Smlouva komisionářská

Naše společnost prodává knihy, které jsou standardně osvobozeny od DPH na výstupu. Nyní jeden z našich nových dodavatelů přišel s myšlenkou spolupráce ve formě tzv. komisionářské smlouvy. Principem je, že nám dává na výběr dvě možnosti spolupráce. První je, že knihy budeme prodávat za cenu, kterou on nám doporučí podle katalogové ceny s tím, že po každém měsíci mu predložíme vyúčtování prodeje knih a on vystaví na naši společnost daňový doklad za prodané knihy ponížené o 15 % z ceny, co jsme prodali (např. prodáme knihy za 10 000 Kč finálním zákazníkům, dodavatel nám vystaví doklad na 8 500 Kč, doklad dodavatele bude opět se sazbou daně 0 %). Druhá varianta je, že daňový doklad bude dodavatelem vystaven na plnou sazbu prodaného objemu (zde tedy 10 000 Kč), ale naopak my mu vystavíme provizní fakturu na dohodutou provizi 15 %, tj. 1 500 Kč. Zde ale váháme, zda můžeme na tuto provizi také použít sazbu daně 0 %. Nehrozí překlasifikace jako na standardní provizní službu zdaněnou základní sazbou? 

Fyzická osoba, plátce DPH, vlastní apartmán (jednotku) v apartmánovém domě. Tato FO hodlá poskytovat ubytovací služby (rekreační ubytování). Z praktických důvodů za tímto účelem uzavře komisionářskou smlouvu, kde je komisionářem společnost (právnická osoba, plátce DPH), která poskytuje ubytovací služby a všemi souvisejícími službami. Komisionář má nárok na odměnu ve výši určitého procenta z poskytnutých ubytovacích služeb třetím osobám. Je z hlediska DPH správný postup, že komisionář poskytne ubytovací službu třetím osobám a odvede DPH (10% sazba), komitent vystaví daňový doklad, kde odběratelem bude komisionář v hodnotě poskytnutých ubytovacích služeb třetím osobám (např. za měsíc), a to také v 10% sazbě DPH a následně komisionář vystaví daňový doklad na provizi za zajištění ubytovacích služeb v 21% sazbě DPH, kde odběratelem bude komitent? Z hlediska daně z příjmů je pak u FO příjmem celková hodnota ubytovacích služeb poskytnutých komisionářem třetím osobám a případným výdajem pak provize komisionáře? Nebo je možné, pokud je tak ve smlouvě ujednáno, že příjmem komitenta je pouze částka obdržená od komisionáře, kdy si oba rozdělili částku za poskytnuté ubytovací služby tak, že komitentovi náleží 50 % a komisionáři také 50 %? 

Byla uzavřena komisionářská smlouva, kdy komitent (fyzická osoba nepodnikatel) se zavázal poskytnout komisionáři finanční prostředky, které je komisionář povinen vlastním jménem na účet komitenta dále investovat (poskytnout úvěry třetím osobám). Komitentovi z uzavřené smlouvy plynou výnosy v podobě úroků, které je povinen zdanit v rámci § 8 zákona o daních z příjmů. Komisionáři náleží za tuto činnost sjednaná odměna. V komisionářské smlouvě je definován výnos komitenta následovně, kdy mu náleží výnos ve výši smluvního úroku z poskytnutých finančních prostředků ponížený o odměnu komisionáře. Tedy jak smluvně tak i fakticky přijme komitent úroky ponížené o smluvní odměnu komisionáře. Jakou částku má komitent uvést v daňovém přiznání v řádku pro § 8 zákona o daních z příjmů? Má zde být uvedená celková částka smluvních úroků bez odečtení komisionářské odměny, nebo je možné uvést částku fakticky přijatých úroků po odečtení komisionářské odměny? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. listopadu 2020 ve věci C-734/1, ITH Comercial Timişoara

Plátce DPH – OSVČ, má prodejnu a prodává zboží, které je uvedeno v příloze č. 4 k zákonu o DPH (hlavně ručně vyrobené šperky – nové). Naši dodavatelé jsou převážně neplátci DPH. Tyto šperky od neplátců DPH buď nakupujeme a považujeme je za zboží (děláme na ně skladové karty), anebo v některých případech jsou s dodavateli – neplátci DPH, sepsány komisionářské smlouvy. V případě prodeje zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva používáme zvláštní režim – § 90 zákona o DPH a zdaňujeme DPH jen přirážku. Lze použít § 90 zákona o DPH a zdaňovat DPH jen přirážku i u zboží, které od neplátců DPH přímo nakupujeme a evidujeme na skladových kartách? Nebo se § 90 týká jen zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva s neplátcem DPH?

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. V následujícím příspěvku se zaměříme na právní úpravu smluv, které jsou v novém občanském zákoníku v rámci ustanovení nadepsaných Závazky ze smluv příkazního typu. Dalším smlouvám z této skupiny smluv se budeme věnovat v některém z našich dalších příspěvků.

Toto pojednání se věnuje často užívaným smluvním typům českého zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “) - smlouvě mandátní, upravené ve III. části obchodního zákoníku ustanoveními § 566 až § 576 , a smlouvě komisionářské, jejíž úprava přímo navazuje v § 577 až § 590 obchodního zákoníku .

Komisionářská smlouva je klasickým smluvním typem obchodní smlouvy, který je upraven ve všech právních řádech kontinentální Evropy. Byla obsažena také ve zrušeném zákoníku mezinárodního obchodu, na který zcela zřetelně navazuje.

Zdanění příjmu komitenta Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. května 2012 , čj. 5 Afs 23/2011-109 , www.nssoud.cz K předpisům: -§ 10 odst. 1 písm....

Zdanění komisionáře přijímajícího sázky Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 14. července 2011, ve věci C-464/10 Pierru Henflingovi a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K...