Výdaje

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

Fyzická osoba (ne OSVČ) koupila v únoru 2023 nemovitost (starší rodinný dům), který v průběhu roku 2023 zrekonstruovala na bytový dům o třech samostatných bytových jednotkách a každou bytovou jednotku v lednu 2024 zvlášť prodala. Otázka zní, zda je správný postup zdanění příjmů z prodeje bytových jednotek, dle zák.o dani z příjmů, § 10 - Ostatní příjmy, kdy příjmem jsou příjmy za prodej tří bytů, a výdajem jsou částky související s pořízením staré nemovitosti, výdaje na projekt, provize RK, vklad do katastru, přepis nemovitosti, atd. A jak posoudit výdaje na drobné stavební nářadí, palivo do vozidla potřebného pro vyřizování na úřadech atd. Lze uplatnit výdaje související s rekonstrukcí , které jsou téměř všechny v roce 2023 a vážou se k příjmu v lednu 2024? 

Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na FO). Dědické řízení bylo ukončeno. 1) Je FO povinná za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči FÚ by se sepsala. 2) Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení. Zůstavitel nemovitost držel více jak 10 let. 3) Jak by se postupovalo, pokud by FO v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

V podvojném účetnictví vedeme soubor nakoupených pohledávek za dlužníky, které jsou vymáhány exekutory. Pohledávky jsou pořízeny před 31. 12. 2003. V roce 2023 došlo k zastavení těchto exekucí (došlo k oddlužení dlužníků), pohledávky tedy zanikly. Bude odpis těchto nakoupených pohledávek vzniklých před 31. 12. 2003 daňově uznatelný? K pohledávkám se většinou netvořily opravné položky, pouze k některým, a to nedaňově.

V naší škole, jejímž zřizovatelem je město, máme školní družinu. Vybíráme od rodičů školné ve výši 800 Kč na žáka. Které náklady lze hradit z tohoto vybíraného školného? Vychovatelky přišly s požadavkem na pořízení kopírky, školení pro vychovatelky.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. KooV se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

S. r. o. dostává od OSVČ každý měsíc fakturu za úklidové práce a pomocné práce na zakázkách. V minulosti si firma ověřila, že má dodavatel platné IČ a tudíž je registrován na Živnostenském úřadě, není plátce DPH. Dodavateli však bylo IČ před časem odebráno (pravděpodobně z moci úřední), firma o tom ví, nicméně stále od dodavatele přijímá jeho práci a faktury za ni proplácí. Vzhledem k tomu, že práce od dodavatele slouží firmě k dosažení, zajištění a udržení příjmů předpokládá, že může faktury účtovat do daňových nákladů i nadále, pokud prokáže jejich oprávněnost. 1) Je tato domněnka správná? 2) V návaznosti na povinnost nahlašovat podezření na trestný čin (firma neví, zda dodavatel odvádí z přijatých částek daň z příjmů)- musí firma provést nějaké úkony, aby byla nenapadnutelná z důvodu vědomí o neoprávněném podnikání?

Zákon č. 540/2020 Sb. , který novelizoval zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), zavedl nový institut poplatníka v paušálním režimu, jehož daň se při splnění stanovených podmínek bude rovnat paušální dani. Tento zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů teprve 18. 12. 2020 a nabyl účinnosti 1. 1. 2021. Poplatníci tak měli velmi krátkou lhůtu na zvážení této nové možnosti, která významně snižuje jejich administrativní povinnosti. V případě dodržení zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu a zároveň pro daň rovnající se paušální dani jim odpadne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a také přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení („ČSSZ“) a zdravotní pojišťovně. Podle zveřejněných informací Finanční správy do paušálního režimu i přes velmi krátkou lhůtu aktivně vstoupilo okolo 70 000 poplatníků (osob samostatně výdělečně činných, dále „OSVČ“). Cílem tohoto článku je upozornit na konkrétní chyby a nedorozumění, se kterými se v praxi setkáváme.

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.

Nejvyšší správní soud po shrnutí uvedené rozhodovací praxe nepřisvědčuje krajskému soudu v tom, že by existovaly dvě (vzájemně rozporné) judikaturní linie kasačního soudu týkající se uplatnění tzv. esenciálních výdajů. V žádném z uvedených rozsudků nebylo zpochybněno, že esenciální výdaje lze přiznat tehdy, pokud jsou splněny podmínky pro stanovení daně podle pomůcek, a tedy jestliže daň nelze stanovit dokazováním.

Na fakturách od telefonních operátorů jsou také platby třetím stranám, bývají to např. jízdenky, parkovné apod. Není k nim ale doloženo žádné podrobné vyúčtování, co konkrétně to bylo, ani příp. daňový doklad na DPH. Jak správně účtovat tyto platby?

Dnešní soudnička nepotěší právníky, poradce, konzultanty, experty, a podobné poradenské profese, ale zejména jejich firemní zákazníky. Finanční správa a posléze ani soudní instance se totiž nespokojili s pouhou fakturou za „poradenství“, ale trvali na prokázání konkrétní věcné náplně, podstaty a účelu. Přičemž neobstojí námitka právní mlčenlivosti, důvěrnosti údajů ani obchodního tajemství. Nečekanou komplikací mohou být také svědci prokazující obsah jednání, u nichž sice byli osobně, protože firmě nemůže svědčit její člen orgánu. A jak je známo, ohledně daňových výdajů obecně platí rovnice: neprokážeš = neuplatníš; a tedy více zaplatíš na dani.

Zlepšila současná krize pohled společností na controlling a finanční řízení firmy? Změnili majitelé a manažeři své dosavadní vnímání role účetnictví ve finančním řízení a manažerský pohled na něj? Jaké nástroje finančního řízení jim zafungovaly? Co se ve firmách dříve automaticky vyhodnocovalo a nyní je vnímáno jako neefektivní? Promítají se dopady pandemie koronaviru také do způsobu využívání controllingových nástrojů? Přinášíme konkrétní návody vycházející z autorčiny konzultační praxe.

Většinu z nás čekají od roku 2020 poměrně významné daňové změny. Alespoň to vyplývá z návrhu novely daňových zákonů, který je v současné době po 2. čtení v poslanecké sněmovně. Podle návrhu novely má dojít ke vzniku zbrusu nové oznamovací povinnosti, implementaci směrnic daně z přidané hodnoty, nicméně také doplnění konceptu zdanění právnických osob v souvislosti s novými pravidly směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD) o několik aktualizací, na které se pozapomnělo v předchozí novele. V dnešním článku si jmenovitě představíme tři „oříšky“.

Tak tohle asi leckterou pečlivou účetní nadzvedne ze židle. Přece není možné daňově uplatňovat výdaje zaplacené obvykle hotově za podivných okolností bez řádného dokladu kdovíkomu. Vždyť na každém školení slyší, že pravdou je v daních je pouze to, co se poplatníkovi podaří hodnověrně prokázat. A že by berňák uznal fakturu či pouhý výdajový doklad neznámého (neexistujícího) dodavatele podepsaný nečitelným klikyhákem, no to snad ne! Jenže… Naštěstí podnikatelé mohou rozhodnutí správce daně nechat přezkoumat správním soudem. A soudci věc obvykle nevidí pro-fiskálně a formálně, ani poplatníka coby „sprostého podezřelého“, ale posuzují širší paletu okolností, zvažují smysl a účel daňových ustanovení, zkrátka hledají spravedlnost. Takže skutečně někdy postačí prokázat, že výdaj byl vynaložen za účelem podnikání a osoba dodavatele není až tak podstatná.

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, jsou podle ustanovení § 7 odst. 13 ZDP povinni pro účely stanovení základu daně vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP .

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle katastru nemovitostí 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle katastru nemovitostí?

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, mají nárok na vyplacení diet?