Standardy české účetní

Budeme se věnovat významu účetní závěrky jako nástroje pro zhodnocení finanční situace firmy a splnění zákonných povinností. Uvedeme si základní právní předpisy, které upravují účetní závěrku v České republice, vysvětlíme si, z jakých částí se účetní závěrka skládá (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) a navrhneme harmonogram přípravných prací pro účetní závěrku, ale také si popíšeme proces uzavření účtů, sestavení účetní závěrky a způsob zveřejnění účetní závěrky.

Dnes si něco povíme o časovém rozlišování nákladů a výnosů v účetnictví podnikatelů a tvorbě a čerpání rezerv v účetnictví a daních. Časové rozlišování nákladů a výnosů se děje na základě akruálního principu. Akruální princip bývá řazen mezi účetní zásady a předpoklady. Rezervy budeme chápat jako ochranu před zkreslením zisku. Rezervy v pasivech rozvahy slouží jako důležitý nástroj pro zajištění věrného a poctivého obrazu hospodaření firmy. Jsou úzce spjaty s akruálním principem a zásadou opatrnosti, které tvoří základní pilíře účetnictví.

Vedení pokladny je nedílnou součástí fungování každé firmy, která přijímá hotovostní platby. Ať už provozujete malý obchod, velkou korporaci nebo jste živnostník, dodržování správných zásad je klíčové pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a souladu s platnými zákony. Dnes nahlédneme do světa pokladních pravidel a představíme si přehled některých zásad, které je vhodné respektovat. Naučíte se, jak správně evidovat hotovostní transakce, vystavovat pokladní doklady, nakládat s ceninami a vést pokladní knihu. Také se dotkneme témat inventarizace, bezpečnostních pravidel pokladny vč. doplňování a odvodu hotovosti.

Divíte se otázce? Co to má zase znamenat? Čekání na nový zákon o účetnictví v České republice přerušují soustavné toky nových zahraničních předpisů. Ministerstvo financí staví vzhledem ke změnám v ekonomice, financování, přednostním volbám účetních principů a účetních metod nový zákon o účetnictví již několik let a stále se vrací na začátek. Koncepce, která již vypadala nadějně, se zase hroutí, neboť účetní závěrka se rozšiřuje o další související zprávy. Původně určené rozšiřování požadavků na informace velkým účetním jednotkám dopadá na střední, malé, ale i mikro. Získávání informací za dodavatelské řetězce jde napříč kategoriemi účetních jednotek.

V minulém příspěvku jsme vstoupili do světa vnitropodnikových účetních směrnic (dále jen „VUS“). Přiblížili jsme si smysl a hodnotu směrnic a navázali jsme obsahovou náplní – statut účetní jednotky, ale i systém zpracování účetnictví. Dnes budeme pokračovat. V úvodu snad jen připomenu, že VUS o systému zpracování účetnictví s vnitřním předpisem o oběhu účetních dokladů tvoří základní pilíře, které vytváří systém zpracování účetnictví v účetní jednotce a jsou nutným předpokladem úplnosti a průkaznosti účetnictví.

Vnitropodnikové účetní směrnice (dále jen „směrnice“) představují soubor pravidel a instrukcí, které upravují účetní procesy v rámci dané firmy. Tyto směrnice slouží k zajištění jednotného a správného vedení účetnictví v souladu s platnou legislativou a zároveň usnadňují práci účetního oddělení.

Prováděcí vyhláška Poslední změna vyhláškou Subjekt Související České účetní standardy3) č. 500/2002 Sb. č. 411/2017 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli ČÚS 001–009 a 011–023 (FZ č. 11–12/2003),...

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2023 ze dne 21. prosince 2023, který obsahuje změny Českých účetních standardů.

Společnost prodává zboží. V kupní smlouvě je uvedeno, že zboží se prodává na dodací paritě FCA XXX. Dále je ve smlouvě uvedena výhrada vlastnického práva, tzn., že kupující nabude vlastnické právo až po úplném zaplacení faktury. Kdy se účtuje u prodávajícího o výnosu? Příklad: Datum dodání FCA dne 15. 12. 2023. Datum splatnosti a skutečné úhrady 30. 1. 2024. Je správný postup účtovat do výnosů dne 15. 12. 2023? 

Dodavatel poskytl zboží zdarma na podporu prodeje, uvádí, že odvedl DPH v souladu se stanoviskem finanční správy. Odběratel zboží poskytnuté zdarma použil ke spotřebě ve výrobě. Konkrétně se jednalo o osivo, které bylo vyseto. Dodavatel uvádí, že DPH ze zboží zdarma odvedl. Jak správně zaúčtovat tuto dodávku u odběratele a jaký dopad bude mít tato dodávka na daň z příjmů (odběratel vede podvojné účetnictví)?

Tvorbou interpretací usiluje Národní účetní rada (dále také jen „NÚR“) o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů. Jejich cílem je dosáhnout toho, aby účetní závěrky podávaly kvalitní informace pro ekonomické rozhodování jejich uživatelů. Jednou z oblastí, které se NÚR věnovala již od samého začátku tvorby interpretací, byla odložená daň. V současné době odložená daň v českém účetnictví již zdomácněla a účetním jednotkám její účtování nečiní větší problémy. Avšak v době účetní reformy počátkem 90. let minulého tisíciletí se historicky jednalo o kategorii relativně novou, která byla převzatá z Mezinárodních účetních standardů, konkrétně ze standardu IAS 12 – Daně ze zisku (dále také jen „IAS 12“).

Zákonodárci dospěli k závěru, že po 30 letech ekonomického a politického vývoje v naší zemi, se podmínky ve světě a v jednotlivých oblastech podnikání a veřejného sektoru natolik změnily, že je nezbytné vytvořit nové účetní předpisy. Cílem účetnictví je zobrazit majetek a finanční situaci jednotlivých subjektů. Vzhledem k majetkovým a personálním vazbám mezi různými subjekty a ke globalizaci na národní a mezinárodní úrovni je potřeba harmonizovat účetnictví. Nestačí již jen srovnatelnost na národní úrovni, minimálně je nezbytná evropská harmonizace, avšak vzhledem k propojenosti trhu musí být účetnictví prostupné a propojené na celosvětové úrovni. Vláda České republiky schválila věcný záměr zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Seznamme se s tímto záměrem a vyhodnoťme, zda úvaha vlády může naplnit celosvětový koncept účetnictví.

V listopadu 2018 předložila pracovní skupina Ministerstva financí k veřejné konzultaci návrh koncepce účetní legislativy pro roky 2020–2030. Cílem veřejné diskuze bylo dosáhnout co možná nejvyšší míry dohody mezi Ministerstvem financí a odbornou veřejností v jednotlivých oblastech účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací. Dne 18. 1. 2020 bylo připomínkové řízení ukončeno a nyní je materiál předložen k projednání vládě. V tomto příspěvku se budeme věnovat vybraným oblastem koncepce nové účetní legislativy a změnám, které se dotýkají českých účetních předpisů pro podnikatele a neziskový sektor.

Přesto, že počet novel zákona o účetnictví za 28 let své účinnosti teprve atakuje čtyřicítku, je v legislativním plánu vlády vytvořit nový zákon o účetnictví . Pod vánoční stromeček 2019 nadělilo Ministerstvo financí modrou stužkou svázaný balíček obsahující návrh věcného záměru zákona o účetnictví včetně Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) a Zprávy o hodnocení korupčních rizik (CIA).

Účetní předpisy nejsou zdaleka tak častým terčem novelizací jako ty daňové, přičemž jejich původcem je obvykle unijní norma. A přesně k tomuto scénáři došlo od 1. 1. 2018, kdy prováděcí účetní vyhláška – i České účetní standardy – pro podnikatele byla novelizována hlavně z důvodu transpozice fakultativních (nepovinných) ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále jen „Směrnice EU“). Pro lepší přehled a návaznost napřed krátce zrekapitulujeme hlavní změny od roku 2017.

S porozuměním jsem se seznámila s transformací směrnice 2013/34/EU do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU “). Těšila jsem se na vánoční dárek v podobě úprav Českých účetních standardů a v hlavě si kreslila nové postupy a souvztažnosti. Některé zveřejněné úpravy Českých účetních standardů (dále jen „ČÚS“) mě však překvapily. Cílem článku je úvaha nad některými zveřejněnými postupy a dokumentace autorkou navrženého přístupu.