Věda a výzkum

V úvodníku tohoto březnového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na navrhované změny u odvodů pojištění u dohod o provedení práce, následně upozorníme na změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek a na závěr vás krátce seznámíme v navrhovanými změnami v DPH a tiskovými zprávami Finanční správy v oblasti zdaňování firemních školek a daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Je možné, aby veřejná výzkumná instituce (zřízená dle zákona č. 341/2005) z důvodu nedostatku finančních prostředků na začátku roku převedla z fondu reprodukce majetku finanční prostředky do rezervního fondu a ty následně použila na krytí dočasného nedostatku finančních prostředků? Po obdržení dotací by byly prostředky znovu vráceny do FRM. Pokud tato možnost není, o jak závažné porušení by se jednalo a s jakými důsledky?

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), tak položky odčitatelné od základu daně, které jsou obsahem § 34 ZDP . Podle § 34 ZDP může postupovat i poplatník daně z příjmů právnických osob.

Projekt výzkumu a vývoje slouží jako základní a ucelený dokument, jímž daňový subjekt v budoucnu správci daně prokáže nárok na uplatnění odpočtu nákladů na výzkum a vývoj. Zákonnou podmínkou vyplývající z povahy věci (z latinského proiectum – plán, návrh, rozvrh budoucí činnosti) je, aby byl vypracován před zahájením řešení projektu, aby šlo o dokument prospektivní.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit daňový režim sdílených nákladů na společné projekty výzkumu a vývoje realizované v rámci mezinárodní skupiny podniků. V prostředí takových skupin je obvyklé, že se...

V posledních letech se velmi diskutuje o výhodách a rizicích nepřímé podpory pro daňové poplatníky (podnikající fyzické a právnické osoby) ve formě odpočitatelné položky od základu daně z příjmů. Jedná se o jednu z možností, jak motivovat realizaci výzkumných a vývojových aktivit (dále jen „VaV“) včetně inovačních aktivit, ale pouze těch, které obsahují významný prvek novosti za naplnění ostatních kritérií výzkumu a vývoje (inovace vyšších řádů), a to vedle investičních pobídek a přímé podpory z grantů a dalších veřejných podpor.

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie definuje výzkum jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. A za vývoj označuje soustavný proces, během kterého dochází ke změně aktuálního stavu do stavu nového. Tato velmi obecná, nejasná a nejednoznačná vymezení dávají tušit, že vlastně přesně nevíme, o co přesně jde, kdy výzkum a vývoj začíná a končí, ani jaký je mezi oběma věcně blízkými pojmy praktický rozdíl. Nás ale nebude ani tak zajímat „Co“, to raději přenecháme technikům, vědcům a výzkumníkům, ale „Jak“ s výzkumem a vývojem naložit z hlediska účetního a na poli daní z příjmů.

Generální finanční ředitelství vydalo 25. září 2017 na internetových stránkách Finanční správy ČR Informaci GFŘ k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů , v níž se mimo jiné praví:

V současné ekonomicky nelehké době mohou uspět pouze ty subjekty, které dokáží na trh přinést špičkové výrobky nebo služby za co nejnižší cenu. K tomuto cíli vede cesta zejména prostřednictvím neustálého zlepšování výrobků a poskytovaných služeb a to především formou inovace, výzkumu a vývoje. Jelikož tyto činnosti jsou finančně velmi náročné a často v sobě nesou riziko spojené s nejistotou, jak případný výzkum nebo vývoj dopadne, ne každý subjekt je ochoten toto podstoupit. Z toho důvodu se vláda České republiky již v minulosti rozhodla daňově podpořit (formou nepřímé podpory) ty subjekty, které provádějí výzkum nebo vývoj.

Přestože 100 % výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů již od roku 2005, lze na základě statistických dat Českého statistického úřadu a Ministerstva financí konstatovat, že daňoví poplatníci nevyužívají tuto odčitatelnou položku dostatečně. Jak je tato odčitatelná položka daňovými poplatníky využívána a co mohou být hlavní bariéry jejího uplatňování?