podmínek také např. 40 % storno. Bude to storno z vlastní neuskutečněné přepravy podléhat DPH? Někdy dochází ale i k situaci, že se zájezd zruší hned na začátku. CA si účtuje 1 000 Kč za storno. Cestovní kancelář si nechá např. 400 Kč storno, zbytek, tj. do 1 000 Kč, si nechává CA dle smluvních podmínek. Bude to podléhat DPH? A pokud ano, bude se počítat 600 + DPH, nebo v 496 Kč + 104 Kč (DPH) = 600? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-225/18 Grupa Lotos

Pracovní právo je v Česku silně regulováno, dokladem toho bude i dnešní příspěvek. Zaměstnanci jsou chráněni více než malé děti před a priori „zlými vykořisťovateli“, jako by nebyli svéprávní. Povinností, zákazů a omezení je v této oblasti již tolik, že léty prověřené lidové rčení „Poroučí ten, kdo platí“ zmutovalo na „Poroučí ten, koho platíš“. Přirozeným důsledkem přemíry regulace jsou rostoucí rozdíly mezi oficiálními výkazy, kde „vše sedí“, a realitou, kde se „drobnosti neřeší“. Jednou z bezpočtu pracovněprávních drobností jsou cestovní náhrady zaměstnanců v méně obvyklých případech, kdy nejde o klasickou pracovní cestu. Legislativci i zákonodárci to zajisté opět mysleli dobře, ale jak trpělivý čtenář pozná sám, není snadné být zaměstnavatelem…

Jsme poskytovatelé cestovních služeb (výletů) jako cestovní agentura (plátce DPH, s. r. o.). Využíváme slevové portály k podpoře prodeje. Zveřejníme nabídku s konkrétním výletem na konkrétní místo v konkrétním termínu, případně si může zákazník vybrat z několika termínů. Zákazníci si kupují vouchery (poukazy) a hradí je přímo slevovému portálu. Po konání výletu je ze strany slevového portálu vystaveno vyúčtování slevové akce, kde je uvedeno, kolik se prodalo voucherů, kolik se jich uplatnilo a kolik jich propadlo. Za uplatněný voucher je určitá smluvně pevně daná procentuální provize, za propadnutý voucher je pevně daná provize ve výši až 100 % hodnoty voucheru. Rozdíl pak chodí na bankovní účet. Slevový portál po tomto vyúčtování vystaví fakturu na provizi z prodaných voucherů, kde uvede, o jakou konkrétní slevovou akci se jednalo. K jednomu výletu vystaví i několik faktur, např. zvlášť za propadnutý voucher a zvlášť za uplatněný voucher. Každá z těchto faktur má jiné DUZP. Do jakého zdaňovacího období patří náklad této provize z pohledu daně z příjmů? Je to do: 1. období konání výletu, nebo 2. období, do něhož spadá den, kdy slevový portál provedl vyúčtování prodaných voucherů a provize? Doplníme, že podle obchodních podmínek vzniká nárok na provizi u některých slevových portálů a) dnem konání výletu, na němž účastník výletu uplatnil voucher, nebo b) dnem, kdy slevový portál provede vyúčtování prodejní akce. Na tyto dny váže slevový portál i DUZP u své provize. Jako příklad uvedu výlet, který se konal v 12/2018 a provizní faktury byly vystaveny s DUZP v 01/2019 i později. Provize je daňovým nákladem roku 2018 nebo 2019?

Cestovní agentura pořádá zájezdy spojené s potápěním. Nakoupí letenky, pronájem lodě - vše mimo EU. Letenky jsou nakoupeny u české společnosti, pronájem lodě ve třetích zemích. Agentura sama poté poskytuje průvodcovské služby a potápěčské exkurze. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Jedná se o cestovní službu? 

Dobrý den, prosím o vysvětlení problematiky DPH, když se malá česká cestovní kancelář poskytující sportovní zájezdy v ČR německým sportovním klubům plátcům DPH stane plátce DPH? sazby daně, zvláštní režimy, nároky na odpočet? Společnost aktuálně je neplátce DPH a díky pořádání sportovních zájezdů pro německé plátce, není ani identifikovanou osobou.

Klientka, fyzická osoba, není plátcem DPH, má malou cestovní agenturu, vede daňovou evidenci. Jak správně zaúčtovat nákup vstupenek z Ticketportalu, vstupenky do divadla... a následný prodej klientům? Jedná se o nedaňový výdaj a nedaňový příjem a do DPFO se zaúčtuje pouze provize? A jak je to u prodeje zájezdu, např. příjem od klientů a náklady na dopravu a na nákup vstupného nedaňově a do DPFO dát pouze zisk z daného zájezdu? A ohledně obratu a registrace DPH - započítávají se veškeré příjmy, nebo jen provize?