Daň z příjmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd

V únoru 2024 darovali rodiče synovi a jeho manželce rodinný dům, který vlastnili cca 20 let. Jejich podmínka byla, že v prosinci stejného roku jejich syn a manželka darují jednu třetinu domu vč. pozemků jejich dceři a manželovi, tzn. proběhne darování mezi sourozenci. Jaké vyplývají daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob? Dary u obou manželských párů plynuly do společného jmění manželů. Jaké by bylo zdanění v opačném případě?

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Fyzická osoba nepodniká, má příjem jen ze závislé činnosti. Vlastní WIFI soupravu, kterou chce po 3 letech používání prodat za 380 000 Kč. Musí se tento příjem zdaňovat?

Fyzická osoba/občan začala pronajímat byt od 1. 1. 2024. První nájem uhrazen v 12/2023 (příjem v DPFO 2023 zdaněn). Příjem dle § 9 ZDP, skutečné výdaje, odpis bytu bude zahájen v r. 2024. Lze drobné výdaje např. skříň, židle, stůl, práčka, TV, pořízené před začátkem nájmu v r. 2023 uplatnit do výdajů v r. 2024?

Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Matka na základě smlouvy o převodu obchodního podílu prodá svému synovi svůj podíl v s. r. o., který vlastnila déle než 5 let. Je nutné v případě úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu mezi matkou a synem postupovat podle ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Může správce daně u této smlouvy dodanit případný rozdíl mezi správcem daně stanovené obvyklé výši úplaty a cenou sjednanou ve smlouvě?

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky. Jsou tyto náklady pro zaměstnavatele daňově účinné přesto, že každý zaměstnanec bude mít vystaveno toto osvědčení na své jméno? 

Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci nepeněžní benefit - masáž. Masáž nebyla vykonaná ve zdravotnickém zařízení. Je možné na tento benefit pohlížet dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů a u zaměstnance osvobodit?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

Manželé mají družstevní podíl v bytovém družstvu. Byt pronajímají, příjem z nájmu dává do daňového přiznání jeden z nich. V případě, že podíl prodají, má povinnost podat přiznání jeden, nebo mohou podat oba přiznání, každý na polovinu příjmu? Platí totéž, pokud se jedná o prodej bytu ve vlastnictví obou (SJM)?

Nadnárodní společnost se sídlem ve Velké Británii má v ČR zaměstnance, pro nějž nechává počítat mzdu dle českých standardů, odvádí zde daň, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúplatně zaměstnanecké akcie a také zaměstnanec se účastní opčního akciového programu, kde dostává akcie částečně hrazené srážkou se mzdy. Soudě podle § 6 odst. 3 a § 6 odst. 14 ZDP tento příjem by měl být položkou výplatní pásky v měsících připsání akcií na účet zaměstnance u mezinárodního brokera. Zaměstnavatel na toto téma se vyjadřuje takto: „Podle české daňové legislativy a souvisejících výkladů může být kompenzace, kterou zaměstnanec obdržel z globálně provozovaných akciových plánů, hlášena pouze zaměstnancem v daňovém přiznání k osobnímu příjmu, pokud jsou splněny konkrétní podmínky. V takovém případě společnost nemá povinnost zadržovat daň a není povinna platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění." Prosím o posouzení, zda zaměstnavatel má pravdu v tomto případě.

Holandská společnost chce mít v ČR obchodního zástupce, který bude vyhledávat obchodní příležitosti a obsluhovat budoucí zákazníky. Dodávky i fakturace zboží by probíhaly přímo z holandské společnosti. Kdy vznikne holandské společnosti povinnost založit v ČR organizační složku? Mohl by být obchodní zástupce zaměstnán přímo holandskou společností?

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Od 1. 1. 2024 byla fyzická osoba zaměstnancem na Islandu - odhlášena z českého sociálního a zdravotního pojištění, vše hrazeno tam. Od 15. 9. skončilo zaměstnání na Islandu a fyzická osoba obnovila živnostenský list v ČR, přihlásila se znovu k platbám záloh na SP a ZP jako OSVČ. Kde bude zdaňovat celosvětové příjmy za rok 2024, když více než půl roku pracovala v zahraničí? Rodina byla po celou dobu v ČR a poplatník za ní celou dobu jezdil. Pokud bude podávat DPFO v ČR, jaký doklad bude třeba jako potvrzení o příjmu na Islandu? Příjmy z Islandu budou zahrnuty formou vynětí nebo zápočtu? 

Jak správně uplatňovat skutečné výdaje místo výdajů procentem? Nepodnikatel-fyzická osoba pronajímá svůj byt, příjmy z toho zdaňuje dle § 9 ZDP a doposud uplatňovala výdaje procentem. Nejedná se o novostavbu, proto si v rámci SVJ odhlasovali vyšší platby dlouhodobých záloh („fond oprav“). Pokud by FO přešla na skutečné výdaje, za jakých podmínek by mohla uplatnit do výdajů tyto platby? Četla jsem k tomu vyjádření v pokynu D-59 (k § 9 odst. 3 bod 2), ale není mi jasné, jak to uvést do praxe, např. jak rozlišit platby na opravy od plateb na technické zhodnocení a jaký k tomu mít relevantní podklad, aby to bylo prokazatelné. 

Synovi (14 let) bylo přiznáno pojistné plnění ve výši 4 000 Kč z pojištění pro případ hospitalizace. Částka byla poukázána manželovi na účet. Je nutné tuto částku ještě zdanit, popř. bude si muset manžel podat v příštím roce daňové přiznání? 

Dítě našeho zaměstnance ukončilo v červnu 2024 školu na SOU. Je mu 19 let. V červenci ani v srpnu nikde nepracoval. Nevíme jestli se zaevidoval na Úřadě práce, ale podporu určitě nepobíral. Dále studovat nebude. Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění za červenec i za srpen? Jaké máme chtít potvrzení?

Student si přivydělává tím, že doučuje matematiku online (výdělek do 50 000 Kč ročně), nemá živnostenský list. Mimo to má u jedné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce (jiná práce než doučování) s výdělkem do 10 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem nahlížet na příjmy z doučování?

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?