Účetní výkazy

Přistupuji k návrhu nového zákona o účetnictví jako k nově napsané knize, které chci od první stránky do poslední porozumět. Chci jí uvěřit, že pochopím její obsah, i když události, které popisuje, znám a prožívala jsem je dlouhých skoro dvacet pět let. Vím, že její autor používá moderní jazyk, který se vyvíjí v čase a je ovlivněn anglicismy. Nový zákon o účetnictví si dává za hlavní cíl účetní výkaznictví, avšak upravuje ve svém předmětu informace, které budou rozvíjet účetní výkaznictví v souvisejících zprávách s účetními závěrkami. Zapracovává a navazuje na evropské předpisy, ale neponechává si možnost vázat na předpisy české.

Příprava nového zákona o účetnictví a související novelizace právních předpisů (zejména pak ZDP ) se opět posunula o krok dopředu. Do vnějšího připomínkového řízení byl dán tzv. doprovodný zákon k zákonu o účetnictví , který mění více než 100 zákonů ve vazbě na novou účetní legislativu a terminologii. Současně s tímto krokem MFČR zveřejnilo teze prováděcích vyhlášek. Celkově lze s ohledem na objem a rozsah navrhovaných změn hovořit o rekodifikaci účetního a daňového práva. Ministerstvo financí ČR dne 31. 5. 2024 zveřejnilo teze prováděcích vyhlášek k NZÚ a zpřesněný návrh NZÚ. Ve stejný den byl zveřejněn návrh novely souvisejících právních předpisů, tzv. doprovodný zákon, který novelizuje nejen ZDP , ale také ZOK , NOZ , soudní řád a více než 115 dalších zákonů. Z těchto dokumentů vyplývá několik zajímavých důsledků pro všechny, kteří pracují s účetními závěrkami – ať v pozici jejich tvůrců či uživatelů. Například: minimální diskontní míra pro časovou hodnotu peněz, „povinné“ komponentní odpisování, použití IFRS pro zjištění základu daně z příjmů, relativní hranice pro „technické zhodnocení“ apod.

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Žalovaný i městský soud se s tvrzeními stěžovatele vypořádali v duchu výše uvedeného. Správně dovodili, že pro danou věc bylo irelevantní, zda nebo jakou měrou stěžovatel zavinil, že neměl k dispozici účetní doklady. Relevantní byla objektivní skutečnost, že evidence chybí, což znemožnilo stanovit daň dokazováním (viz výše rekapitulovaná judikatura ohledně podmínek vyměření daně pomůckami). Nejvyšší správní soud souhlasí i se závěrem městského soudu, že absence účetnictví daňového subjektu, které se vztahuje k předmětnému zdaňovacímu období, představuje zcela principiální míru neunesení důkazního břemene, neboť daňový subjekt je tak zcela zbaven možnosti nejen dokazovat, ale i jen tvrdit, jaká zdanitelná plnění přijal, resp. poskytl. I tento závěr je zcela souladný s usnesením rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 4 Afs 87/2015 a na něj navazující judikaturou. Ani na základě žádné další stížní argumentace nelze dovodit nemožnost aplikace pomůcek na danou věc. Správní orgány i městský soud důkladně zkoumali konkrétní okolnosti dané věci. Nepřehlédli ani stěžovatelem tvrzené skutečnosti. Jejich závěry mají plnou oporu ve spisu. Z něho jednoznačně vyplývá, že stěžovatel nedisponoval evidencí pro veškerá přijatá zdanitelná plnění. S ohledem na zjevnou neúplnost předmětné evidence tak nebylo možné ověřit skutečný stav účetnictví, tj. nebylo možné prověřit přesnou výši přijatých zdanitelných plnění. Jak uvedl správce daně ve zprávě o daňové kontrole ze dne 10. 7. 2018, č. j. 1353391/18/2712-60651-609230, stěžovatel prokazatelně provozoval v kontrolovaných zdaňovacích obdobích silniční motorovou dopravu nákladní. Při provozování této ekonomické činnosti musel stěžovatel bezesporu přijmout plnění (mj. pohonné hmoty). Z předložených listin nemohl správce daně ověřit, že stěžovatel v jím podaných daňových tvrzeních za kontrolované zdaňovací období vykázal přijatá zdanitelná plnění ve správné výši (neobsahovaly žádný údaj o přijetí plnění ve formě pohonných hmot). Správce daně nemohl stanovit daň dokazováním, jelikož stěžovatel nepředložil dostatek důkazních prostředků pro určení množství spotřebovaných pohonných hmot, resp. množství přijatého zdanitelného plnění, které bylo stěžovatelem použito pro jím uskutečněná zdanitelná plnění.

Společnost s r. o. vznikla 20. 12. 2022. Zvolili jsme si delší účetní období a nyní jsme podávali DAP za zdaňovací období od 20. 12. 2022 do 31. 12. 2023. V roce 2022 byla zahajovací rozvaha 701-411, 221-701 ve výši 1 000 Kč. Program nám toto dal do výkazu Rozvahy do běžného období. Ve výkazu Rozvahy za minulé účetní období jsou nuly. Je to tatko akceptovatelné?

Návrh novely zákona o účetnictví zachovává povinnost zveřejňovat účetní závěrku a případně další dokumenty ve veřejném rejstříku. V návaznosti na změnu koncepce účetního výkaznictví a s ohledem na naplnění jeho cíle, kterým je poskytování relevantních informací vnějším uživatelům, dochází k úpravě konstrukce této povinnosti.

„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ 1) , jak se praví v tzv. zlomku myslitelově. To kupodivu neplatí v případě návrhu nového zákona o účetnictví . Poněvadž na začátku roku 2024 tu máme nový návrh nového zákona o účetnictví opět na https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/ . Tedy „verze 2024“, jak nový návrh pro účely příspěvku označím. Anebo je to druhá mocnina „návrh2“. V jakém poměru se tato verze má k návrhu nového zákona o účetnictví ve verzi 2023 (?), kterou jsem glosoval v minulém roce v příspěvku na stránkách časopisu 2) , to dále zmiňuji jako „Glosy“. Alespoň částečnou odpověď na danou otázku se pokusím dát v následujícím textu.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

Ve veřejném prostoru se nejméně od podzimu loňského roku objevují materiály, které se týkají návrhu nového zákona o účetnictví . 1) To dává dobrou příležitost se danou problematikou opakovaně zabývat. 2) Zpracovatelé pochopitelně na svůj výtvor pějí chvalozpěvy, a současně zrovna nectí dosavadní zákonnou úpravu, o čemž svědčí i důvodová zpráva. Je tomu opravdu tak, či ne? V tomto článku se pokusím odpovědět na některé otázky, a ač jsem donedávna působil na Ministerstvu financí, již převážně pohledem zvenku. To nemusí být na škodu věci.

Společnost X a. s. sestavuje rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Jediným akcionářem společnosti X a. s. je Y a. s. Skutečným majitelem X a. s. je FO, která půjčila do společnosti X a. s. peníze. Bude se tato půjčka vykazovat na řádcích rozvahy C.I.6 (případně C.II.6) - Závazky ovládaná nebo ovládající osoba a úroky na řádku J.1 Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba?

Jak již je v tomto období roku obvyklé, opětovně se v následujícím článku zaměříme na problematiku analýzy účetních výkazů. Nejprve se podíváme na téma strategické analýzy a analýzy atraktivity odvětví a dále se pak budeme věnovat horizontální a vertikální analýze účetních výkazů, analýze na bázi poměrových ukazatelů a seznámíme se s vybranými bankrotními modely. Na závěr celou finančně-analytickou problematiku naznačíme na jednoduchém, praktickém příkladu.

Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek bychom se v následujícím příspěvku zaměřili na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

Ze zveřejněného návrhu nového zákona o účetnictví lze mít za to, že Ministerstvo financí České republiky zůstalo u původního pojetí zákona o účetnictví , který vznikl počátkem 90. let, jehož posláním bylo stanovit práva a povinnosti účetních jednotek, ať mají jakýkoli předmět činnosti. Takový přístup je velmi náročný a vyžaduje od tvůrce nejen značné znalosti v teorii účetní vědy, ale také rozsáhlé praktické zkušenosti se všemi typy účetních jednotek. Zároveň musí zákonodárce mít nadhled, být schopen koncepčního způsobu myšlení a dokázat zobecnit na úrovni účetních zásad (principů) a účetních metod přístup k účetním jednotkám podle způsobu jejich financování. A právě účetnictví lze označit za jazyk financí.

V článku jsou popsány hlavní účetní výkazy, jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé položky a analyzovány souvislosti. Znalost obsahové náplně výkazů a hlavních položek je důležitá pro rozhodování podnikových manažerů. Pro posouzení finanční situace firmy nebo instituce se vychází z formalizovaných výsledků zachycených danou formou účetnictví, tj. z účetních výkazů. Účetní výkazy jsou konečnými výstupy zpracování účetních informací. Zákonem je předepsáno jejich sestavení, způsob výpočtů i termíny k předkládání uživatelům.

Každá účetní jednotka, která je zapsána ve veřejném rejstříku, má podle zákona o účetnictví povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin. Pojďme si blíže připomenout skutečnosti související s vyhotovením takové účetní závěrky a dále také osvětlit možnosti, jakým způsobem lze splnit výše uvedenou povinnost jejího zveřejnění ve sbírce listin.

Vnitřní předpis je písemně vyjádřené pravidlo, které řadíme mezi vnitřní organizační normy. Tyto normy předepisují chování určitého okruhu osob, které mají společné cíle a motivaci, a to v rámci konkrétní organizace. Obecně je úkolem těchto předpisů rozpracovat jednotlivé činnosti a vztahy uvnitř organizace, nastavit jednotný postup při řešení určitých situací, a tím zajistit, aby organizační procesy fungovaly pružně a efektivně. S vnitřními směrnicemi se setkáváme v organizacích nejrůznějšího typu a zpravidla v nich upravují celou řadu činností, které v organizaci probíhají.

Vzhledem k probíhajícímu období dokončovacích prací na uzavření roku 2021 bychom se v následujícím příspěvku věnovali jedné důležité oblasti související s účetní závěrkou, a to jejímu zveřejňování.

Je nějakým zákonem, nařízením dáno přesně na jaký řádek oficiálních výkazů (rozvaha + výkaz zisků a ztrát) musí vstupovat jednotlivé účty? V účetním programu jsou řádky výkazů přednastavené, ale bylo mi sděleno, že si mohu účty přesunout na jaký řádek chci. Opravdu to takto je? Konkrétně by se mi jednalo o smluvní pokuty, které účtujeme na účet 644, tento účet vstupuje na řádek 23 výkazu z a z - jiné provozní výnosy, ale svou podstatou se u nás jedná o vyúčtování smluv (složité, raději nebudu vysvětlovat..) a své opodstatnění z pohledu např. banky by měl tento účet 644(resp. jeho analytická část) na řádku 1 výkazu zisků a ztrát - tržby z prodeje služeb, opravdu si mohu nastavit, aby se účet 644 načítal do řádku 1 výkazu zisků a ztrát?

Vybrané subjekty mají zákonnou povinnost zveřejňovat příslušné dokumenty včetně účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku, která je k dispozici online na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Pokud není tato povinnost splněna, může být uložena pokuta, případně mohou nastoupit i jiné nepříjemné konsekvence. Jako jeden z kroků ohledně snížení administrativy byla od roku 2022 zavedena pro některé subjekty možnost zveřejnit účetní výkazy skrze finanční úřad prostřednictvím podání daňového přiznání k dani z příjmů. Článek se zaměřuje na novou možnost, jak splnit povinnost zveřejnění účetních výkazů do sbírky listin skrze daňové přiznání k dani z příjmů.

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.