Důvodová zpráva
1. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu
Oblast hospodářských opatření pro krizové stavy je v současnosti upravena těmito
právními předpisy:
- ústavním zákonem č.
110/1998 Sb., o bezpečnosti
České republiky, jehož vydání iniciovalo vypracování návrhu zákona o hospodářských opatřeních pro
krizové stavy,
- zákonem ČNR č. 2/1969
Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve
znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,
- zákonem č. 97/1993
Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č.
272/1996 Sb. a zákona č.
189/1999 Sb.
- nařízením vlády České a Slovenské Federativní republiky č.
284/1992 Sb., o opatřeních
hospodářské mobilizace.
Současná právní úprava v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy se do
vydání ústavního zákona č. 110/1998
Sb. vytvářela postupně, bez zřetelné jednotící koncepce. V důsledku toho je nedokonalá,
zastaralá a nedostatečná. Věcná problematika je řešena do značné míry z pohledu, možností a
aktuálních potřeb roku 1992. Citované nařízení vlády, které má dosud v této oblasti klíčovou úlohu,
se ve své podstatě omezuje jen na kusou právní úpravu oblasti hospodářské mobilizace v souvislosti s
možným válečným stavem. Hospodářské přípravy pro nevojenské krizové situace odvozuje sekundárně z
předpokládaných válečných potřeb.
Uvedený stav a přístup již neodpovídají současným reálným potřebám ČR ani jejímu
současnému bezpečnostnímu prostředí. Nedostatečnost současné právní úpravy vyplývá především z
absence zákona, jenž by zásadně upravil oblast hospodářských opatření nezbytných pro účinné řešení
krizových stavů. Absenci takového zákona citelně pociťují všechna ministerstva a ostatní správní
úřady ČR. Zjevné nedostatky současné právní úpravy se jeví být též nežádoucí překážkou pro efektivní
spolupráci s orgány NATO v oblasti civilního nouzového plánování.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavní principy sledované navrhovanou právní úpravou jsou její účelnost,
komplexnost a přiměřenost.
Účelnost úpravy spočívá ve vytvoření dosud chybějících právních předpokladů pro
provádění organizačních a materiálních opatření, včetně zásad jejich financování, k účinnému využití
hospodářských zdrojů pro zajištění dodávek výrobků, prací a služeb nezbytných k překonání a
odstranění nepříznivých následků krizových stavů. Účelnost navrhované úpravy spočívá i v tom, že v
úzké návaznosti na opatření zákona č.
222/1999 Sb., o zajišťování
obrany České republiky, který již byl projednán a schválen Parlamentem ČR, a opatřeními
zákona o krizovém řízení a
Integrovaném záchranném
systému, připravovaného Ministerstvem vnitra, zabezpečuje možnost materiální podpory sil,
které budou aktivně zasahovat po vyhlášení krizových stavů vojenského i nevojenského charakteru a
rovněž vytváří podmínky pro uspokojování základních materiálních životních potřeb obyvatel ČR v
krizových stavech.
Navrhovaná právní úprava podstatně přispívá ke komplexnímu řešení právních vztahů v
oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy. Je předkládán návrh zákona, jehož právní a věcné
pojetí je slučitelné s přístupy k řešení obdobné problematiky v řadě západoevropských států. Úsilí o
komplexnost nové právní úpravy se v předkládaném návrhu zákona projevuje v tom, že zahrnuje opatření
pro krizové situace vojenského i nevojenského charakteru v rámci celého národního hospodářství.
Pouze opatření v oblasti pracovních sil a povinnosti poskytovat hospodářské informace přenechává, na
základě doporučení pracovních komisí Legislativní rady vlády nebo na základě dohody s odborně
příslušným ústředním správním úřadem, právní úpravě v rámci jiného připravovaného právního předpisu.
Součástí návrhu zákona je i ucelená soustava hospodářských regulačních opatření,
ustanovení o kontrole a o sankcích za porušení zákona. Tyto oblasti jsou v dosud platné právní
úpravě opominuty.
Přiměřenost navržené právní úpravy spočívá v jejím přizpůsobení novému
bezpečnostnímu prostředí, v němž se ČR nalézá, a reálným potřebám a možnostem ČR. Úprava vychází ze
skutečnosti, že nebezpečí přímého vojenského napadení ČR se výrazně snížilo a příznaky jeho
případného nárůstu se projeví s dostatečným časovým předstihem před vznikem případného ozbrojeného
konfliktu. Daleko pravděpodobnější se jeví možnosti vzniku krizových situací nevojenského
charakt