DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o platebním styku
A. Obecná část
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)
Viz přílohu k důvodové zprávě k návrhu zákona o platebním styku.
B. Důvod předložení návrhu zákona a jeho základní charakteristika
1. Důvod a cíle předložení návrhu zákona
V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2008, který schválila
vláda svým usnesením č. 34 ze dne 16. ledna 2008, se předkládá návrh nové
právní úpravy platebního styku včetně zákona, kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku (dále jen
“změnový zákon”).
Důvody pro předložení návrhu změnového zákona lze shrnout takto:
* do právního řádu je nutno transponovat akt komunitárního práva
s vazbou na platební styk, jedná se o směrnici Evropského parlamentu a
Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na
vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES
a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (dále též “směrnice o
platebních službách” nebo “PSD”),
* spolu s přijetím nového zákona o platebním styku je třeba novelizovat
řádu dalších zákonů, což je žádoucí učinit změnovým zákonem, který
bude přijat vedle zákona o platebním styku.
Směrnice o platebních službách byla zveřejněna v Úředním věstníku EU dne
5. prosince 2007 pod číslem 2007/64/ES a vstoupila v platnost dvacátým
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Lhůta pro transpozici
členským státům končí dne 1. listopadu 2009.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění implementace směrnice o
platebních službách do českého právního řádu, a to v souladu s čl. 86 a
čl. 94 směrnice do 1. listopadu 2009.
Směrnice o platebních službách je směrnicí v režimu plné harmonizace
(srov. čl. 86). Při její transpozici do tuzemského právního řádu u
institutů upravených touto směrnicí se nemohou členské státy odchýlit od
úpravy, která je obsažena ve směrnici, s výjimkou výslovně uvedených
národních diskrecí.
2. Stávající právní úprava a její změny
Relevantním právním předpisem v oblasti upravené předloženým návrhem
zákona je za stávající právní úpravy především zákon č. 124/2002 Sb., o
převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a
platebních systémech (zákon o platebním styku).
Platební styk mezi bankami na území České republiky je upraven i v zákoně
č. 21/1992 Sb., o bankách. Je zde zakotvena povinnost bank převádět si
peněžní prostředky v české měně prostřednictvím platebních systémů
s neodvolatelností zúčtování nebo prostřednictvím platebního systému České
národní banky (§ 20b). Platebního styku se dotýká i institut tzv.
opravného zúčtování (§ 20c), jehož podmínky jsou blíže konkretizovány ve
vyhlášce České národní banky č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob
provedení platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech a technické
postupy bank při opravném zúčtování.
V České republice dosud není poskytování platebních služeb výrazněji
veřejnoprávně regulováno, výjimkou jsou:
* platební služby předplacené, kde je důsledně aplikován zákaz přijímání
splatných prostředků od veřejnosti osobami bez bankovní licence (tzv.
bankovní monopol, § 2 zákona