Svěřený majetek

Územní samosprávné celky mohou zřizovat k plnění úkolů ve veřejném zájmu speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Tyto subjekty reguluje zejména zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů , ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu ke svému zřizovateli. Aktuální příspěvek se zabývá problematikou dispozic s majetkem, který je příspěvkové organizaci svěřen svým zřizovatelem, ale také majetkem ve vlastnictví příspěvkové organizace.

    Zdanění a fungování svěřenského fondu v České republice Ing. Michal Dvořák V prvé řadě je důležité si definovat, jakým způsobem se svěřenským fondem z daňového a právního hlediska...

S ohledem na výše uvedené shledává Nejvyšší správní soud důvodnou stěžovatelovu kasační námitku, že dne 15. 12. 2015, tedy v den složení částky odpovídající kupní ceně dle kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2015 do úschovy svěřeneckého správce, nepřijal úplatu za zdanitelné plnění ve smyslu § 21 odst. 1 věty první ZDPH . Na základě uvedené skutkové okolnosti tudíž nevznikla stěžovateli povinnost přiznat daň z přidané hodnoty.

V běžném životě má veškeré nakládání s penězi či majetkem určité daňové dopady a nejinak je tomu i v případě svěřenských fondů a souvisejících transakcí. Pojem svěřenský fond je v tuzemském právním systému zakořeněn od novely občanského zákoníku v roce 2014, ale přesto se jedná na první pohled o velkou neznámou. Za částečně nedůvěřivým pohledem na svěřenské fondy může stát samotné pojmenování fond (naopak v anglosaském právu je užíváno označení „trust“ – v překladu „důvěra“) nebo zažitý předpoklad zakrývání skutečného vlastnictví. Je pravdou, že svěřenský fond nemá klasickou právní subjektivitu (za povinnosti zodpovídá svěřenský správce), nicméně dle výkladu finanční správy má takzvanou daňovou subjektivitu. Z toho vyplývá, že je povinen se k daním registrovat, přiznávat i je platit (s určitými specifiky) jako běžné obchodní korporace – jedná se o daňový subjekt. Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy nemají sídlo, není tak možné určit jejich místní příslušnost, a proto byl správcem daně stanoven Finanční úřad pro hlavní město Prahu, konkrétně Územní pracoviště pro Prahu 7 (neplatí pro daň z nemovitých věcí).

Jednou ze základních a povinných náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření – tzv. svěřeného majetku. Bližší obsah tohoto pojmu zákon přímo nedefinuje, lze ho odvodit z dalších ustanovení zákona a vyplývá také z celkového účelu právní úpravy příspěvkových organizací. Prostřednictvím zřizovatelem stanovených majetkových práv ve vztahu ke svěřenému majetku pak zřizovatel ovlivňuje a vhodně koriguje právní jednání příspěvkové organizace.

Na začátek uveďme, že se tento článek nezabývá výplatou obmyšleným, daňovým nerezidentům České republiky. Tento článek je přece jenom něčím výjimečný. Je ovlivněn a vznikl na základě školní přednášky, ze které čerpá několik příkladů a dalších podnětů. Věřím, že bude pro vás přínosný, přestože některé citace nemusejí obsahovat pouze spisovná slova a věty, nýbrž mohou zahrnovat také slangovější výrazy.

Už od nepaměti lidé ochraňují svůj majetek. Právě k těmto účelům sloužily v minulosti zejména svěřenské fondy. Nicméně následný vývoj a zejména anglosaská judikatura ukázaly, že svěřenské fondy se dají použít i na další účely. Svůj původní účel už dávno překonaly.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na jeden z aktuálních problémů, se kterými se potýkají veřejně prospěšní poplatníci, zejména v návaznosti na změny, které přinesla novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), provedené zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Konkrétně bychom se zaměřili na problematiku daňových odpisů, zejména u příspěvkových organizací a jím svěřeného majetku.