Zabezpečení v nezaměstnanosti

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Může si někdo, kdo je registrován na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, přivydělat něco na DPP, aniž by o podporu přišel??

Jaké se mají používat sazby daně a pojistného při zjišťování průměrného čistého měsíčního výdělku, který se uvádí na formulář pro Úřad práce, dle kterého ÚP vyplácí podporu v nezaměstnanosti? Dle § 356 odst. 3 zákoníku práce se použijí podmínky a sazby platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Jaký měsíc se tím myslí - je to měsíc, v němž skončil pracovní poměr zaměstnance? Má se v průměrném čistém měsíčním výdělku projevit i případný daňový bonus?

Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí–pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele – částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648 Kč; - prémie 15 %: 547 Kč; - náhrada za svátky: 1 328 Kč; - překážka na straně zaměstnavatele – náhrada 60 %: 3 584 Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Nedošlo k prakticky žádným změnám plynoucím z novel zákonů z oblasti mezd a platů. Podrobnější informace ke všem zmíněným změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2.

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Uchazeči o zaměstnání, evidovaní na úřadě práce, patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Vpravdě průlomovou změnu však v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 435/2004 Sb. “).

Dne 14. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon pod č. 206/2017 (dále jen „novela“), kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), zákon č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), a další právní předpisy. Novela vnáší podstatné změny do oblasti zprostředkování zaměstnání, výdělečné pracovní činnosti uchazečů o zaměstnání a jejich dočasné pracovní neschopnosti, náhradního plnění a zavádí také nové přestupky. Převážná část ustanovení novely nabyla účinnosti dne 29. 7. 2017. Výjimku tvoří ustanovení týkající se pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání a náhradního plnění, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po vyhlášení novely, tj. dne 1. 10. 2017. Tento článek se tedy bude zabývat nejdůležitějšími změnami, jež tato novela přináší.

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Dcera ukončila učební obor výučním listem až v září, protože opakovala zkoušku. Na úřad práce se dostavila v říjnu. Může si otec uplatnit odpočet na dítě ještě za měsíc srpen?

Naše zaměstnankyně byla na MD a následně pobírala rodičovský příspěvek, což skončilo 17. 1. 2017. Nyní (15. 2. 2017) se přihlásila do práce, ale firma již nemá pro ni místo. Má firma povinnost jí zaměstnat, i když již uplynuly 4 roky od narození dítěte? Pokud by firma pro ni nenašla uplatnění, může si požádat zaměstnankyně o nějaký příspěvek a jaký? Manžel podniká jako zedník - OSVČ s příjmy v zimním období skoro žádné. Rodina má 2 malé děti. 

Chtěla bych se zeptat, jak je to s podporou v nezaměstnanosti -zda je rozdíl ve výši podpory, když se pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů - nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP 1), nebo dohodou ze stejných důvodů (důvod je uveden v dohodě).

Skončení zaměstnání z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištěni Ing. Antonín Daněk V přímé návaznosti na skončení (případně přerušení) zaměstnání jsou ze strany zaměstnance i zaměstna vatele řešeny především...

Následující příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, ale i důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Především v oblastech pracovního práva, nemocenského pojištění a zaměstnanosti je v roce 2012 rozsah těchto změn velmi obsáhlý. Nepůjde proto v tomto příspěvku o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

Tento příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2011 oproti roku 2010 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Nejedná se o vyčerpávající seznam všech změn dotýkajících se této oblasti, ale spíše o výběr těch důležitějších změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.