Souběh příjmů

Fyzická osobacelý rok 2023 pracuje jako postdoktorand na Univerzitě v Kanadě a také tam celý rok žije. Současně obdržel v ČR od Ústavu informatiky na základě smlouvy o poskytnutí služeb, souvisejících s vědeckým výzkumem, pravidelně od srpna do prosince 4 000 Kč (celkem 20 000 Kč), částky nebyly zdaněny. Bude FO tento příjem danit v ČR nebo v Kanadě a který limit pro ni bude platit? 

Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.

Klient má souběh podnikání podle § 7 ZDP a mimo to pronajímá byt, který má v soukromém majetku (§ 9). Lze při použití paušálních výdajů v podnikání současně použít skutečné náklady pro pronajímání. Konkrétně jde o využití odpisů nemovitosti.

V příspevku si formou konkrétních příkladů předvedeme v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, většinou s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ. Pojednáme tedy o zejména situacích, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.  

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 , o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 , ze dne 22. 5 2012. U všech výše uvedených předpisů budeme v dalším textu uvádět pojem „Nařízení“. Smyslem pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazující poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat. Nařízení fungují tím způsobem, že u migrující osoby v závislosti na její konkrétní situaci určí, podle předpisů kterého státu má nárok například na poskytnutí zdravotní péče, nemocenské či důchodu.

Oblast zdravotního pojištění se bezprostředně dotýká každého z více než deseti milionů našich občanů, kdy zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné například: – pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), – pro osoby, jež na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Předseda bytového družstva, zapsaný v OR, pobírá odměnu za výkon funkce v částce 3 999 Kč/měsíčně. Z této odměny je odváděna srážková daň. Tento stejný funkcionář má s bytovým družstvem uzavřen i pracovněprávní vztah, konkrétně dohodu o provedení práce, v částce 3 500 Kč/měsíčně na obsluhu předávací stanice(topení). Odvádí se z této dohody kromě srážkové daně i zdravotní pojištění?

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

S účinností od 1. 1. 2012 se zaměstnavatelé musejí zabývat situací, kdy uzavřou se zaměstnancem dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“). Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak: - vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem) se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele, - zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), viz níže, - zaměstnavatel (od 1. 1. 2017) řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, je-li to zapotřebí, - při trvající DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena, - taková dohoda, tedy s příjmem vyšším než 10 000 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání v daném měsíci.

Zdravotní pojištění a „rozhodná částka“ příjmu od 1. 1. 2020 v příkladech Ing. Antonín Daněk V tomto pojednání se v dalším textu formou příkladů zaměříme na postupy zaměstnavatele v...

Byla nám poskytnuta dotace na projekt, do kterého je zahrnutý současný zaměstnanec firmy. Jeho mzda tak bude dotována z projektu. Zaměst­nanec v současné době pracuje jako mistr ve výrobě, dotovaný úvazek bude na pozici psychosociál­ní pracovník s úvazkem 0,2. Abychom ­přehledně oddělili dotovanou mzdu, uvažujeme o uzavření druhé pracovní smlouvy s tímto zaměstnancem, tzn. bude mít smlouvu na stávající funkci – mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 a novou smlouvu u téhož zaměstnavatele na pozici psychosociál­ní pracovník s úvazkem 0,2. Bude se u pozice psychosociální pracovník (0,2 úvazek) odvádět pojistné s dopočtem do minimální mzdy? Mzda bude vyplácena dvakrát, za každou pozici z důvodu, že psychosociální pracovník je pozice zahrnuta do projektu, na který byla získaná dotace, chceme pro přehlednost oddělit obě funkce pracovníka. Nebo je vhodnější na pozici uzavřít pracovní poměr jinou formou?

Je možno provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl v průběhu roku 2019 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů A a B, přičemž u zaměstnavatele A byl zaměstnán v pracovním poměru od 1. 1. do 31. 7. 2019 a podepsal prohlášení, u zaměstnavatele B byl zaměstnán od 1. 1. do 31. 7. 2019 na dohodu o provedení práce s příjmy do 10 000 Kč měsíčně (nepodepsal prohlášení) a od 1. 8. do 31. 12. 2019 v pracovním poměru s podepsaným prohlášením. V případě, že bude možné provést roční zúčtování, zahrnou se pak do něj příjmy z dohody o provedení práce, či nikoli?

V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a v případě vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně z příjmů o tzv. solidární zvýšení daně. S vývojem času dochází postupně k navyšování hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně – zatímco v roce 2013 tato hranice pro uplatnění činila 1 242 432 Kč, v roce 2018 se již jedná o částku 1 438 992 Kč.

Pokud zaměstnavatel standardně zúčtuje zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce příjem převyšující od 1. 1. 2018 zákonné minimum 12 200 Kč, pak se snadno vypočítá částka pojistného ve výši 13,5 % z příjmů započitatelných do vyměřovacího základu. Nicméně ve zdravotním pojištění vznikají různé situace, ve kterých musí zaměstnavatel zohlednit další skutečnosti mající přímý vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, jak bude rozebráno v příkladech. Z tohoto důvodu se nelze vždy bezvýhradně spolehnout na počítačový program zpracovávající mzdy. Na základě vlastních praktických zkušeností při výkonu kontrolní činnosti může autor potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu a následném odvodu pojistného právě v důsledku nedostatečně propracovaného mzdového programu. Proto rozhodně doporučujeme zejména složitější situace pro jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě mzdy a souvisejícím odvodům.

Registrace pojištěnce ve více kategoriích současně není ve zdravotním pojištění žádnou zvláštností. V následujícím textu se zabývám analýzou situací, vznikajících v souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, včetně kombinace různých variant v právních podmínkách platných v roce 2017, eventuálně po 1. 1. 2018. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění si musí jak plátci pojistného (zaměstnavatelé, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů), tak pojištěnci uvědomit, že z každého druhu evidence u zdravotní pojišťovny vyplývají určité povinnosti, které musí dotyčný subjekt splnit, aby se vyhnul případnému sankčnímu postihu.

Dne 1. 5. 2004 se stala Česká republika součástí Evropské unie a v důsledku této skutečnosti se začali naši občané při svém pohybu v rámci Společenství řídit nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72 . Vzhledem k četným změnám, reagujícím přirozeným vývojem na počáteční stav této nadnárodní úpravy, se však stala tato nařízení příliš rozsáhlými a složitými. S účinností od 1. 5. 2010 byla tato nařízení nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení se kromě států Evropské unie vztahují na občany a instituce států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska – pro všechny tyto státy budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“.