Velká dubnová novela DPH

Než se blíže podíváme na první novelu ZDPH schválenou v roce 2011 - zákon č. 47/2011 Sb., tak si nejprve stručně připomeňme, jaké dvě předchozí novely nedávno

Všech 119 změnových bodů Novely stručně shrnuje následující tabulka, přičemž pro názornost jsou doplněna čísla a názvy hlav a dílů ZDPH.

Hlava I - Obecná ustanovení

§ 1, § 3, § 10h, § 31, § 32, § 33, § 34, § 35

távající slova „Evropských společenství“ nově nahradila slova „Evropské unie“, což souvisí s tzv. Lisabonskou smlouvou, která přinesla nové pojmosloví.

pozn. pod čarou č. 1

Aktualizoval se soupis Směrnice EU, které mají vliv na DPH.

§ 2 odst. 2 písm. a)

V textu se opravuje chybný odkaz na ustanovení zákona § 68.

§ 4 odst. 1

Celé ustanovení definující základní pojmy bylo kompletně přeformulováno.

§ 4 odst. 3 písm. c)

Upřesnění v definici obchodního majetku pro účely DPH.

§ 4 odst. 4

V pasáži o přepočtu cizí měny nahrazeny „české koruny“ slovy „česká měna“.

V ZDPH přibyla nová definice „dlouhodobého majetku“, jímž se rozumí obchodní majetek, který je:

Definice dlouhodobého majetku v případě odpisovaného majetku využívá obsahové vymezení uvedené v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a v případě pozemků vymezení v zákoně zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jde pouze o legislativně technickou změnu, která se zavádí z důvodů zjednodušení formulací. Je součástí formulačních změn, které souvisí s promítnutím nových pravidel pro uplatnění odpočtu vyplývajících ze směrnice 2009/162/EU. Z věcného hlediska nedochází k žádné změně, stejné obsahové vymezení se pro majetek, který má dlouhodobý charakter, používalo v příslušných ustanoveních zákona i doposud (v § 6, 76 a 78).

Novela přinesla i definici jímž se rozumí:

Definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se zavádí s ohledem na Pod tuto definici spadá veškerý majetek vytvořený plátcem, jehož výsledkem je majetek, který splňuje kritéria dlouhodobého majetku. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je rovněž dlouhodobý majetek vytvořený na základě tzv. subdodávek. Zahrnuje rovněž technické zhodnocení hmotného i nehmotného majetku vymezené ve vazbě na Z důvodu jasného výkladu v této souvislosti zákon explicitně stanoví, že Nezahrnuje ostatní případy nabytí jednotlivého dlouhodobého majetku, kterými jsou například nabytí koupí, vkladem od jiné osoby nebo převodem z osobního užívání do podnikání.

Hlava II - Uplatňování daně

§ 5 odst. 2

Upřesnění, že ekonomickou činností nejsou autorské honoráře zdaněné srážkou.

§ 5 odst. 4

Vypuštění slov „pro účely tohoto zákona“ souvisí s tím, že „samostatná osoba povinná k dani“ je obecným pojmem a neplatí pouze pro účely ZDPH.

§ 5b odst. 2

Rozšíření odpovědnosti členů skupiny za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů na všechny případy zániku jejich členství nejen vystoupením.

§ 6 odst. 2

Využitím nové definice „dlouhodobého majetku“ se adekvátně zkracuje text.

§ 7a

Specifické pravidlo pro stanovení místa plnění, které dosud platilo pro dodání plynu soustavami a dodání elektřiny, se rozšiřuje na dodání tepla a chladu sítěmi.

§ 10b

§ 10h odst. 1 písm. h)

Místo plnění přepravy tepla a chladu sítěmi zahraniční osobě nepovinné k dani.

Ve změně pravidel pro stanovení místa plnění u služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy se promítají změny, které přinesla směrnice 2008/8/ES účinná od 1. 1. 2011.

(stručně pro „podnikatele“). Z těchto služeb se nově zdaňují v místě konání dané akce jako doposud jen služby spočívající v oprávnění ke vstupu na tyto akce, a vedlejší služby, které s tímto oprávněním přímo souvisí. Ostatní služby pro „podnikatele“, včetně služeb organizátora této akce, nově spadají do základního pravidla, tj. zdaňují se podle usazení zákazníka.

Co se týče „intelektuálních“ služeb (tedy zjednodušeně „ne pro podnikatele“) nedochází ke změně. Jak služby, které spočívají v oprávnění vstupu na tyto akce, tak vedlejší služby související s touto akcí, včetně služeb organizátora, se i nadále zdaňují v místě konání příslušné akce.

Z důvodu zjednodušení aplikace v praxi se tato pravidla promítají v Novele ve dvou písmenech. V písm. a) je zahrnuto pravidlo platné pro služby, které spočívají v oprávnění ke vstupu na tyto akce a služeb přímo souvisejících s tímto oprávněním, které je pro všechny osoby stejné. Poskytovatel těchto služeb nebude muset rozlišovat místo plnění podle statutu zákazníka a služby se budou zdaňovat v místě konání příslušné akce. V písm. b) je zahrnuto specifické pravidlo pro služby v této oblasti poskytované pro osoby nepovinné k dani.

Okruh akcí v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, na která se uplatňují zvláštní pravidla podle § 10b ZDPH, se nemění, i nadále zahrnuje také konference, semináře, veletrhy, či výstavy.

Služby spočívající v oprávnění ke vstupu zahrnují veškeré služby, které vstupují do částky vstupného, popř. účastnického poplatku, na danou akci, a to včetně vstupného ve formě předplatní vstupenky, permanentky či abonentky. Službami přímo souvisejícími s oprávněním ke vstupu jsou služby, které jsou samostatně za úplatu poskytnuty přímo osobě účastnící se dané akce, vesměs v místě konání akce. Tyto služby zahrnují například používání šaten nebo hygienických zařízení.

§ 13 odst. 4 písm. b)

§ 13 odst. 4 písm. h)

Jde o legislativně technickou úpravu, text písmene h) se přesouvá do volného g).

§ 13 odst. 7 písm. i)

Doplňuje se, že za přemístění se nepovažuje ani dodání tepla a chladu sítěmi.

§ 16, § 18, § 31 až § 33

Pravidla pro dodání plynu a elektřiny se rozšiřují na dodání tepla a chladu sítěmi.

Novela ZDPH nově nastavila pravidla pro uplatnění daně na vstupu a na výstupu tj. částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a částečně pro účely bez nároku na odpočet daně. Zahrnuje jak případy, kdy plátce bude používat majetek zčásti také pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi (např. pro soukromé účely), tak případy, kdy jej bude používat zčásti pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. (Poznámka: Jak si dále ještě upřesníme, režim odpočtu daně u tzv. smíšených plnění novela také poněkud mění.)

Tato nová pravidla se do zákona zavádějí na základě připomínek od správců daně i podnikatelské veřejnosti, že současná platná úprava otevírá možnosti pro daňové úniky a že v některých konkrétních situacích neodpovídá zásadě daňové neutrality. Princip spočívá v tom, že si plátce v podstatě vytvořený dlouhodobý majetek po jeho aktivaci „sám sobě dodá“. Odstraní se možný negativní dopad různých výší koeficientů v letech, kdy majetek vytvářel. Opatření je plně v souladu s právem EU, využívá možnost volby dané členským státům.

je oprávněn si uplatňovat ze vstupů, tj. přijatých zdanitelných plnění, která použije pro vytvoření tohoto majetku, nárok na odpočet daně v plné výši. Uvedení do stavu způsobilého k užívání se pak považuje za zdanitelné plnění, které je předmětem daně [podle nového § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH]. Plátce přitom má povinnost toto „fiktivní“ zdanitelné plnění přiznat k datu uvedení do stavu způsobilého k užívání, přičemž základ daně u tohoto plnění se stanoví „v ceně obvyklé“ podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH. Ke stejnému období je plátce oprávněn si z tohoto plnění uplatnit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6 ZDPH, tj. v částečné výši.

Přechodné ustanovení umožňuje plátci, aby si dorovnal nebo dodatečně uplatnil nárok na odpočet daně ze vstupů, které použije pro vytvoření dlouhodobého majetku vlastní činností, který bude dále využívat pro tzv. smíšené účely, jestliže tyto vstupy pořídil před 1. 4. 2011. Nárok bude oprávněn si uplatnit až v okamžiku, kdy bude majetek uveden do stavu způsobilého k užívání, čímž se prolamuje 3 letá lhůta pro uplatnění odpočtu.

U majetku, který bude plátce využívat pouze pro účely bez nároku na odpočet daně - pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi nebo pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně - nebude oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně ze vstupů a dodání zboží při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání nevznikne. U majetku, který bude plátce využívat pouze pro účely s nárokem na odpočet daně, bude oprávněn uplatňovat plný nárok na odpočet daně ze vstupů a rovněž nevznikne dodání zboží při uvedení do užívání.

případně v rozsahu jeho použití pro účely zakládající nárok na odpočet daně, se budou nadále na vstupu (§ 78 ZDPH) a ne na straně daně na výstupu. Proto se v § 13 odst. 4 písm. a) a v § 14 odst. 4 písm. a) ZDPH dlouhodobý majetek z působnosti těchto pravidel vypouští, tj. jeho použití pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi již nadále nebude moci být považováno za tzv. fiktivní zdanitelné plnění.

§ 21 odst. 6 písm. d)

Den uskutečnění uvedení dlouhodobého majetku do užívání pro smíšené účely.

§ 21 odst. 6 písm. e)

Technická změna v odkazu v návaznosti na vypuštění písmene b) v § 14 odst. 3.

§ 21 odst. 8

Technická změna odkazu v návaznosti na změny provedené výše v § 13 odst. 4.

§ 23 odst. 5

Dodanění dovozu při porušení podmínek pro osvobození od daně podle § 71g.

§ 24 odst. 4

Pravidla pro dodání plynu a elektřiny se rozšiřují na dodání tepla a chladu sítěmi.

Při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou tuzemskému plátci nebo osobě identifikované k dani, kteří mají povinnost přiznat českou daň, doposud vznikla povinnost přiznat českou DPH na výstupu až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Evropská směrnice upravující DPH ovšem členským státům umožňuje v případě, kdy dochází k dřívějším úplatám, nastavit vznik povinnosti Čehož nyní ČR využila.

Novela vypouští odkaz na data uskutečnění zahraničních plnění jako u tuzemských plnění, přičemž za okamžik uskutečnění se nově považuje obecně den poskytnutí předmětné služby (resp. poslední den delšího poskytování služeb). Značnou komplikací v praxi ale budou podle § 24 ZDPH:

uskutečněných tuzemskými plátci DPH. Zde se již před 1. 4. 2011 plnění přiznávalo ke dni uskutečnění (kde byl odkaz na den uskutečnění tuzemských plnění) nebo ke dni dřívějšího přijetí úplaty (vyjma služeb uváděných do souhrnného hlášení poskytovaných déle než 12 měsíců). Novela vypouští odkaz na data uskutečnění tuzemských plnění, přičemž za okamžik uskutečnění se považuje den poskytnutí předmětné služby a doplňuje tři výjimky ad výše.

§ 28 odst. 1

Z vymezení daňových dokladů se vypouští dobropis a vrubopis, viz dále k § 42.

pozn. pod čarou č. 23

Zrušení nadbytečného odkazu na zákon o správě daní a poplatků ohledně DIČ.

§ 28 odst. 2 písm. l)

Jednotné zaokrouhlování DPH na koruny podle běžných matematických pravidel.

§ 29 odst. 1

Technická úprava odkazů v návaznosti na změny v § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3.

§ 31 odst. 3

§ 32 odst. 3

Zrušení nadbytečných ustanovení v návaznosti na úpravy § 24 a 24a, ve kterých se den uskutečnění plnění již neváže na datum vystavení daňového dokladu.

nadpis dílu 6 v hlavě II

Přejmenování kvůli nahrazení dobropisů a vrubopisů opravným daňovým dokladem.

§ 36 odst. 1

Zřejmě jen zbytečné (formální) doplnění, že základ daně zahrnuje i spotřební daň.

§ 36 odst. 10 písm. h)

Technická úpravu odkazu v návaznosti na změnu v § 13 odst. 4.

pozn. pod čarou č. 26b

Zrušení nadbytečného (již od 29. 4. 2010) odkazu na zákoník práce pro § 36a.

§ 40 odst. 2

Zrušení odkazu na § 42 z důvodů zásadních změn ohledně oprav základu daně.

§ 41

Úprava pravidel zdanění zboží u podmíněného osvobození od spotřební daně.

§ 46a

Zrušení § 46a, protože i opravu základu daně dodání zboží jinam do EU řeší § 42.

Zpřísnění a komplikace provázejí nový systém oprav základu daně a výše daně. Připomeňme si, že do konce března 2011 byly opravy základu daně a výše daně umožněny jednoduše na základě běžného daňového přiznání, a to jak v případě snížení nebo zvýšení základu daně a částky daně v ekonomicky zdůvodněných případech (slevy z ceny, vrácení nebo zrušení plnění apod.), tak i v případě, že plátce prostě udělal chybu, která vedla k odvodu vyšší daně, než podle zákona (chybné určení sazby daně, místa plnění nebo předmětu daně).

Od dubna 2011 je možné, resp. nutné, opravit základ daně a DPH (například při zrušení/vrácení části zdanitelného plnění nebo při snížení/zvýšení základu daně z důvodu sjednaných podmínek po uskutečnění plnění, při vrácení úplaty atp.). Naštěstí u tzv. bonusů a skont, vyjadřujících sjednané platební podmínky (např. z důvodů překročení limitu odebraného zboží, platby předem, platby v hotovosti apod.) se podle stanoviska Ministerstva financí (viz www.mfcr.cz) dosavadní výklad nemění. Takže tyto platby neovlivňují základ daně ani daň a nepodléhají DPH.

Naproti tomu bude nutno provést opravu a to za podmínek stanovených v zákoně 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). A to jak na straně chybujícího plátce,

Současně byl zrušen daňový dobropis a vrubopis, které nahradil jednotný

Tato nová pravidla platí univerzálně obdobně také při opravě základu daně u pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou a při dovozu zboží. Proto byla vypuštěna dosavadní speciální úprava.

Jedná se o mediálně proklamovanou světlou výjimkou mírně zlepšující situaci plátců DPH. Po vzoru řady jiných evropských států bude mít věřitel (dodavatel) za dodané zboží nebo poskytnutou službu a insolvenční soud proti tomuto odběrateli zahájil insolvenční řízení. Tento „odpis daně“ je umožněn pouze u tzv. předinsolvenčních pohledávek, které a nejedná se o „spojené osoby“.

Bohužel tuto možnost provází řada komplikací, podmínek a zvýšená administrativa. Například věřitel je povinen doručit dlužníkovi v úpadku speciální opravný doklad, jehož kopii navíc musí přiložit k daňovému přiznání spolu s výpisem ze samostatně vedené podrobné evidence těchto oprav daně. Návazně na snížení DPH na výstupu věřitelem je dlužník naopak povinen snížit svoji daň na vstupu, takže v principu stát o DPH nepřijde.

Praktickou využitelnost opravy výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení značně omezuje, že jí po 3 let od uskutečnění původního zdanitelného plnění, ani A aby toho nebylo málo Pokud totiž předmětnou pohledávku vymůže nebo postoupí (prodá) anebo zruší svou registraci k DPH, bude muset zase daň v plném rozsahu „vrátit“.

Pravidla jsou pro věřitele (plátce) nastavena složitě a nevýhodně. Je tak otázkou, zda bude tato možnost v praxi široce využívána. Na vině tentokrát nejsou panevropští úředníci v Bruselu, ale čeští legislativci sedící v Praze, neboť podle evropské směrnice jsou podmínky pro „odpis daně“ plně v kompetenci členských států. Příslovečné „nechci slevu zadarmo“ tak zde bylo beze zbytku naplněno (viz tabulka Díl 7 - Sazby daně a oprava sazby daně na s. 8).

Podle dosavadního § 71 odst. 8 ZDPH byl od daně osvobozen (s nárokem na odpočet daně) dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle standardních pravidel pro dodání zboží do jiného státu EU dle § 64.

Citovaný odstavec Novela nahradila samostatným § 71g se čtyřmi odstavci. Podle Důvodové zprávy předkladatele Novely se jedná pouze o upřesnění stávajících pravidel implementací Směrnice Rady 2009/69/ES, kterou se upřesňují podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volného oběhu. Přibyla komplikující administrativní podmínka pod hrozbou ztráty osvobození.

§ 48 odst. 2

Z § 4 se zde pouze přesunula definice rodinných domů, bytových domů a bytů.

§ 49 a § 50

Zrušení obou ustanovení, protože opravy i sazeb daně poběží podle nového § 43.

§ 52 odst. 2

Osvobození se týká jen základních poštovních služeb v rámci poštovní licence.

§ 68 odst. 7 až 10

Kvůli Směrnici EU se tzv. přímé osvobození rozšiřuje o „subjekty Evropské unie“.

§ 71

Do ZDPH se promítá Nařízení Rady č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, speciální pravidla dále platí pro neobchodní dovoz kávy a čaje.

pozn. pod čarou č. 49a

Zrušení poznámky pod čarou z důvodu legislativních změn v § 71.

Nově tak platí, že pokud jde o „klasické“ dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě podle § 64 odst. 1, nebo o přemístění obchodního majetku podle § 64 odst. 4, je pro osvobození od daně plátce povinen již v okamžiku dovozu A to o tom, že je zboží dováženo v rámci dodání zboží do jiného státu EU pro osobu registrovanou k dani, nebo že je plátcem přemísťováno jako jeho obchodní majetek na DIČ, které je plátci přiděleno v jiném členském státě, do kterého zboží přemísťuje. Pokud plátce podmínky pro propuštění do uvedeného režimu dle běžných pravidel § 23 ZDPH. Návazně na tuto možnost zdanění byla rozšířena působnost finančních úřadů v definici správce daně - § 4 odst. 1 písm. f).

pozn. pod č. 49b, 51, 54

Zrušení tří poznámek pod čarou z důvodu legislativních změn odpočtu daně.

Novela po čase přináší poměrně zásadní věcné změny v dosavadním nastavení pravidel pro uplatnění nároku na odpočet daně, a samozřejmě také celou řadu změn formálního a legislativně-technického charakteru. Nemáme zde prostor na jejich podrobnější probírání, tak se zaměříme jen na ty pro praxi nejdůležitější novinky.

Zákon explicitně stanoví, že plátci přísluší plný nárok na odpočet daně, použije-li příslušné zdanitelné plnění výhradně pro účely obsažené v taxativním výčtu § 72 odst. 1 ZDPH. Tato pravidla (dosud odst. 2) přitom doznala několika drobných věcných změn. Tou významnější je vypuštění automatického nároku na odpočet daně u poskytnutí obchodních dárků, takže i zde bude nově záležet na jejich celkové souvislosti s uskutečňovanými plněními, kde lze v praxi očekávat problémy s unesením důkazního břemene obdarovávajících plátců. Další změna zde spočívá v doplnění odkazu na osvobozené finanční plnění podle § 54 odst. 1 písm. y) ZDPH, čímž se možnost nároku na odpočet daně rozšiřuje o sjednání nebo zprostředkování určitých finančních činností.

Nově najdeme definici pojmu „daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění“ právě v § 72 ZDPH, který je mu věcně nejblíže, a kam se přesunul z úvodních definic v § 4. Velkou věcnou změnou je jednoznačná Nadále již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně, což posvětila Soudního dvora Evropské unie. Zde lze očekávat problémy v praxi, jelikož nově platí, že

Do § 72 odst. 6 ZDPH se promítla zásada nároku na odpočet daně v částečné výši v případě, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně, tak pro účely bez nároku na odpočet daně. Tato zásada byla doposud obsažená v § 72 odst. 4 ZDPH druhé větě v případě plnění použitých jak pro zdanitelná, tak osvobozená plnění, a v odst. 5 dtto u použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely. Pro přehlednost dalšího textu byla zavedena legislativní zkratka „“. Konkrétní postup odpočtu daně v částečné výši řeší samostatně dvě ustanovení:

K významným a opět pro plátce nepříjemným změnám dochází u podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně v § 73 ZDPH. V prvé řadě se ve srovnání s dosavadní úpravou posouvá možnost uplatnění nároku na odpočet daně až na okamžik, ve kterém jsou splněny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 ZDPH. Což u tuzemských zdanitelných plnění (mezi plátci ČR) konkrétně znamená, že jiný způsob prokázání nároku přitom není možný.

Navíc se omezuje možnost využití neúplného dokladu, který neobsahuje všechny zákonné náležitosti. Nově totiž (nestanovíli ZDPH jinak, jako např. u zjednodušeného daňového dokladu),

Obdobné pravidlo se uplatňuje rovněž u tuzemských plnění, u kterých se přesouvá povinnost přiznat daň na příjemce plnění (je-li plátcem), tj. kdy se uplatňuje tuzemský reverse charge (viz dále k novému § 92a).

Naopak u přeshraničních plnění, u kterých je plátce osobou povinnou přiznat daň, tj. v případě poskytnutí služby osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku a při pořízení zboží z jiného členského státu, není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně. Plátce může tento nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. Což souvisí s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

§ 80 odst. 1 a 10

Nahrazení pojmu „orgán EU“ pojmem „subjekt EU“, který definuje § 68 odst. 7.

pozn. pod čarou č. 58

Zrušení poznámky pod čarou z důvodu legislativních změn v § 71.

§ 80 odst. 3

Podle Směrnic EU nahrazení pojmu „člen orgánu EU“ pojmem „člen subjektu EU“.

§ 80, § 83, § 86 a § 101

U tiskopisů se „Generální finanční ředitelství“ nahrazuje „Ministerstvem financí“.

§ 80 a § 81

Obecná slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „daňového řádu“.

pozn. pod čarou č. 59

Ruší se poznámka pod čarou směřující na zrušený zákon o správě daní a poplatků.

§ 80 odst. 15

Nahrazení pojmu „orgány EU“ pojmem „subjekty EU“, který definuje § 68 odst. 7.

§ 80 odst. 19

Technická změna odkazu do § 68 související s jeho přeformulováním Novelou.

§ 82 odst. 3

Žádosti o vrácení daně z jiného státu EU za rok 2009 lze podat až do 31. 3. 2011.

§ 82a odst. 5 písm. i)

Kvůli změny terminologie „poměrnou část daně“ nahrazuje daň v částečné výši.

§ 82a odst. 10

Žádosti o vrácení daně z Česka za rok 2009 lze výjimečně podat až do 31. 3. 2011.

§ 82a odst. 12

Kvůli změny terminologie „poměrnou část daně“ nahrazuje daň v částečné výši.

§ 82b odst. 1 a 9

Slova „zákona upravujícího správu daní a poplatků“ nahrazuje „daňového řádu“.

pozn. pod č. 59b, 59c, 69

Zrušení tří poznámek pod čarou směřujících do zákona o správě daní a poplatků.

§ 83 odst. 2

V textu se opravuje chybný odkaz na související ustanovení zákona.

§ 83 odst. 6

Obecná slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „daňového řádu“.

§ 86 odst. 2

V textu se opravuje chybný odkaz na ustanovení zákona § 68.

V § 85 ZDPH došlo zejména k náhradě pojmu „zakoupení či nakoupení“ za pojem „dodání s místem plnění v tuzemsku“, čímž ale nedochází ke změnám v procesu vracení daně osobám se zdravotním postižením. Pojem upřesňuje možnost nároku na vrácení daně pouze při dodání osobního automobilu s místem plnění Česku, tj. nelze žádat o vrácení daně u nákladního vozu nebo při pořízení osobního auta v zemích EU nebo při dovozu.

Již s účinností od 1. ledna 2009 bylo zákonem č. 302/2008 Sb. zrušeno obecné vymezení finančního pronájmu. Pokud osoba se zdravotním postižením pořídí osobní automobil po 1. lednu 2009, postupuje v následujících letech podle přechodného ustanovení Čl. II odst. 2 zmíněné novely, a to formou převodu práva užívat najaté věci podle § 13 odst. 3 písm. d), protože dodavateli vznikla povinnost odvést daň ihned při převodu práva na nájemce. Osoba se zdravotním postižením, tj. nájemce, má tedy ihned nárok na vrácení daně při pořízení osobního auta formou smlouvy převodu práva užívání najaté věci. Což urychlilo vracení daně těmto osobám. Pokud osoba se zdravotním postižením pořídila osobní automobil do 31. 12. 2008 formou finančního pronájmu, může uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně až po skončení finančního pronájmu, tj. po úplném zaplacení.

Novelou zde dále došlo k Na což navazuje přechodné ustanovení Novely, které umožňuje výše zmiňované osobě prodloužení lhůty, kdy jí vznikne a současně ještě nezanikne nárok na vrácení daně podle dosavadního znění ZDPH. Může tak žádat o vrácení daně až 3 roky místo původních 6 měsíců. Nově se přitom všem navíc stanovuje lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně nejen od data uskutečnění zdanitelného plnění, tj. zakoupení osobního automobilu, tak i od o data obdržení rozhodnutí o přiznání příspěvku od příslušného úřadu, přičemž rozhodující je ten, který nastane později. Tím se řeší přiznání nároku na vrácení daně v případech, kdy je příspěvek poskytnut později než došlo k nákupu osobního auta.

Hlava III - Zvláštní režimy

§ 90 odst. 6

Obchodník s použitým zbožím nemůže během zdaňovacího období kombinovat dva možné způsoby stanovení přirážky ve smyslu § 90 odst. 3 a 4 ZDPH.

§ 91

Nahrazení odkazu na zákon o správě daní a poplatků odkazem na daňový řád.

Pozn. pod čarou č. 62

Ruší se poznámka pod čarou směřující na zrušený zákon o správě daní a poplatků.

§ 92 odst. 4

Technická úprava nahrazení „zlata“ pojmem „investiční zlato z EU či dovozu“.

Dubnová novela rozšiřuje systém přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele u tuzemských zdanitelných plnění. Zatímco u přeshraničních plnění mezi osobami povinnými k dani „podnikateli“ je překlopení povinnosti přiznat daň na příjemce (tzv. reverse charge, který lze přeložit jako „obrácené zdanění“) dlouhodobě a hojně využíván, tak v případě tuzemských zdanitelných plnění mezi plátci české DPH se Novela z důvodu omezení daňových úniků rozšiřuje a bohužel také značně administrativně komplikuje režim tuzemského přenesení daňové povinnosti, který se bude uplatňovat:

Poznamenejme, že v původním návrhu se tuzemský reverse charge měl týkat také dodání benzínů a nafty plátci v rozsahu přes 1 500 litrů, tato změna nyní sice neprošla, ale nelze jí vyloučit do budoucna.

Plátce, který poskytuje takovéto zdanitelné plnění, vystaví daňový doklad, na který uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, který je odběratelem. Odběratel na daňový doklad doplní výši daně a přizná ji ke dni uskutečnění plnění, přičemž má standardně zachován nárok na plný nebo částečný odpočet daně. Pro snadnou automatickou kontrolu plnění těchto povinností správci daně musejí dodavatel a odběratel o těchto plněních

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací osobě, která není plátcem, se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. A zdůrazněme, že u odběratelů plátců se tuzemský reverse charge uplatní až od roku 2012!

Hlava IV - Správa daně v tuzemsku

§ 93

Při správě daně včetně záležitostí DPH se postupuje dle daňového řádu, v ZDPH proto zůstal jen speciální postup správy DPH celními orgány při dovozu a vývozu.

§ 94 odst. 2 písm. b)

Upřesnění „dne nabytí účinnosti“ právně přesněji „datem účinnosti registrace“.

§ 94 odst. 9 a 10

Upřesnění textu, aby bylo jasné, že příjemcem služby je osoba „usazená v Česku“.

§ 94 odst. 12

Doplnění „zapomenuté“ povinnosti přiznat daň již z první takto poskytnuté služby.

§ 94 odst. 13

Doplnění odkazů na § 66 a 68 kvůli souladu s vracením daně z Česka podle § 82a.

§ 94 odst. 16

Technická úprava v souvislosti se zavedením institutu přenosu daňové povinnosti.

§ 95, § 106, § 106a

Pouhé změny v odkazech kvůli přesunu odpočtu při změně režimu z § 74 do § 79.

§ 95a odst. 9

Opět změna v odkaze pro přesun odpočtu daně při změně režimu z § 74 do § 79.

§ 97 odst. 1

Úprava navazuje na zavedení definice zboží, které je předmětem spotřební daně.

§ 98

Při zapomenutí na registraci k DPH kvůli překročení limitního obratu nebude sankcí náhrada za neuplatnění daně ve výši 10 % z nezdaněných zdanitelných plnění, ale správce daně stanoví daň náhradním způsobem platnou sazbou daně.

§ 99 odst. 12

Speciální vymezení zdaňovacího období při prohlášení úpadku na člena skupiny.

§ 100 odst. 1

Plátce musí vést evidenci pro souhrnného hlášení také o poskytnutí služby do EU.

§ 100 odst. 2

Zpřesňuje se text týkající se povinnosti vedení evidence obchodního majetku.

§ 100 odst. 6

Věřitel musí vést evidenci oprav daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci.

§ 101 odst. 1

Nově se stanoví, že lhůtu pro podání přiznání k DPH nelze nijak prodloužit.

§ 101 odst. 2

Speciální lhůta pro podání přiznání z důvodu prohlášení úpadku na člena skupiny.

§ 101 odst. 4

Upřesnění speciální lhůty pro přiznání při zániku či zrušení plátce bez likvidace.

§ 102 odst. 1 písm. d)

Upřesnění, že souhrnné hlášení jen když má příjemce služby DIČ jiného státu EU.

§ 104 a § 105

Slova „zákona upravujícího správu daní“ se nahrazují slovy „daňového řádu“.

Pozn. pod čarou č. 68

Ruší se poznámka pod čarou směřující na zrušený zákon o správě daní a poplatků.

§ 104 odst. 3

Nahrazení „krácení odpočtu daně“ „odpočtem v částečné výši“ podle § 72 odst. 6.

§ 105 odst. 1

Obecná slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „daňového řádu“.

§ 106 odst. 1

Registraci lze zrušit při uskutečňování jen plnění osvobozených bez odpočtu daně.

§ 106 odst. 7 písm. b)

§ 106 odst. 7 písm. d)

Obdobně jako plátce může požádat, tak i sám správce daně může zrušit registraci, pokud plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně.

§ 106a odst. 4

Zanikne-li účast zastupujícímu členovi skupiny, musí být do 15 dnů zvolen nový.

§ 108 odst. 1 písm. a)

Technická úprava textu v návaznosti na nový institut tuzemského reverse charge.

§ 108 odst. 1 písm. c)

Úprava v návaznosti na rozšíření systému dodání energií sítěmi o teplo a chlad.

§ 108 odst. 1 písm. i)

Technická úprava textu v návaznosti na nový institut tuzemského reverse charge.

Připomeňme si, že od roku 2010 v návaznosti na zásadní změnu přiznávání některých služeb „mezi podnikateli“ z různých států EU, které poskytovatelé museli začít uvádět do souhrnného hlášení byla významnou změnou nutnost podávat souhrnné hlášení

Jelikož praxe roku 2010 ukázala, že zaručený elektronický podpis (při neexistencí datové schránky) znamená pro daňovou veřejnost zátěž, dostala se do ZDPH třetí možnost. Jde o kombinaci elektronického a písemného podání, kdy v listinné podobě ručně podepsaný, a to ve lhůtě do 25. dne po skončení příslušného kalendářního měsíce. Tento E-tiskopis vygeneruje přímo aplikace EPO, pokud v části „Odeslání písemnosti“ plátce zvolí možnost - bez uznávaného e-podpisu.

Stejnou alternativní formou lze nově o dubna 2011 podat také tzv. následní souhrnné hlášení, kterým plátce opravuje chyby v již podaném souhrnném hlášení.

V rámci boje proti daňovým únikům Novela zavedla institut ručení za DPH. Obecně podle § 171 a 172 daňového řádu platí, že nedoplatek musí uhradit také ručitel, pokud mu nějaký zákon povinnost ručení ukládá a správce daně jej k úhradě vyzve. A to pokud pokud není zřejmé, že by bylo prokazatelně bezvýsledné. Včas podané odvolání ručitele má odkladný účinek.

Doposud jsme v hmotně-právních daňových zákonech měli ručení pouze u daně z převodu nemovitostí, a to u nabyvatele nemovitosti. Od dubna 2011 se tedy ručení za daň dostalo i do ZDPH. Jedná se přitom o ručení odběratele za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného jiným plátcem v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena dodavatelem. Vzhledem k neexistenci jednotného přístupu mezi členskými státy je Ručení v DPH naštěstí neplatí paušálně, ale pouze ve dvou případech:

První situace představuje „znalostní test“ vyjádřený ve formě vědomosti odběratele o určitých okolnostech. Druhá pak postihuje případy, kdy je úplata za zdanitelné plnění - bez ohledu na případné spojení osob - výrazně odlišná od ceny obvyklé na trhu [podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů] bez ekonomického důvodu.

Jako prevence ručitelské nejistoty Příjemce zdanitelného plnění zkrátka plnění jeho správci daně, aniž by byl vyzván jako ručitel, k čemuž přidá oznámení. Platba se použije na úhradu příslušné daně poskytovatele plnění, takže již ručení nehrozí a odběratel mu zaplatí za fakturu jen zbylou částku bez daně.

Přílohy ZDPH

Příloha č. 2

Nahrazení SKP statistickou klasifikaci produkce činností CPA bez věcných změn.

Příloha č. 3

Pro přílohu č. 3 - Plnění, u nichž se „veřejnoprávní subjekt“ považuje za osobu povinnou k dani - se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. 1. 2003.

Příloha č. 5

Zboží, jehož dodání podléhá režimu přenesení daňové povinnosti (odpad, šrot...).