Bydliště

Postup při uplatnění osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, které je podmíněné použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, změnila nedávná novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), provedená zákonem č. 163/2024 Sb. Protože jsou různé podmínky pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti podle toho, o jakou nemovitost se jedná, kdy byla prodávaná nemovitost nabyta, v kterém zdaňovacím období poplatník příjem obdržel, pokusila jsem se tuto problematiku trochu shrnout. V textu dále předpokládám, že se jedná o prodej nemovitosti, která není ani nebyla v obchodním majetku.

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupců státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska vztahující se zejména k fyzickým osobám, k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

Cestovní náhrady a karanténa Ing. Karel Janoušek Výkon práce v bydlišti zaměstnance Zaměstnanec se vrátil z dovolené v Itálii a zaměstnavatel mu nařídil, aby 14 dní nechodil na své...

Naprostá většina lidí bydlí v rodinném domě nebo bytu, které zcela přirozeně označuje za své bydliště. Přičemž mnozí mají více takových míst, kde mohou kdykoli volně pobývat kratší či delší čas. Může jít o chatu v horách, byt ve městě držený pro dorůstající dítko, podkroví v domku rodičů nebo naopak výměnek u odrostlých potomků apod. A dneska není ani žádnou výjimkou, že takováto místa, kde lze hlavu složit, lidé mají třeba hned v několika státech. Bydliště je proto vedle jména druhým základním identifikačním znakem každého člověka, kterým se objektivně individualizuje od všech ostatních. Není tak divu, že tento pojem využívá pro své účely daň z příjmů fyzických osob. V tomto příspěvku si jeho daňový význam ukážeme na třech konkrétních případech.

V článku se budeme věnovat podmínkám pro osvobození příjmů z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku dle jednotlivých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “). Pozornost zaměříme i na oblast přijatého odstupného za uvolnění bytu nebo jednotky.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Živnostenský úřad zrušil podnikateli živnostenské oprávnění proto, že neprokázal důvod k užívání prostor sídla, které má na jiné adrese než bydliště. Je takový postup živnostenského úřadu správný. Je v právní úpravě živnostenského podnikání stanovena lhůta k prokázání právního důvodu pro užívání prostor sídla?