Výpůjčka

Pořídili jsme automobil - část na úvěr se zajištěním vozu a smlouvou o výpůjčce ve společnosti s r.o. V TP je uvedena jako vlastník úvěrová společnost. Můžeme si dát vůz do majetku ?

Zaměstnavatel má na hlavní pracovní poměr zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou, kterého ubytoval ve svém rodinném domě. Za nájem zaměstnanec nic neplatí. Bude muset zaměstnanec v roce 2024 toto nepeněžní plnění ve své mzdě zdanit? Jestliže ano, tak jaká částka bude předmětem zdanění do mzdy - cena obvyklá za nájem? Lze nějakým způsobem využít § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, kde hodnota do 3 500 Kč měsíčně je osvobozena? Jestliže by se mělo dodaňovat nebude lepší, aby zaměstnanec platil nájem zaměstnavateli např. 1.000 Kč měsíčně?

Jednočlenné s. r. o. vlastní 2 auta a jedno by rádo půjčovalo subdodavetelům, aby pro společnost například jeli kupovat materiál a podobně. Jakým způsobem ošetřit problém užití vozu 3. osobou, která není zaměstnancem. Jedná se drobné živnostníky, kteří chodí vypomáhat na stavbách u různých společnosti. Jak by se to dalo řešit, když například během dne s tím vozem pojednou 2 OSVČ? Jak to  co nejjednodušeji udělat, aby nebyla přílišná administrativa a zároveň byly veškeré náklady spojené s vozem daňově uznatelné (kniha jízd vedena)?

Jsme slévárna, která vyrábí odlitky. Pro výrobu odlitků je potřeba polystyrenový nebo dřevěný model, který zajistíme na základě objednávky zákazníka, abychom na něm mohli odlitky vyrobit. V případě modelu polystyrenového, který se spálí při lití odlitku, vstupuje náklad za pořízení na účet 501 a je účtován spolu s odlitkem na účet výnosový 601. V případě modelů dřevěných, kdy náklad za pořízení je v řádech statisíců a nedochází k jeho zničení při lití, pouze opotřebení a životnost může být 10 let i více. Jak účtovat na naší straně pořízení tohoto modelu a dále jeho prodej zákazníkovi? Model zůstává ve vlastnictví zákazníka a je používán k výrobě dalších odlitků. 

Občanovi se naskytla možnost koupit část závodu (rehabilitační zdravotní zařízení). Založí s. r. o. (A), které nemá žádnou historii ani finance. Polovinu kupní ceny zaplatí bankovním úvěrem a druhou část by měl možnost získat z již roky fungující jiné s. r. o. (B), kde je jediným společníkem a jednatelem jeho otec. Jakým způsobem provést tuto transakci? Půjčka ze s. r. o.: Jak by měla vypadat smlouva o výpůjčce (s. r. o. B – otec půjčuje s. r. o. A – syn), měla by být úročená (jde o spřízněné osoby)? Jakým procentem a s jakými dopady pro obě společnosti? Společnost B vstoupí do společnosti A jako druhý společník: Přinesené peníze budou účtovány jako podíl ve firmě? Chtějí mít každý 50% podíl. Jakou odpovědnost bude mít společnost B za podnikání společnosti A? Pokud bude chtít otec do 5 let s podnikáním skončit pro důchodový věk, bude mu muset být společností A vyplacen podíl a půjčka splacena, aby mohlo dojít ke změně ve společenské smlouvě?

 Firma má vozidlo na operativní leasing, které by chtělo bezplatně poskytnout svému dodavateli služeb (spolupracovník na "IČO", můžeme ho brát jako obchodní zástupce). Se spolupracovníkem má podepsanou smlouvu o spolupráci, do které by právě dopsali dodatek o bezplatném poskytnutí vozidla pouze pro služební účely. Jedná se o nezávislý vztah dodavatel-odběratel, ale pro obě strany je prostě výhodnější to vyřešit tímto způsobem. Je to takto možné udělat, jak je to s finančním úřadem, jestli by to akceptoval, co se týče hlediska znaků závislé práce? U pohonných hmot pravděpodobně bude lepší, aby si to hradil spolupracovník na "IČO" a poté si je vyfakturoval, ale u toho vozidla si nejsem jistý. 

Společnost se zabývá prodejem zboží. Toto zboží může být dodáváno také do výdejních automatů pouze v rámci ČR (některé jsou pro společnost konsignačním skladem, některé ne). Společnost se zabývá i prodejem těchto výdejních automatů. Výdejní automat může společnost prodat jako zboží, pronajmout s měsíční/čtvrtletní/roční splátkou nebo ponechat u zákazníka na výpůjčku jako podporu obratu odebraného zboží, které si zákazník od společnosti kupuje a vkládá do výdejních automatů nebo vkládá jako konsignační zboží, které se fakturuje až po vyjmutí z automatu. Dotaz 1 zní: Pokud společnost výdejní automat pronajme a ve smlouvě je stanoveno, že po skončení nájmu má nájemce MOŽNOST výdejní automat odkoupit, jedná se ze strany společnosti o poskytování finančního leasingu? Pokud ano, co přesně by to pro společnost znamenalo z hlediska DPH, daně z příjmů a případně také z hlediska nutnosti mít živnostenské oprávnění na poskytování finančního leasingu (nebo i obecně pronájmu)? Doplňující informace: Nájem je stanoven na dobu určitou, a to na 60 měsíců od data předání výdejního automatu nájemci, obě strany mohou smlouvu vypovědět, pronajímatel dle smlouvy neodpovídá za škodu vzniklou na předmětu nájmu, nájemce hradí běžnou údržbu, nájemce nesmí bez souhlasu pronajímatele podnajmout předmět nájmu nebo provádět větší zásahy (např. údržbu nad rámec nebo jakýmkoliv způsobem zasahovat nebo konfigurovat software, který je součástí automatu). Dotaz 2 zní: Pokud je automat poskytnut na výpůjčku (tedy zdarma) jako podpora prodeje zboží, které si zákazník zakoupí a vkládá do výdejního automatu (nebo vkládá jako konsignační zboží), může být ve smlouvě sjednána možnost odkupu po uplynutí výpůjční doby (zpravila 60 měsíců, jelikož dle firemní politiky jsou po tuto dobu automaty ve společnosti odepisovány), aniž by z toho plynula nějaká rizika z hlediska DPH či daně z příjmů? Doplňující informace: Rozdílem oproti nájemní smlouvě je, že ve smlouvě o výpůjčce je stanoveno, že vypůjčitel se zavazuje platit půjčiteli jednou ročně paušalizované náklady spojené s užíváním věci (jako např. poradenství, obsluha, údržba, technická i IT podpora) a výše těchto nákladů se odvíjí od obratu odebraného zboží (přičemž můžou být i 0 Kč). 

OSVČ, plátce DPH, využívá k podnikání bezplatně zapůjčený automobil od svého tchána. Automobil využívá pouze v rámci své ekonomické činnosti. Tchán auto nepoužívá, ale je zapsaný jako majitel a provozovatel vozidla. OSVČ si chce do nákladů dávat náklady na PHM a opravy automobilu a uplatňovat DPH z těchto nákupů. Je takový postup z daňového hlediska možný – smlouva o zapůjčení vozidla, která bude bezplatná?  

OSVČ v roce 2021 pořídila nový osobní automobil. K financování využila úvěr od úvěrové společnosti. Ve smlouvě byl zřízen institut zajištění práva. Současně došlo k ujednání smlouvy o výpůjčce. Může si i v tomto případě OSVČ zvolit mimořádné odpisy nebo mimořádné odpisy může zvolit pouze poplatník, který má vlastnické právo k vozidlu (tj. např. kdyby uhradil podnikatel celou částku ze svých zdrojů a stal je vlastníkem bez dalších podmínek)?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, nakoupila automobil, částečně financovaný úvěrem od ČSOB leasing. Dříve byl ve smluvních podmínkách zajišťovací převod práva a smlouva o výpůjčce, aby bylo možné předmět úvěru odpisovat. Ve smluvních podmínkách roku 2020, které jsou součástí úvěrové smlouvy, je pouze zajišťovací převod práva, ale smlouva o výpůjčce chybí. Došlo k nějaké změně? Lze odpisovat i bez smlouvy o výpůjčce? Nárok na odpočet DPH je dle kupní smlouvy? Doplnění dotazu: Prosím o odsouhlasení: Smlouvy o úvěru se zajišťovacím převodem práva (většinou na auta) mohou být uzavřeny: a) s rozvazovací podmínkou, tj. že předmět úvěru přechází na věřitele - zápis i v TP a po doplacení celého úvěru přechází na dlužníka. Možnost odpisu je zajištěna smlouvou o výpůjčce. b) s odkladnou podmínkou, tj. že předmět úvěru přechází na dlužníka - zápis i v TP a až v případě nedodržení smluvních podmínkem dochází k aplikaci zajišťovacího převodu. Není nutné uzavírat smlouvu o výpůjčce. Jsou ještě nějaké další varianty ohledně zajišťovacího převodu práva - myslím s ohledem na uplatňování odpisů?

Jednou ze základních a povinných náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření – tzv. svěřeného majetku. Bližší obsah tohoto pojmu zákon přímo nedefinuje, lze ho odvodit z dalších ustanovení zákona a vyplývá také z celkového účelu právní úpravy příspěvkových organizací. Prostřednictvím zřizovatelem stanovených majetkových práv ve vztahu ke svěřenému majetku pak zřizovatel ovlivňuje a vhodně koriguje právní jednání příspěvkové organizace.

Prosím o názor podepřený ustanoveními příslušných zákonů, zda je v současné době právně platná možnost svěřovat majetek vlastním školským organizacím na základě smlouvy o výpůjčce, která obsahuje specifikaci tohoto majetku a podmínky (práva a povinnosti) vztahující se k používání tohoto majetku a je sjednána na dobu neurčitou. Jestliže ano, prosím o výčet, co tato smlouva musí obsahovat, aby byla platná.

V běžném životě si ani neuvědomujeme, jak často uzavíráme smlouvy. Činíme to bezděčně, neformálně a bez zkoumání různých následků.

Mezi nejnovějšími články naleznete například účetní a daňový pohled na technické zhodnocení. Dále vysvětlujeme postup účtování metodou procenta dokončení a upozorňujeme na praktické situace, které se týkají problematiky lhůt pro placení daně.

Výpůjčka je právním institutem, který představuje jeden ze způsobů bezplatného přenechání věci k užití jinému upravených od 1. 1. 2014 v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Od uvedeného data je právní úprava výpůjčky obsažena v § 2193 až 2200 občanského zákoníku (do 31. 12. 2013 byla smlouva o výpůjčce upravena v § 659 až 662 zákona č. 40/1964 Sb. , tj. dřívějšího občanského zákoníku).

Naše společnost měla osobní automobil pořízený na úvěr (včetně zajištění vozu a smlouvou o výpůjčce). V roce 2018 řeším totální škodu tohoto vozidla. Datum škodní události byl 20. 11. 2018. Pojišťovna vyčíslila náhradu škody, kterou zaúčtuji jako pohledávku a výnos (378/648) ovlivňující základ daně z příjmů. Poskytovatel úvěru ukončil smlouvu 20. 2. 2019, fakturu na finanční vyrovnání zaslal 28. 1. 2019. Do února jsme úvěr spláceli. Finanční vyrovnání (vyúčtování náhrady škody za nesplacenou jistinu a odúročené úroky jsem v 1/2019 zaúčtovala jako závazek do daňově uznatelných nákladů na účty 548/321).

Jsme příspěvková organizace zřízená městem (poskytujeme sociální služby pobytové i terénní) a obdrželi jsme darovací smlouvou od podnikatelského subjektu na dobu určitou (část roku) na bezplatné využití vozu, my budeme hradit jen pohonné hmoty. Ve smlouvě je vyčíslena maximální výše nákladů spojených s provozem tohoto (reklamního) vozu po dobu zapůjčení ve výši 96 000 Kč bez DPH. Nejsme plátci DPH. Jak budeme o zapůjčení účtovat, když se nejedná o převod vlastnictví k předmětnému majetku, a je toto plnění osvobozeno od daně z příjmu? 

Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu. Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění nepeněžních bezúplatných příjmů, jelikož stát už léta nevybírá daně v naturáliích (např. 10 % sklizně či zabijačky). A třetí neznámou bývá nejistota ohledně toho, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Těmto starostem daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje bezúplatné příjmy od daně. Této příznivé variantě jsme se věnovali v minulém příspěvku . Dnes se podáváme na smutnější alternativu, kdy bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, od níž není osvobozen, a proto vzniká povinnost tento příjem zdanit.

Na základě článku v časopisu UNES 2/2018 na téma Majetkoprávní vztahy mezi ÚSC a zřízenou PO (Ing. Nejezchleb), bych se chtěla zeptat na situaci, kdy PO provede a financuje TZH majetku (budovy) ve výpůjčce, přičemž toto TZH předá zřizovateli a ten jej vzápěti svěří nám - příspěvkové org. - v rámci výpůjčky, odpisy účetní i daňové provádí zřizovatel. Domnívám se, že odpisy bychom měli uplatňovat my. Jak v tomto případě postupovat? 

Problematikou přenechání věci k užití jinému se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 2, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2189 až 2400, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se výprosou, výpůjčkou, nájmem, pachtem, licencí, zápůjčkou a úvěrem. Tento příspěvek se zaměřuje pouze na popis výprosy, výpůjčky, licence, zápůjčky a úvěru. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.