Novela účetních a dalších souvisejících předpisů pro podnikatele od 1. 1. 2024

Vydáno: 30 minut čtení

Součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala, jako nová část třicátá pátá, i novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2024 (dále „novela zákona“). Z přechodných ustanovení vyplývá odlišná úprava pro použití některých ustanovení novely zákona.

Novela účetních a dalších souvisejících předpisů pro podnikatele od 1. 1. 2024
Ing
Jiří
Koch
Úplně na začátek na vysvětlenou –
nejde o nový zákon o účetnictví
v podobě, která byla až do začátku minulého roku (tj. roku 2023) poměrně široce prezentována Ministerstvem financí a kladně hodnocena některými katedrovými ekonomy, a to počínaje formou věcného záměru až po konkrétní návrh zákona. Poslední dokument, kde je umístěn tento návrh zákona o účetnictví, se nalézal ve vládním VeKLEP pod čj. MF-20192/2022/32-13 PID KORNCKKHGM1N s datem poslední úpravy 10. 12. 2022, v rubrice „Zpracování“ se stavovou informací „3 – připomínkové řízení ukončeno“. To znamená, že tento návrh prošel pouze vnějším připomínkovým řízením (bez vypořádání připomínek), chybí související doprovodné zákony a prováděcí vyhlášky a je jasné, že účinnost nového zákona o účetnictví, a zcela určitě v přepracované podobě, tak lze očekávat později, než se předpokládalo. Z praktických důvodů nemá smysl se tímto materiálem v současnosti dále zabývat.
Novela zákona, která je součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, obsahuje zejména
následující větší novinky
, jejichž datum účinnosti se liší:
zavedení konceptu
funkční měny
, účinné již od 1. 1. 2024,
implementaci evropské směrnice o podávání
zpráv podniků o udržitelnosti
(tzv. CSRD), účinné již od 1. 1. 2024,
implementaci evropské směrnice o
zveřejňování informací o dani z příjmů
některými podniky a pobočkami (tzv. CBCR), účinné od účetního období započatého od 22. 6. 2024.
Dalšími změnami
s účinností od 1. 1. 2024 jsou:
nová
definice čistého obratu
,
rozšíření okruhu
informací uváděných v příloze v účetní závěrce
,
legislativně-technické úpravy.
Novela zákona je doprovázena novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb
., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; ve sbírce zákonů byla zveřejněna v částce 199 ze dne 29. 12. 2023 v části první jako
vyhláška č. 443/2023 Sb., kterou se mění některé vyhlášky provádějící zákon o účetnictví v souvislosti s vedením účetnictví v jiné než české měně, dorovnávací daní a vymezením čistého obratu
(dále „novela vyhlášky“).
Na jednotlivé změny vyplývající z novelizovaných účetních přepisů a týkající se podnikatelů se stručně podíváme ve vzájemných souvislostech.
 
Institut funkční měny
Institut funkční měny je největším mediálním „hitem“ novely zákona, ale především politickým úkolem.
Umožňuje vést účetnictví v jiné než české měně
,
bude-li tato jiná měna zároveň funkční měnou
.
Toto umožňují účetním jednotkám vložené § 24a až 24d novely zákona. Účetní jednotky tak mohou vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku v tzv.
funkční měně
, pokud se ji účetní jednotka rozhodne použít.
Funkční měnou se nazývá měna primárního ekonomického prostředí
, v němž účetní jednotka vyví