Legislativní změny v roce 2016
Ing.
Pavel
Běhounek,
daňový poradce ev.č. 601, www.behounek.eu
Tento příspěvek shrnuje poměrně složitý vývoj daňové legislativy, ke kterému zatím v
průběhu letošního roku došlo. Pozornost je věnována zejména změnám v oblasti daní z příjmů a DPH, je
upozorněno také na důležité změny, které nás v nejbližší době čekají v oblasti daně z nabytí
nemovitých věcí. Další rozsáhlé změny budou přijímány až ve druhé polovině letošního roku, a to
především s účinností od 1.1.2017 - těmto změnám se příspěvek nevěnuje.
ZMĚNY V ZÁKONĚ O DANÍCH Z
PŘÍJMŮ
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) byl v průběhu roku 2016 novelizován:
-
zákonem č. 105/2016 Sb., o mezinárodní
spolupráci při správě daní, a to s účinností od 6.4.2016,
-
zákonem č. 125/2016 Sb., kterým se mění
ZDP s účinností od 1.5.2016 - důležitá novela
ZDP pro rok 2016, zejména pokud jde o zvýšení částek
daňového zvýhodnění na děti,
-
zákonem č. 148/2016 Sb. - novela
zákona o podnikání na kapitálovém trhu účinná od
1.6.2016,
-
zákonem č. 47/2016 Sb. -
branný zákon účinný od 1.7.2016,
-
zákonem č. 113/2016 Sb., přijatým s
účinností od 1.12.2016 v souvislosti s evidencí tržeb,
-
zákonem č. 188/2016 Sb. - novela účinná
od 1.1.2017 navazující na zákon č. 186/2016 Sb., o
hazardních hrách.
Novela zákona o mezinárodní
spolupráci při správě daní č. 105/2016 Sb.
účinná od 6.4.2016
Novela č. 105/2016 Sb. změnila zákon č.
164/2013 Sb.,
o mezinárodní spolupráci při správě
daní,
a zavedla oznamovací povinnost finančních institucí
(zejména bank) o účtech
zřízených nerezidenty celé řady zemí. Tato norma logicky souvisí s analogickou oznamovací povinností
zahraničních finančních institucí účtů českých rezidentů v zahraničí.Dosavadní oznamovací povinnost měla dvě roviny:
-
povinnosti platebního zprostředkovatele dle
- jednalo se o implementaci
směrnice 2003/48/ES, o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která byla uplatňována od
1.7.2005 a Ministerstvo financí k dané problematice vydalo sdělení v pokynu D-282,
-
oznamovací povinnost finančních institucí dle
zákona č.
330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech
se Spojenými státy americkými pro účely správy daní,
uplatňovaná od 18.12.2014 - zákon reaguje
na dohodu s USA uzavřenou na základě předpisu označovaného jako FATCA
(Foreign Account Tax
Compliance Act), která byla ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlášena pod číslem
72/2014 Sb. m. s.Spojené státy na základě předpisu FATCA uzavřely dohody s více než stovkou zemí a
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj („OECD“) na tento vývoj reagovala tak, že připravila
obdobnou dohodu, na jejímž základě by byly vyměňovány informace nejen mezi USA a jednotlivými
zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi navzájem - tato globální automatická výměna informací o
zahraničních účtech dostala označení
GATCA
(Global Account Tax Compliance Act).Na úrovni EU je mezinárodní správní spolupráce v oblasti daní upravena
směrnicí
2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní
- tzv. DAC I
. EU na dohodu GATCA
reagovala novelizací směrnice DAC II. Legislativní vývoj směrnice DAC
(Directive on
Administrative Cooperation) je následující:-
DAC I - Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti
daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS,
-
DAC II - Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice
2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní,
-
DAC III - Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění
směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti
daní,
-
DAC IV - Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice
2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Posledním
prováděcím předpisem
ke směrnici DAC je Prováděcí nařízení Komise (EU)
2015/2378 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením
směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č.
1156/2012.Přijetím směrnice DAC II se již stala nadbytečnou směrnice 2003/48/ES, o zdanění příjmů z
úspor v podobě úrokových plateb, jejímž odrazem byl v právním systému ČR
§ 38fa ZDP.
Směrnice 2003/48/ES byla zrušena
směrnicí Rady (EU) 2015/2016 ze dne 10. listopadu 2015.
Novela č. 105/2016 Sb. do zákona č.
164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě
daní, promítla výše uvedené změny plynoucí jak z předpisů EU (kromě směrnice DAC IV - v návaznosti
na tuto směrnici vláda projednává další novelizaci zákona o
mezinárodní spolupráci při správě daní), tak z dohody GATCA. Oznamovací povinnost platebního
zprostředkovatele dle § 38fa ZDP byla zrušena
(naposledy byla plněna za rok 2015) a byla nahrazena oznamovací povinností dle zákona o mezinárodní
spolupráci daní (tato se bude plnit poprvé v roce 2017 za období roku 2017).
Do zákona č. 164/2013 Sb. byla promítnuta i
dohoda uzavřená s USA na základě FATCA a zákon č. 330/2014
Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy
daní byl zrušen.
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě
daní doprovází vyhláška č.
108/2016 Sb., o
stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací
s jiným státem v rámci
mezinárodní spolupráce při správě daní.V byla, jak je výše uvedeno,
zrušena právní úprava povinnosti platebního zprostředkovatele dle § 38fa. Legislativně-technickou
změnou je vypuštění odkazu na poznámku pod čarou č. 105), která odkazovala na zrušenou směrnici
2003/48/ES a odkazu na § 38fa v § 38f odst. 12.
V návaznosti na prováděcí předpis [příloha č. V Prováděcího nařízení Komise (EU)
2015/2378] budou předávány informace podle čl. 8 odst. 1 směrnice DAC o
„příjmech ze zaměstnání
nebo odměnách ředitelů“
a jejich součástí bude i údaj o délce výkonu práce na území České
republiky
v případě daňových nerezidentů. Pro účely plnění této povinnosti byl v
ZDP rozsah náležitostí mzdového listu (pro
zaměstnance, který je daňovým nerezidentem) rozšířen o den ukončení zaměstnání v ČR
[§ 38j odst. 2 písm. e) ZDP], tento údaj bude
přenášen do přílohy č. 2 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a bude tak využit pro účely
povinné automatické výměny informací.Podle směrnice DAC budou součástí povinné automatické výměny informací mimo jiné
i
příjmy ze závislé činnosti a odměny členu orgánu právnické osoby.
Proto byl
§ 38j odst. 2 písm. f) ZDP doplněn o povinnost
evidovat u daňových nerezidentů odděleně údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani
z této odměny - tento údaj bude přenášen do přílohy č. 2 vyúčtování daně ze závislé
činnosti.Novela zákona o daních z
příjmů pro rok 2016 - zejména zvýšení daňového zvýhodnění pro domácnosti s více
dětmi
K datu 1.5.2016 nabyla účinnosti novela ZDP
pro rok 2016, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů až 25.4.2016 pod č.
125/2016 Sb. Většina změn, včetně zvýšení daňového
zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další, dítě, se použije pro celé zdaňovací období roku
2016.
Daňové zvýhodnění na dítě - § 35c
ZDP
Odstupňovaná výše daňového zvýhodnění na dítě podle počtu dětí ve společně hospodařící
domácnosti byla zavedena poprvé pro loňské zdaňovací období roku 2015. I když se
koalice
v koaliční
smlouvě dohodla již před dvěma lety, že daňové zvýhodnění se u domácností s více dětmi bude v
dalších letech zvyšovat, zvýšení pro letošní rok se rodiny s více dětmi dočkaly až nyní. Částka
daňového zvýhodnění na prvé dítě zůstává nezměněna. Pro příští rok je plánováno další zvýšení (opět
jen pro druhé, resp. třetí a další, dítě, pro prvé dítě změna chystána není - věřme, že tentokrát
bude novela ZDP včas předložena a do konce letošního
roku vyhlášena ve Sbírce zákonů).Platné částky daňového zvýhodnění jsou následující:
I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I I2015I2016I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na prvé dítě I 13 404 Kč rok / 1 117 Kč měsíc I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na druhé dítě I 15 804 Kč rok / 1 317 Kč měsíc I 17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I I na třetí a I 17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc I 20 604 Kč rok / 1 717 Kč měsíc I I další dítě I I I I---------------I--------------------------------I--------------------------------I
Změna částek daňového zvýhodnění až v průběhu roku
není problém pro fyzické osoby
podávající daňové přiznání, protože v něm se se použijí nové částky pro celý rok 2016 (tedy i za
leden až duben 2016). Problém není ani u ročního zúčtování daně, které provádí zaměstnavatel svým
zaměstnancům (na začátku roku 2017 za rok 2016), kde se opět použijí nové částky za všechny měsíce
roku 2016.Komplikace nastává u
záloh na daň ze závislé činnosti
- při zúčtování dosavadních
letošních výplat zaměstnavatel použil pro výpočet záloh na daň částky platné pro rok 2015 (1 317 Kč
na druhé dítě, resp. 1 417 Kč na třetí a každé další dítě); takto postupoval i v květnu při
zúčtování dubnové zálohy na daň a nové částky začat uplatňovat až počínaje květnovou zálohou na daň.
Příslušný rozdíl z lednové až dubnové zálohy se zaměstnanci vyrovná v ročním zúčtování daně nebo v
daňovém přiznání.Žádné jiné změny týkající se daňového zvýhodnění na dítě novela nepřinesla - tyto změny
lze očekávat až pro rok 2017 - kromě dalšího zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě
zejména změna pravidel pro posuzování počtu dětí.
Pro rok 2016 např. nadále platí, že rozhodující je počet dětí ve společně hospodařící
domácnosti (§ 35c odst. 1, poslední věta:
„Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti
vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.“
) a nikoli počet dětí
vyživovaných ve společně hospodařící domácnosti daným poplatníkem. Pro úplnost je však třeba uvést,
že tento názor není přijímán zcela jednoznačně a např. Informace Generálního Finančního Ředitelství
z 22.1.2015 uvádí odlišný názor:„Příklad 2.
U druha (družky) nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat
dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) s dětmi,
které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle
§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit
daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s
družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s poplatníkem nadále žijí ve společně
hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž podle citovaného ustanovení daňové zvýhodnění
náleží), ...“
Další změny
Novela č. 125/2016 Sb. kromě zvýšení částek
daňového zvýhodnění na dítě přinesla ještě tyto další změny:
-
Reakce na novelu energetického zákona
od 1.1.2016. Příjmy z výroby elektřiny v případech kdy
energetický zákon (zákon č.
458/2000 Sb.) nevyžaduje licenci Energetického
regulačního úřadu, budou zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) a nikoli jako
příjem z jiného podnikání [§ 7 odst. 1 písm. c)], ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.
Výhodou nové úpravy je osvobození těchto příjmů (ovšem jen tehdy, pokud nepřekročí spolu s ostatními
příležitostnými příjmy limit 30 000 Kč); nevýhodou je (při překročení limitu pro osvobození) např.
nemožnost uplatnění daňových odpisů do daňových výdajů. Změna se použije pro celé zdaňovací období
roku 2016. Energetický zákon v § 3 odst. 3
upravuje nutnost licence (kromě podnikání v energetice) takto:
„Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným
výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s
přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách
elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve
stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.“
-
Zamezení osvobození dividend od daně z příjmů právnických osob, pokud jejich výplata
u mateřské společnosti snižuje základ daně - § 19 odst. 2, nově doplněné písm. c). Tato změna nemá
uplatnění pro podíly vyplácené českými dceřinými společnostmi (v ČR vyplácené podíly na zisku
nemohou snižovat základ daně), ale mohla by se výjimečně uplatnit u podílů na zisku plynoucích
českým mateřským společnostem ze států, kde by podíly na zisku snižovaly základ daně dceřiné
společnosti. Tato změna se uplatňuje počínaje 1.5.2016.
-
Zavedení srážkové daně z příjmů právnických osob na podíly na zisku vyplácené jiné
osobě, než je společník - § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 + § 36 odst. 2 písm. d). Tato situace
(právnické osobě jsou vypláceny podíly na zisku, a přitom nejde o společníka společnosti nebo
tichého společníka) je v praxi spíše neobvyklá, ale zákon č.
90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ji nevylučuje.
Tato změna se uplatňuje počínaje 1.5.2016.
-
„Upřesnění“ snížení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů - § 23 odst. 3 písm.
c) bod 8. Jedná se o ustanovení, které vyvažuje zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů
[§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16] a žádnou zásadní věcnou změnu nepřináší - podmínka pro snížení
základu daně „o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech“ byla nahrazena podmínkou „hodnota
bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů“
.
I tato změna se
použije od 1.5.2016.-
Zvýšení limitu pro veřejné vysoké školy a pro veřejné výzkumné instituce na tvorbu
sociálního fondu z 1% na 1,5% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální
zabezpečení [§ 24 odst. 2 písm. zr)]; u veřejně prospěšných poplatníků došlo ke stejnému navýšení z
důvodu novelizace vyhlášky o FKSP č. 114/2002 Sb.
vyhláškou č. 353/2015 Sb. (tato vyhláška zvyšuje
příděl do fondu od 1.1.2016 na 1,5% a od 1.1.2017 na 2% ročních mezd). Změna se použije pro celé
zdaňovací období roku 2016.
-
Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj (z hlediska uplatnění odpočtu na podporu
výzkumu a vývoje) by mohly být i výdaje na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a
vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje
požadavky stanovené právními předpisy (doplnění § 34b odst. 2). Tuto změnu lze požít již pro období
roku 2016.
Novela zákona o podnikání na
kapitálovém trhu č. 148/2016 Sb. účinná od
1.6.2016
ZDP stanovuje v § 21 nižší sazbu daně z
příjmů právnických osob pro
základní investiční fondy
- uplatňuje se zde 5% sazba daně oproti
obecné 19% sazbě.Základní investiční fondy jsou vymezeny v § 17b; dosud přitom do této kategorie nepatřily
uzavřené podílové fondy, byť byly v režimu zákona č. 240/2013
Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů
[§ 17b odst. 1 písm. b) ZDP]. Novela č.
148/2016 Sb. z § 17b odst. 1 písm. b) vypustila
podmínku „otevřenosti“ podílového fondu a nově se tedy za základní investiční fondy považují i
uzavřené podílové fondy podle zákona o investičních
společnostech a investičních fondech.
V návaznosti na změnu ustanovení § 17b odst. 1 písm. b) byla změněna definice základního
investičního fondu v písm. a) - z tohoto ustanovení byly vyškrtnuty investiční fondy, jejichž
podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
Novela byla původně chystána tak, že měla nabýt účinnosti již v průběhu roku 2015, a tak
předpokládala nižší míru zdanění pro uzavřené podílové fondy podle
zákona o investičních společnostech a investičních
fondech [tedy použití nového znění § 17b odst.
1 písm. b) ZDP] pro celé zdaňovací období roku 2015. Vzhledem ke zdržení s přijetím zákona
přechodné ustanovení novely
umožňuje uzavřeným podílovým fondům použít 5% sazbu daně z příjmů
právnických osob nejen za celé zdaňovací období roku 2016, ale dokonce i za zdaňovací období roku
2015.Novela branným zákonem účinná od 1.7.2016
Novela č. 47/2016 Sb., kterou se mění branný
zákon (zákon č. 585/2004 Sb.) přinesla do
ZDP s účinností od 1.7.2016 jen nepatrnou změnu
spočívající v novém znění osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. m) -
např. plnění vojákům v aktivní záloze.
Osvobození podle uvedeného ustanovení ve znění do 30.6.2016 a od 1.7.2016 srovnává
následující tabulka:
I----------------------------------------I----------------------------------------I IDo 30. 6. 2016IOd 1. 7. 2016I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami Ipro nadbytečnost zrušenoI I vojákům v základní (náhradní) službě I I I 3a) I I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné I I službě 3) I I----------------------------------------I----------------------------------------I I plnění poskytovaná ozbrojenými silami I plnění poskytovaná ozbrojenými silami I I vojákům v záloze povolaným na cvičení I vojákům v záloze povolaným k výkonu I I a vojákům v aktivní záloze dobrovolné I vojenské činné služby s výjimkou I I podle zvláštních právních předpisů 3a) I služného a zvláštního příplatku podle I I I zvláštních právních předpisů 3a) I I----------------------------------------I----------------------------------------I
Doprovodné změny ZDP v návaznosti
na evidenci tržeb zákonem č. 113/2016 Sb. s účinností
od 1.12.2016
Doprovodný zákon k evidenci tržeb č. 113/2016
Sb. od 1.12.2016 zavádí:
-
slevu na dani z příjmů fyzických osob až 5 000 Kč pro fyzickou osobu, která v daném
období poprvé zaeviduje tržbu dle zákona o evidenci
tržeb - sleva je označena jako
sleva na evidenci tržeb
[doplnění písm. h) do
§ 35ba odst. 1 ZDP] a je vymezena v §
35bc,-
osvobození ceny z
účtenkové loterie
od daně z příjmů fyzických osob [doplnění
§ 4 odst. 1 písm. f) o nový bod 4] a daně z příjmů právnických osob [doplnění písm. zq) do
§ 19 odst. 1 ZDP].Úprava slevy na evidenci tržeb v § 35bc je následující:
„§ 35bc Sleva na evidenci tržeb
(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve
výši kladného rozdílu mezi 15% dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na
poplatníka.
(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém
poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o
evidenci tržeb povinnost evidovat.“
Příklad
Sleva na evidenci tržeb se pro rok 2016 týká fyzických osob, které v prosinci 2016
dosáhnou příjmy z činností zařazených do prvé etapy evidence tržeb, tj. příjmy z ubytovacích a
stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56. Pokud bude dílčí základ daně ze
samostatné činnosti u takové osoby za rok 2016 činit např. 200 000 Kč, vypočte se sleva
jako:
15% x 200 000 - 24 840 = 5 160; výše slevy bude činit 5 000 Kč.
Pokud by dílčí základ daně ze samostatné činnosti činil např. 170 000 Kč, vypočetla by se
sleva jako:
15% x 170 000 - 24 840 = 660; výše slevy by činila 660 Kč.
Pokud by dílčí základ daně ze samostatné činnosti činil např. 150 000 Kč, vypočetla by se
sleva jako:
15% x 150 000 - 24 840 = -2 340; výše slevy by byla nulová.
ZMĚNY V DPH
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), byl v letošním roce novelizován
doprovodným zákonem k evidenci tržeb č. 113/2016
Sb.,
a to s dělenou účinností od 1.5.2016,
resp. od 1.12.2016.
Další změny do ZDPH (k datu vyhlášení ve
Sbírce zákonů) přinese projednávaný
doprovodný zákon k novému celnímu zákonu.
Od 1.2.2016 došlo ke změně v uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti na základě
prováděcího nařízení vlády č. 361/2014 Sb., k další
změně by mělo dojít od 1.7.2016.
Doprovodný zákon k evidenci tržeb
Doprovodný zákon k evidenci tržeb přinesl do
ZDPH s účinností od 1.5.2016 novou úpravu
elektronických podání, když v § 101a upravuje elektronickou formu podání následovně:
„§ 101a
Elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle §
19,
c)
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo
hlášení.
(2) Pouze elektronicky lze podat
a)
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b)
přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro
identifikované osoby.
(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve
formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové
schránky, nebo
d)
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v
daňovém řádu.
(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky
a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je
neúčinné.“
Kromě odst. 4 nepřinesla nová úprava žádnou věcnou změnu; pouze jsou jednotlivé možnosti
elektronických podání ve věcech DPH přehledně vyjmenovány přímo v
ZDPH. Věcnou změnou je ovšem odst. 4 - plátců, kteří
příslušná podání posílají z aplikace EPO (třeba i s využitím potvrzení odeslaného podání údaji pro
přístup do datové schránky), se toto doplnění právní úpravy nijak nedotklo.
Pokud však někdo odesílá příslušná podání vytvořená v účetním či daňovém softwaru z datové
schránky (což je nadále možné), měl by být velice opatrný - pokud by se totiž nepodařilo takové
podání správci daně načíst, byť jen kvůli naprosto nevýznamné odchylce od struktury daného podání,
bylo by takové podání vyhodnoceno stejně, jako kdyby nebylo podáno vůbec. Protože struktury
jednotlivých podání daňová správa průběžně mění, určitě lze doporučit před odesláním každé podání v
aplikaci EPO otestovat, zda je způsobilé k odeslání.
Novou úpravu elektronické formy podání (od 1.5.2016) doprovázejí
legislativně-technické
změny
v § 101d - zrušení odst. 2 (nejde o věcné zrušení, ale o přesun do § 101a) a přečíslování
dřívějšího odst. 3; dále zrušení textu v § 102 odst. 3 (opět nejde o věcné zrušení, ale o přesun do
§ 101a).S účinností od 1.12.2016 doprovodný zákon k evidenci tržeb č.
113/2016 Sb. přeřazuje stravovací služby a služby
podávání nápojů dle klasifikace CZ-CPA 56 (kromě podávání alkoholických nápojů uvedených pod kódy
nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury
celního sazebníku kapitoly 24) ze základní sazby daně 21% do prvé snížené sazby daně 15%. Protože
alkoholické nápoje a tabákové výrobky, jejichž podávání nadále zůstane v základní sazbě daně, se při
svém vymezení odvolává na nomenklaturu celního sazebníku, doplňuje se od 1.12.2016 do
přílohy č. 2 ZDPH:
„Kódem nomenklatury celního
sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění.“
s
odvolávkou na poznámku pod čarou č. 72.Režim přenesení daňové povinnosti (RPDP)
K 1.2.2016 nabyla účinnosti novelizace prováděcího nařízení k RPDP (prováděcí nařízení č.
361/2014 Sb. bylo novelizováno nařízením č.
11/2016 Sb.), která rozšířila RPDP pro obchodníky s
plynem a elektřinou a dále umožnila na základě smluvní dohody uplatnění RPDP u vybraného zboží bez
ohledu na limit 100 000 Kč. Osoby obchodující s vybraným zbožím se tedy mohou se svými obchodními
partnery písemně dohodnout, že u vybraného zboží (na jiné zboží RPDP smluvně rozšířit nelze) budou
vždy uplatňovat RPDP, tzn. i při nepřekročení hranice 100 000 Kč. Pokud by dohoda byla uzavřena
pouze s některými obchodními partnery, tak by se u dodávek vybraného zboží pod limit 100 000 Kč RPDP
uplatňoval pouze s těmito obchodními partnery a s ostatními by se při obchodech s vybraným zbožím
pod limit 100 000 Kč uplatnila daň standardním způsobem.
K 1.7.2016 se připravuje další novelizace nařízení č.
361/2014 Sb., která má rozšířit RPDP o „
služby
přístupu k sítím elektronických komunikací nebo propojení sítí elektronických komunikací“
- týká
se pouze plátců podnikajících v uvedeném oboru (uplatní se jen tehdy, pokud je odběratel uvedené
služby na základě příslušného povolení dále „přeprodává“). Pokud nedojde na poslední chvíli ke změně
navrženého textu novely nařízení a vláda nařízení schválí, bude mít změna nařízení od 1.7.2016 tyto
následky:-
rozšíření RPDP se bude týkat podnikatelů v elektronických komunikacích ve smyslu
§ 8 a § 13
zákona o elektronických komunikacích,
-
rozšíření RPDP se bude týkat velkoobchodních služeb mezi podnikateli v elektronických
komunikacích poskytovaných na základě smluv o propojení či přístupu k sítím elektronických
komunikací v souladu s ustanovením § 78 a násl. zákona o
elektronických komunikacích. Jedná se o dva typy smluv, a to:
-
smlouva o přístupu k sítím elektronických komunikací a
-
smlouva o propojení sítí elektronických komunikací;
-
poskytnutí vybraných telekomunikačních služeb není dodání vybraného zboží, RPDP se
uplatní bez ohledu na limit 100 000 Kč.
Nové celní předpisy
Od 1.5.2016 se uplatňují v rámci EU
nová celní pravidla,
jedná se o:-
Celní
kodex
Unie UCC (Union customs code) - Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex
Unie,-
Delegovaný akt UCC DA (delegated act) - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č.
2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o
podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie,
-
Implementovaný akt UCC IA (implementing act) - Prováděcí nařízení Komise (EU) č.
2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní
kodex
Unie,-
Přechodný delegovaný akt UCC TDA (transitional delegated act) - Nařízení Komise v
přenesené pravomoci (EU) č. 2016/341, kterým se doplňuje nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013, pokud
jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické
systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č.
2015/2446.
V návaznosti na nová celní pravidla Poslanecká sněmovna schválila
nový celní zákon,
ale ještě jej musí projednat Senát a podepsat prezident - nabytí účinnosti lze očekávat během
července či srpna. Spolu s novým celním zákonem byl schválen Poslaneckou sněmovnou také doprovodný
zákon, jehož součástí je i novela ZDPH
- běžné
praxe se týká zejména s ohledem na „malinko mírnější“ úpravu sankcí v oblasti kontrolního
hlášení.
Doprovodný zákon k novému celnímu zákonu (pokud nebude odmítnut Senátem, popř.
prezidentem) v oblasti
obchodování s mezinárodním prvkem
přinese zejména:-
novou úpravu
daňového dokladu při vývozu
(§ 33a). Daňovým dokladem zde bude
standardní daňový doklad a nikoli rozhodnutí celního úřadu. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží
do třetí země se bude nově pokládat za důkazní prostředek při prokazování výstupu zboží z území
Evropské unie,-
nová pravidla pro přiznávání daně při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou
neusazenou v tuzemsku plátci. Podle dosavadní úpravy se prodávající stával plátcem v ČR, podle nové
úpravy se bude uplatňovat RPDP a daň přizná kupující plátce.
Pokud jde o změny související s kontrolním hlášením, novela doprovodným zákonem k novému
celnímu zákonu přinese tyto změny:
-
Prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce
daně v § 101g odst. 3
z pěti dnů na pět pracovních dnů.
Oproti stávající úpravě se sice jedná
o prodloužení lhůty, ale i tak je lhůta poměrně krátká a stojí za zmínku vládní odůvodnění této
změny:„Plátci tak budou mít větší časový prostor na reakci, zejména v případě, že na
standardně pracovní dny připadne více svátků či při čerpání řádné dovolené. Větší časový prostor
uvítají jak malí plátci, kteří si spravují kontrolní hlášení sami, tak velké společnosti, jejichž
kontrolní hlášení bude obsahovat velké množství dat.“
Jinak řečeno, komu nebude doručováno do datové schránky, tak si může od daní oddychnout na
celých 7 dnů - vskutku velkorysé gesto (zejména, když uvážíme, jak dlouho vládě trvalo tuto změnu
přijmout).
-
Přechodné ustanovení, které
automaticky promíjí sankci 1 000 Kč za pozdní podání
kontrolního hlášení za období před nabytím účinnosti doprovodného zákona
(minimálně se tedy bude
týkat ještě pozdního podání kontrolního hlášení za květen).-
Automatické prominutí tisícové pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení za období
od nabytí účinnosti doprovodného zákona k novému celnímu řádu, avšak toto prominutí se použije do
konce letošního roku jen jednou (k pozdním podáním za období před nabytím účinnosti se přitom
přihlížet nebude).
-
Možnost prominutí, tj. na žádost (se správním poplatkem 1 000 Kč), i dalších pokut -
např. pokuty 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně.
Tuto žádost bude možné podat po schválení zákona i za období před nabytím jeho
účinnosti.
Důležitou součástí doprovodného zákona k novému celnímu zákonu je i změna
zákona o
Finanční správě (zákon č. 456/2011 Sb.),
která
zavádí vybranou působnost finančních úřadů (tvořenou prováděním vyhledávací činnosti a kontrolních
postupů) pro území celé ČR.ZMĚNY V DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
K 1.1.2016 měla původně nabýt účinnosti koncepční novela zákonného opatření
o dani z
nabytí nemovitých věcí,
jejímž obsahem je především změna v osobě poplatníka daně - poplatníkem
daně podle nové úpravy je výhradně nabyvatel (kupující). Tato novela byla Poslaneckou sněmovnou
schválena 1.6.2016 a její účinnost lze odhadovat na 1.11.2016 (bude-li vyhlášena ve Sbírce zákonů v
srpnu). Nová úprava se uplatní tehdy, bude-li návrh na vklad podán za účinnosti nové úpravy (pokud
by byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu, návrhy podané na katastr do 30.10.2016 proběhnou
ještě ve stávajícím režimu).I podle nové úpravy bude v případě koupě základem daně nejméně kupní cena - tato se však
nově nebude porovnávat se 75% ceny dle oceňovacích předpisů, resp. se 75% směrné hodnoty, ale se
100% ceny dle oceňovacích předpisů, resp. se 100% směrné hodnoty. Pokud je dnes kupní cena alespoň
75% směrné hodnoty a poplatník se rozhodne vycházet ze směrné hodnoty, je základem daně vždy kupní
cena - podle nové úpravy by základem daně byla buď kupní cena anebo 100% směrné hodnoty (vyšší z
těchto hodnot).
ZMĚNY PRO ROK 2017
Změny pro rok 2016 ještě nebyly všechny ani přijaty, ale již byly přijaty některé změny
pro rok 2017. Např. změna ZDP pro rok 2017 týkající se
produktů pro zabezpečení na stáří či doprovodné změny k novému
zákonu o hazardních hrách. Největší množství změn však
teprve přinesou poměrně rozsáhlé novelizace ZDP a
ZDPH, které teprve projednává vláda. Pozornosti
čtenářů by neměla uniknout ani další novela zákona o
účetnictví (novela pro rok 2017), kterou započala projednávat Poslanecká sněmovna.
Zákonem č. - doprovodný
zákon k
ukončení důchodového spoření
- dochází k 1.1.2017 k těmto změnám v
ZDP:-
odpočet příspěvku na doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění se
státním příspěvkem)
až 24 000 Kč
(místo limitu 12 000 Kč pro 2015, resp.
2016),-
odpočet pojistného na soukromé životní pojištění
až 24 000 Kč
(místo limitu 12
000 Kč),-
zvýšení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření
(připojištění) či soukromé životní pojištění ze současných 30 000 Kč na
50 000 Kč
ročně.K 1.1.2017 nabývá účinnosti
nová úprava hazardu:
-
zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních
hrách,
-
zákon č. 187/2016 Sb., o dani z
hazardních her.
V návaznosti na zákon o hazardních hrách je
doprovodným zákonem č. 188/2016 Sb. novelizován také
ZDP a drobně je měněn i
ZDPH.
Změny v ZDP se týkají
zdanění výher,
věcnou změnou je především to, že výhry z hazardních her nebudou zdaňovány srážkovou daní, ale
(pokud nebudou osvobozeny) budou zdaňovány v daňovém přiznání (tj. s možností uplatnění výdajů
prokazatelně vynaložených na dosažení těchto příjmů).V ZDPH dochází pouze k
legislativně-technickým změnám § 51 a 60, které vycházejí z nové terminologie právní úpravy hazardu
od 1.1.2017.
ZÁVĚR
Závěrem si dovoluji popřát čtenářům co nejvíce sil na zvládnutí přijatých změn a dále
změn, které nás čekají pro příští rok a které teprve budou přijaty. Kdo se ještě bude muset vyrovnat
s evidencí tržeb, bude mít o zábavu nepochybně postaráno.