Společnost (bez právní osobnosti)

Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?

Dva společníci, fyzické osoby, se sdružili za společným účelem činnosti dle § 2716 až 2746 občanského zákoníku. Příjmy a výdaje si dělili podle dohody v roce 2022 v různém poměru, příjmy v poměru 60:40, výdaje v poměru 50:50. Společně vykonávaná činnost spadá pod příjmy dle § 7 ZDP. V roce 2023 došlo k vrácení většího množství záloh, které přijali společníci v roce 2022. V souladu s § 5 odst. 6 ZDP o vrácené zálohy sníží společníci příjmy. Pro rok 2023 však také změnili způsob dělení příjmů a výdajů, příjmy si budou dělit v poměru 90:10 a výdaje rovněž v poměru 90:10. Je nutné zálohy vracené v 2023 rozdělit v daňovém přiznání k dani z příjmů ve stejném poměru jako v roce 2022, nebo dle nově dohodnutého poměru v roce 2023?

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Tuzemská OSVČ má zároveň podíl ve společnosti fyzických osob ve výši 31%. Nyní odkoupila od společnosti resp. od ostatních účastníků společnosti odepsaný nákladní automobil, který bude nadále využívat ke své podnikatelské činnosti. Může jej odepisovat s tím, že vstupní cenou je cena účtovaná ostatními účastníky, tedy 69% z ocenění automobilu? 

Jsme stavební společnost, většina zakázek je prováděna v rámci sdružení s jinou stavební společnosti. Postupujeme dle metodického pokynu GFŘ platného od 1.7.2017. Celé dílo pro účely jeho realizace si Společníci rozdělují mezi sebe na části, které bude realizovat každý samostatně nebo prostřednictvím svých vlastních subdodavatelů. Každý ze Společníků je plně odpovědný za realizaci jemu svěřené části díla včetně nákladů s tím spojených a také včetně příslušné daňové evidence DPH ve svém účetnictví. Společnost zastupuje na základě smlouvy jeden ze společníků - Správce, přičemž účetnictví Společnosti je vedeno v odděleném účetním okruhu Správce. Společníci se podílí také na společné činnosti, tedy nákladech a výnosech , a to v poměru určeném podíly stanovenými Smlouvou. Mezi tyto činnosti patří např.: činnosti spojené s uzavřením smlouvy o dílo s investorem, vedení účetnictví za Společnost, evidence účetních dokladů a zpracování roční účetní závěrky, zajištění podkladů pro bankovní styk, vytvoření dokladového archivu k dílu a jeho vedení po dobu záruční doby, kontrolní dny stavby, jedná se také o náklady realizačního týmu stavby , koordinační a inženýrskou činnost na stavbě a jde tedy o společné náklady členů Společnosti prováděné např. ředitelem stavby, ekonomem, fakturantem, BOZP, geodetem apod. Správce také zajišťuje pojištění stavby a sjednává bankovní garance. Správce, který vede účetnictví bude společné náklady účtovat do Společnosti vnitropodnikovou fakturou bez DPH . Společníci budou svoje případné společné náklady fakturovat do Společnosti externí fakturou - daňovým dokladem - a to v daňovém režimu dle platného znění zákona o DPH, tedy uplatní režim zdanění u poskytnutých služeb, tedy 21%. Společníci se domluvili, že pro tyto režijní služby je aplikováno dílčí plnění. Datum uskutečnění zdanitelného plnění pro tyto případy bude vždy poslední kalendářní den daného měsíce realizace díla. Sjednaným rozsahem dílčího plnění se rozumí náklady vztahujícího k danému kalendářnímu měsíci. Po skončení kalendářního měsíce přefakturuje (rozdělí ) Správce na jednotlivé Společníky společné režijní náklady Společnosti v poměru dle jejich podílů na hospodaření Společnosti. Faktura bude vystavena ve formě souhrnného daňového dokladu. Podkladem pro rozúčtování bude tabulka obsahující příslušná plnění od jednotlivých společníků a k uvedenému plnění bude aplikována příslušná sazba DPH. Tedy u služeb základní sazba, u přeúčtování podílů na pojištění stavby a bankovní garance bude uplatněn režim osvobození dle § 54 a 55 zákona o DPH. U koordinační a inženýrské činnosti se tedy jedná o plnění (službu v základní sazbě DPH), která jsou poskytována přímo zaměstnanci společníků, tedy nejde o přefakturaci nákladů od 3. strany. Tyto činnosti jsou součásti kalkulace stavby a v ceně díla jsou zahrnuty, tedy jsou v rámci fakturace plnění Společnosti vůči investorovi součásti ceny díla. Je výše popsaný způsob vzájemné fakturace mezi společníky v oblasti společných režijních nákladů Společnosti správný? Je možné použít při fakturaci společných nákladů ze strany společníků do Společnosti použít běžný režim zdanitelného plnění?

Rodina podniká ve sdružení fyzických osob. Maminka – zakladatel sdružení – danila roky příjmy z prodeje zboží a součástí obchodního majetku byly také nemovitosti. Teď je v důchodu a chce skončit s podnikáním, tak se rozhodla darovat dětem, které byly členy sdružení, nemovitosti na základě dědické smlouvy. 1. Jedna nemovitost zůstala mamince, na kterou bylo sdružení napsáno, nyní v důchodu v podstatě nepodniká, má jen tuhle nemovitost a chtěla by ji do budoucna danit dle § 9, ne podle § 7 ZDP . Může zrušit registraci k DPH? Nájmy z nemovitosti jsou pouze osvobozené, jedná se jen o byty, tj. pronajímá byty fyzickým osobám. 2. Situace u obdarované dcery: Dcera pronajímá byty v budově, která byla původně ve sdružení – osvobozeno od DPH, nemá ji v obchodním majetku a je neplátce. 3. Situace u obdarovaného syna: Budova – prodejna a byty – při stavbě uplatněna DPH, nájem bytů bude osvobozen od daně, pronajímá je fyzickým osobám dle § 9 ZDP ; prodejnu pronajímá právnické osobě, účtuje DPH 21 %. Může danit dle § 9 ZDP ? Syn je plátce DPH a má příjmy dle § 7 ZDP . Nemovitosti nemá zařazeny do obchodního majetku. Lze účtovat příjmy z nájmů dle § 9 ZDP (nejsou tam žádné služby, jen nájem) - nebo musí být dle § 7 ZDP ? Evidence DPH je vedená jen jednou, rozdělená na příjmy dle § 7 a 9?

Dvě fyzické osoby (účastníci) podnikají na základě smlouvy o společnosti (ve „sdružení“). Obě jsou plátci DPH. Obrat za sdružení celkem bez DPH činí 40 mil. Kč. Zákon o účetnictví stanoví, že účetní jednotkou se stává také podnikatel fyzická osoba, která přesáhne obrat (podle zákona o DPH ) za kalendářní rok ve výši 25 mil. Kč. Před poslední novelou zákona o DPH jsme DPH řešili asi jako většina ostatních sdružení, tedy jeden z účastníků celý rok vedl daňovou evidenci a podával daňové přiznání pro účely DPH za celé sdružení, tedy obrat byl 40 mil. Kč Následně si každý z účastníků sdružení uplatnil ve svém přiznání k dani z příjmů adekvátní podíl. Co se týče limitu pro účetní jednotku, tady jsme vycházeli z komentářů, názoru FÚ a zavedené praxe, že byť byl obrat účely DPH u účetnictvím pověřeného účastníka vyšší než 25 mil. Kč, pro účely vzniku účetní jednotky se vycházelo z obratu ve výši podílu na každého účastníka, tedy 20 mil. Kč na každého. Od roku 2019 ale došlo novelou o DPH ke změně, kdy je povinnost, aby si každý účastník sdružení uplatnil poměrné plnění na vstupu i výstupu, každý ve svém přiznání k DPH. My jsme se rozhodli pro cestu přefakturace. Tedy účastník pověřený daňovou evidencí zjistí zdanitelná plnění na vstupu i výstupu za celé sdružení a následně podíl plnění na vstupu přefakturuje na druhého účastníka a zároveň druhý účastník přeúčtuje na prvního svůj podíl na uskutečněných plněních. Obrat pro účely DPH prvního účastníka tímto stoupl z 40 mil. na 60 mil. a obrat pro účely DPH druhého účastníka na 20 mil. Kč. Ten obrat je ale trochu fikce, protože jde pouze o přeúčtování. Co se týče přiznání k dani z příjmů, stále bude mít každý z účastníků ve svém přiznání příjmy 20 mil. Kč. Otázka tedy zní: Stávají se uvedené osoby účetní jednotkou, pokud v roce 2019 obrat pro DPH prvního účastníka dosáhl 60 mil. Kč, přestože skutečný příjem pro účely daně z příjmů je stále shodných 20 mil. Kč?

Společnost (dříve sdružení) má dva společníky. Jeden fakturuje odběrateli celou částku a druhý si 50 % nárokuje fakturací vůči prvnímu společnikovi. To samé u výdajů, jeden nakoupí a druhému 50 % fakturuje. Tzn. že jeden eviduje 100 % příjmů a jeden 50 %. Jak to bude v případě uplatnění paušálních výdajů u daně z příjmů fyzických osob? Každý si dá do příjmů pouze „svých“ 50 % a z toho uplatní paušál?

Dva společníci, obchodní korporace, realizují společně na základě uzavřené smlouvy o společnosti v souladu s § 2716–2746 NOZ a na základě uzavřené smlouvy o dílo s objednatelem (investorem) dodávku díla, která spočívá v opravě veřejné komunikace. Ve stanovách, které uzavřeli ke smlouvě o společnosti, doplnili k uzavřené smlouvě o společnosti mimo jiné ustanovení o finančních a procentuálních objemech z celkové ceny díla, které každý ze společníků bude realizovat za podmínek společností uzavřené smlouvy o dílo. To znamená, že vymezili v prodejních cenách přesně úseky díla a práce na díle, které budou jednotliví společníci realizovat. Dále si ve stanovách vymezili, že každý společník nese veškeré náklady spojené s realizací své části díla samostatně a na svůj účet a odpovědnost, stejně tak jako každý společník realizuje a zodpovídá si za veškeré případné více či méně práce na svém úseku stavebního díla samostatně bez vlivu na případnou úpravu podílu ve společnosti. Mohou na základě těchto ujednání při uplatnění DPH mezi společníky a zároveň při plnění práv a povinností společnosti postupovat tak, že podle ustanovení zákona o DPH a znění informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků od 1. 7. 2017 bude fakturovat vedoucí společník za společnost objednateli díla tak, že na základě dílčích předávek díla fakturuje za společníky vedoucí společník podle skutečně hotových částí díla, tj. za toho společníka, který skutečně část převzatého díla zhotovil? A nemusí tak tedy ve smyslu ustanovení informace GFŘ, bodu 4, situace 2, jeden společník druhému společníkovi jako příjemce zdanitelných plnění fakturovat část přijatých plnění v rozsahu odpovídajícímu výši jeho podílu na uskutečněných plněních?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. listopadu 2019 ve věci C-400/18 Infohos

Tři společníci, plátci DPH, podnikají na základě smlouvy o sdružení fyzických osob. Pověřený člen sdružení vede daňovou evidenci a ve vztahu k DPH fakturuje konečnému spotřebiteli, další dva členové mu od 1. 1. 2019 fakturují a platí svůj podíl za stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. 1. Jak zařadit fakturaci podílů za stavební práce dvou společníků pověřenému členu sdružení, který vede daňovou evidenci? Je třeba navýšit příjmy a výdaje společníků, nebo je neúčtovat a vycházet z § 2728 NOZ ? 2. Uvedené sdružení pořídilo za dobu společného podnikání tři osobní automobily, které jsou zapsány v evidenci vozidel na pověřeného člena sdružení. Pokud by sdružení ukončilo činnost ke konci roku 2020, jakým způsobem by se převedly dva automobily na ostatní členy sdružení – fakturovat a odvést DPH, nebo jinak?

Osoba povinná k dani se ve smyslu § 94 odst. 2 písm. c) zákona o DPH stává ze zákona plátcem pouze za předpokladu, že na základě smlouvy o sdružení (jiné obdobné smlouvy) vykonává nebo bude s jiným plátcem daně vykonávat činnost podléhající dani (případně činnost od daně osvobozenou s nárokem na odpočet). Kasační soud v této souvislosti odkazuje na zcela vyčerpávající odůvodnění krajského soudu (viz zejména str. 13 a 14 rozsudku) a plně se s ním ztotožňuje. Sdružení po dobu své existence žádnou činnost nevyvíjelo a před samotnou registrací navíc už ani formálně neexistovalo.

V dnešním přehledu přinášíme mimo jiné dlouho očekávanou Informaci GFŘ k uplatňování DPH u poukazů a koordinační výbor, který reaguje na Informaci GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti. Dobré je vědět i o judikátu Sea Chefs, jehož závěry pomohou těm, kdo nestihli lhůtu pro odpověď v rámci řízení o vrácení daně z jiného členského státu.

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

Společnost (sdružení) má dva společníky s podíly 50 % a 50 %. Za společnost jedná pouze pověřený účastník, a to vlastním jménem a na účet dalšího společníka. Dodávají zboží na Slovensko. Společník A vystaví fakturu na celé plnění a uplatní osvobození při dodání do JČS. Společník B vystaví fakturu společníkovi A na 50 % plnění. Bude plnění také osvobozeno jako dodání do JČS nebo u něj bude uplatněna tuzemská DPH? [Dle GFŘ v případech uvedených v situaci 1/ a 2/ budou plnění uskutečněná vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem podléhat stejnému daňovému režimu. Pokud jsou odběrateli poskytnuty např. stavební práce včetně projektové dokumentace, bude každým ze společníků (při splnění zákonných podmínek) aplikován režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH ]. Dá se to považovat za stejný daňový režim? Jak prokáže společník B dodání do JČS pro účely osvobození? Případně pokud by společník B nemohl osvobodit a vystavil by fakturu s tuzemskou DPH, nebude mít společník A problém s odpočtem DPH?

Sdružení bylo založeno v roce 1996 a má 3 společníky (A, B, C). Tržby a náklady se dělí dle společenské smlouvy. Veškeré tržby a náklady eviduje společník A. Též vystavuje faktury odběratelům. Stejně pokračuje sdružení i v roce 2018. Do roku 2018 bylo sdružení plátcem DPH. Od roku 2018 již plátcem DPH není. Jakého obratu musí sdružení za rok 2018 dosáhnout, aby bylo plátcem DPH (větší než 1 000 000 Kč)? Posuzuje se obrat za celé sdružení, nebo se dělí dle společenské smlouvy? Pokud by byly tržby za celé sdružení např. 1 200 000 Kč a dělilo by se to na 3 společníky (každý 400 000 Kč). Dle společenské smlouvy se dělí tržby a náklady jednou třetinou, budou společníci plátci DPH? Bude v roce 2019 evidovat společník A tržby a náklady za všechny společníky a čtvrtletně převede fakturované příjmy, výdaje podle výše svého podílu na činnosti provedené na základy společenské smlouvy?

Novela č. 170/2017 Sb. zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), účinná od 1. 7. 2017, zcela změnila zdaňování společností, dříve označovaných jako sdružení. Společnosti existující před účinností novely musí přejít na nový systém nejpozději 1. 1. 2019, nově vzniklé společnosti se již musí řídit novými pravidly. Ty mají dopad především na fakturaci, a proto s nimi přijdou do styku i firmy, které se společnostmi obchodují.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k významným změnám v zákoně o DPH , které se týkají postupů u společníků společnosti v rámci jejich ekonomické činnosti. Těmto změnám je věnován i následující text. Jeho cílem je zrekapitulovat změny týkající se fungování společníků společnosti z pohledu daně z přidané hodnoty a upozornit na hlavní úskalí, která společníky čekají k řešení nejpozději do konce roku 2018.

Společnost, dříve sdružení, není daňovým subjektem ani účetní jednotkou. Společnost se nepovažuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Práva a povinnosti při uskutečňování plnění ve společnosti vznikají jednotlivým společníkům společnosti, nikoliv společnosti jako takové.