Známky ochranné

Právnická osoba je majitelem ochranné známky registrované Úřadem průmyslového vlastnictví. Nyní se tato za odměnu převádí na nového majitele . Smluvní strany se dohodly, že návrh na změnu vlastníka podá nabyvatel a dále ,že náklady s tímto spojené mu uhradí převodce. Může si převodce tyto náklady uplatnit jako daňové výdaje s tím, že má rovněž nárok na odpočet DPH ( za honorář patentové kanceláře ) ?

Fyzická osoba (FO nepodnikající) vlastní ochrannou známku vinařství, kterou vybudovala úplně od začátku, nyní by ji chtěla prodat. Uvažuje 3 možnosti, jak by jednotlivé možnosti vypadaly z hlediska zdanění příjmů z jejího prodeje? 1) Fyzická osoba známku prodá. Souhlasíte s názorem, že v tomto případě je příjem z prodeje zdaňován bez ohledu na to, jak dlouhou dobu jí vlastní (nepodléhá časovému testu pro osvobození op daně z příjmů) v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP, přičemž od příjmů z prodeje si může odečíst náklady na její zřízení (které ale jsou v daném případě zanedbatelné)? 2) Fyzická osoba ochrannou známku prodá, ale úhrada neproběhne v hotovosti, nebo převodem na účet, ale prodá ji a. s. a jako úhradu kupní ceny dostane akcie v nominální hodnotě dané obchodní korporace. Platí stejný případ, jako v bodě č. 1, tedy že bude podléhat zdanění u FO i když nedostala zaplaceno financemi ale akciemi kupující firmy (čili se bude jednat o nikoliv peněžní, ale nepeněžní příjem, který je taktéž zdaňován)? Co v případě, kdy by skutečná cena akcií se lišila od ceny nominální dané akcie. jak by se počítala prodejní cena? 3) Fyzická osoba vloží ochrannou známku jakožto úhradu základního kapitálu do s. r. o. (bude nutné ocenění ochranné známky znalcem). V tom případě už nebude vlastníkem ochranné známky FO, ale s. r. o. Zdaní při tomto kroku fyzická osoba nějaký příjem? Následně by po splnění časového testu 5 let prodala s. r. o., které vlastní ochrannou známku. Bude muset zdaňovat v tomto případě FO nějaký příjem, pokud obchodní podíl prodá po 5 letech a v hodnotě pod nyní zamýšlenou hranicí 40 mil. Kč?

Fyzická osoba bude prodávat ochrannou známku za cca částku 50 000 Kč spřízněnému s. r. o. Ve vlastnictví ji má 2 roky. Bude zdaňovat příjem v § 10 ZDP? S. r. o. bude mít náklad, nebo vznikne dlouhodobý nehmotný majetek?

Společnost získala dotaci na ochrannou známku v EU. 1) Jakým způsobem má tuto dotaci zaúčtovat? 2) Na jaký účet zaúčtovat ochrannou známku? 3) Jaký vliv má na daně pořízení ochranné známku s využitím dotace?

V roce 2018 firma zaregistrovala mezinárodní ochrannou známku s platností na 5 let. Zařadila jako nehmotný majetek a odepisovala měsíčně, přičemž účetní odpisy byly daňovými. Nyní požádala o obnovu této známky. Poplatek za obnovu činí 110 000 Kč. Jak postupovat? Domníváme se, že bychom měli známku s končící platností vyřadit a obnovenou známku zařadit. Je tento postup správný nebo se jedná o technické zhodnocení ? Hranice pro nehmotný majetek jsme ve vnitřní směrnici stanovili na 80 000 Kč.

Pan Václav vystupuje jako: · občan, · OSVČ podnikající osoba v lesnictví (plátce DPH), · pronajímá byty a nebytové prostory dle § 9 (částečně vystupuje jako plátce DPH). Pan Václav jako občan vlastní ochranou známku, kterou již několik let používá jako logo své spol. s r.o. Nyní se pan Václav rozhodl požadovat pravidelný roční poplatek za toto logo. Řádově půjde minimálně o 1 mil. Kč. Bude muset k poplatku připočítat DPH, a pokud ano v jaké výši? Licenci poskytuje jako osoba nepodnikající. Dle jakého ustanovení bude tento příjem přiznávat v daňovém přiznání a bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Článek ve svém úvodu vymezuje práva duševního vlastnictví a jeho dvě hlavní složky, jimiž jsou autorská práva a průmyslová práva, včetně jejich vzájemného porovnání. V další části je stručně popsáno řízení o udělení právní ochrany. Stěžejní část článku tvoří rozbor vybraných druhů průmyslových práv, který je na závěr shrnut do přehledové tabulky.

V současné době probíhá u s. r. o. daňová kontrola na daň z příjmů za rok 2014. V rámci odvolání požadujeme zohlednit daňové odpisy, které nebyly v řádném daňovém přiznání uplatněny (přerušení podle § 26 odst. 8 ZDP). Odvolací FÚ požadavek akceptuje, ale chce doložit inventární karty majetku s průběhem odepisování (není problém, samozřejmě máme) a dále chce doložit vstupní cenu, ze které se daňové odpisy počítají. Na základě výzvy máme zaslat faktury, kupní smlouvy, protokoly o předání. Jedná se o výrobní linky nakupované v letech 2001, 2002 a 2003. Bohužel daňový subjekt má ve skartační směrnici uvedeno, že účetní doklady se archivují deset let od skončení účetního a zdaňovacího období. Doklady v archivu již nejsou a nelze je získat ani u dodavatele. Máme možnost nějaké obrany proti postupu správce daně? Bude stačit k uznání odpisů jen doložení inventárních karet majetku? 

OSVČ vykázala v roce 2011 daňovou ztrátu. Dokdy lze kontrolovat r. 2011, r. 2013, r. 2017? V ostatních letech měla vždy kladný základ daně, daňové přiznání se podávalo daňovým poradcem. Jak by to vypadalo, kdyby měla ztrátu v roce 2011 a poté ještě v roce 2019?

Je někde (v daňovém řádu?) stanoveno, jak dlouho může trvat daňová kontrola či místní šetření a do kdy musí být ukončena?

Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Absence důležitého údaje v reklamě (boty) Reklamní nabídka značkových oděvů ve snížených cenách byla obsažena v tištěném letáku...

Novela č. 286/2018 Sb. zákona č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, která podstatným způsobem změnila stávající legislativní nastavení ochranných známek v souladu s evropskými předpisy, je v účinnosti od 1. 1. 2019. Hned první měsíce užívání nového předpisu ukazují, že se novinky, které přináší, ujímají. Pojďme si projít některé nejzásadnější změny.

Jsme právnická osoba, plátce DPH. FÚ v červnu 2017 zahájil kontrolu na daň z příjmů za rok 2014 a 2015 a 20.12. 2018 byla kontrola uzavřena s doměrkem daně z příjmů 2014 za dodanění neuhrazeného sociálního a zdravotního pojištění z mezd svých zaměstnanců (dodanění zůstatku na účtu 336 k 31. 12. 2014) . Až teď jsme ale zjistili, že naše firma měla tento zůstatek už z roku 2013. Pojistné se tedy mělo dle mého názoru dodanit už v DPPO za rok 2013? Je možné, a případně jakým způsobem, ještě znovu kontrolu otevřít nebo přezkoumat v souvislosti s tímto zjištěním? Je dodanění pojistného v roce 2014 finančním úřadem správné?

Naše společnost realizovala za zdaňovací období 2016 daňovou ztrátu. Zároveň jsme si nechali zpracovat dokumentaci k odpočtu na tzv. výzkum a vývoj - neuplatnili jsme ji ale právě z důvodu vykázání daňové ztráty. Nyní u nás byla zahájena daňová kontrola na rok 2016 a hrozí, že nám bude zvýšen základ daně - můžeme v rámci daňové kontroly, tj. stavu, kdy nám bude zvýšen základ daně, dodatečně uplatnit tento odpočet?

Na základě výsledků kontroly vystavil FÚ v březnu 2017 dodatečný platební výměr na DPH. Odvolání bylo zamítnuto v únoru 2018. Ve kterém roce bude DPH daňovým výdajem v návaznosti na pokyn D-22, k § 23 odst. 2 ZDP? Dle § 101 odst. 5 daňového řádu je vůči příjemci rozhodnutí účinné okamžikem jeho oznámení. Stačí tedy oznámení platebního výměru nebo se čeká na rozhodnutí odvolacího orgánu?

Firma - právnická osoba podnikající od roku 1996 - měla v roce 2009 jedinou ztrátu, pak zase už zisk. V roce 2010 ztrátu uplatnit nemohla, protože zisk byl malý. Proto uplatnila část ztráty v roce 2011 a zbytek v roce 2012. Kontrolu správce daně měla firma jen v roce 2005, jinak žádnou. Které roky může správce daně kontrolovat v roce 2017 a které od roku 2018?

U podnikatele probíhá daňová kontrola, podnikatel vede daňovou evidenci. Kontrolní pracovníci, kteří prověřovali daňové doklady, zpochybnili přijaté faktury za provedené zamečnické práce a polotovary u dodavatele, který je v současné době v likvidaci. Správce konkurzní podstaty nemá k dispozici účetnictví a nemůže se vyjádřit. V době, kdy byly kooperace prováděny, dodavatel běžně existoval, byl plátcem DPH. To vše je možné i dnes si ověřit. Výpověď bývalého jednatele, který spolupráci potvrdil, byla kontrolními pracovníky zpochybněna. K jednotlivým daňovým případům existují daňové doklady se všemi náležitostmi, dodací listy, platby byly prodeny bezhotovostně na bankovní účet dodavatele. Nejedná se o spotřební zboží, výrobky, které podnikatel kompletuje, podléhají přísné kontrole a jsou dodávany významnému výrobci složitých zařízení. Není možné je použít na cokoliv jiného. Otázka důkazního břemene na straně poplatníka je jasná, ale kde existuje racionální hranice při stupňování nových a nových důkazních požadavků. Je správné, aby podnikatel byl trestán za nedbalost jiné osoby a v řaděm případů i za nedůslednost správních orgánů?

V lednu 2016 společnost zažádala o investiční dotaci z evropských fondů. Výrobní linku, kompresor, na kterou bylo žádáno o dotaci, jsme pořídili a zařadili do užívání 30. 11. 2016. A čistič vzduchu byl také zahrnut do projektu a pořízen v únoru 2017. Náležitosti faktur a koupě majetku byly v pořádku, kontrolou odsouhlaseno. Nastal problém v zaúčtování dotace, já jsem již v roce 2016 znala částku, kterou firma dostane, ale rozhodnutí došlo až v lednu 2017. Účetnictví jsme neměli uzavřené, tak jsem již u zařazeného hmotného majetku v roce 2016 v poměru ponížila vstupní cenu výrobní linky a kompresoru a počítala jsem účetní a daňové odpisy již z ponížené vstupní ceny (měla jsem obavu, aby mi finanční úřad nedoměřil daňové odpisy). Při kontrole mi to ale pracovnice finančního úřadu nechce uznat a žádá opravu. Dotace jsem měla zaúčtovat do roku 2017. Můžu otevřít knihy roku 2016, pokud mám chybně zaúčtováno?  

Naše společnost měla v roce 2009 účetní i daňovou ztrátu. Ostatní roky od roku 2002 do této doby jsme měli vždy zisk. Jsme plátci DPH, máme 5 zaměstnanců. Do kterého roku musíme uschovávat účetní doklady? Na které roky nám může přijít kontrola z finančního úřadu na daň z příjmu a na DPH?

Společnost s ručením omezeným měla přeplatek na DPPO vzniklý v roce 2013, jelikož probíhala daňová kontrola na DPPO rok 2012, ponechala tento přeplatek na případný doměrek na DPPO. Kontrola byla ukončena až v červenci v roce 2015 a byl vyměřen doměrek. Doměrek byl uhrazen přeplatkem z roku 2013. Úrok z prodlení byl však vypočten až do července 2015, ačkoliv přeplatek vznikl již v roce 2013. Počítá se úrok z prodlení ke dni vzniku přeplatku nebo až ke dni ukončení kontroly?