Daňová povinnost (DPH)

Neplátce DPH je majitel výrobní haly, kterou pronajímá plátcům i neplátcům DPH ( nepřekročí obrat 2 mil za 12 měsíců). Musí neplátce uvádět na faktuře u pronájmu prostor, že se jedná o osvobozené plnění dle § 56? Nebo to tam nemusí být uváděno, protože pronajímatel je neplátce? 

Plátce DPH koupil osobní automobil a neuplatnil DPH na vstupu. Automobil má částečně pro svoji osobní potřebu, odpisy uplatňuje poměrně podle počtu ujetých km pro podnikání a pro osobní potřebu. To byl také důvod, proč si nechtěl komplikovat účetnictví ještě odpočtem DPH. Nyní automobil prodává za nižší cenu než nákupní. Musí při prodeji odvést DPH? 

OSVČ, plátce DPH, daroval potravinové bance okurky v hodnotě 5 500 Kč (184 kg). Od potravinové banky obdržel darovací smlouvu (na IČ). Důvodem darování jsou neprodejné potraviny. Darovaná hodnota je cena, za kterou OSVČ prodával a neprodal na trhu (cena je tam takto obvyklá). Pokud by měl ocenit nákladovou cenu a skladové ocenění, tak by cena za kilo byla vyšší. Má z darované hodnoty 5 500 Kč odvést 12 % DPH, tj. DPH 660 Kč nebo 589 Kč? Může si tuto darovací smlouvu s hodnotou 5 500 Kč uplatit v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Označení výpočtu Krok Popis výpočtu výpočet zdola (§ 37 odst. 1 ZDPH) 1. určíme DPH výpočtem: základ daně x 0,21 pro základní sazbu (od 1. 1. 2013) základ daně...

Popis situace Nařízený výpočet Ustanovení ZDPH dovoz zboží výpočet zdola § 38 odst. 3 poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku výpočet zdola § 39 odst. 2 pořízení zboží z...

Přenos při plnění Ustanovení ZDPH3) Platnost Kód1) Dodání zlata § 92b odst. 2 od 1. 4. 2011 1 Poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v dodání investičního zlata v případech podle § 92...

Lidé, kteří se profesně daněmi nezabývají, obvykle označují za jejich hlavní potíže: 1. vysoké zdanění, 2. složitá pravidla plná výjimek a časté novelizace, 3. nesrozumitelnost textu daňového zákona (úřední mluva, dlouhá souvětí o více než 100 slovech, četné odkazy a legislativní zkratky). Ano, to je nemilá realita českých daní komplikující práci také daňovým profesionálům, kteří však zpravidla označují za největší úskalí daní něco jiného - nejednoznačnost. Názorným příkladem je tento příspěvek. Přitom půjde o tak zdánlivě prostou a všední záležitost, jakou je dodání nemovité věci plátcem DPH, v praxi nejčastěji prodej pozemku, stavby nebo jednotky.

Měsíční plátce DPH má splatnost daně do 25 dnů po skončení zdaňovacího období pokud je jeho daň na výstupu vyšší než odpočet daně. Je tedy povinnost zaplatit daň od 1,- Kč? Jestliže FÚ vrací nadměrný odpočet, vrací dle Daňového řádu až od 200,- Kč a výše. Tento limit se ovšem netýká plátce DPH při placení daně?

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby. Podrobněji jsou objasněna zejména pravidla pro uplatňování sazeb daně v této oblasti, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “).

Pojem sídla daňového subjektu je zdánlivě nesporným pojmem, přesto pojetí tohoto institutu z pohledu procesního a hmotněprávního je zcela odlišné. Z pohledu procesněprávního je sídlo daňového subjektu upraveno v § 13 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), který stojí explicitně na formálním pojetí, zatímco z hmotněprávního pohledu je sídlo upraveno pro oblast DPH a daně z příjmu právnických osob zcela opačně, a to na prvku materiálním. Na úseku DPH však český zákonodárce vytvořil s použitím institutu sídla dle společného systému DPH 1) specifický procesní instrument v podobě tzv. skutečného sídla, které je jakousi fúzí přístupu procesněprávního a hmotněprávního, přesněji řečeno se jedná o procesní aplikaci hmotněprávního pojetí sídla, které je využíváno jako nástroj na úseku administrace DPH a pro odhalování event. problematických daňových subjektů. Všechny tyto přístupy jsou předmětem tohoto článku, se zvláštním zaměřením na institut skutečného sídla plátce DPH, jak je využíváno tuzemskou správou DPH, jelikož osobně se s tímto institutem neztotožňuji, považuji jej za nesprávně uchopený a užívaný mimo svůj původní úmysl, a to z důvodů, které předestřu níže.

Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...

Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.

Novela zákona o DPH č. 355/2021 Sb. ze dne 14. 9. 2021 (dále jen „novela ZDPH “) dovršila změny týkající se DPH u zahraničních obchodů – v poslední době došlo v roce 2019 ke změnám ve zdanění přeshraničních služeb, v roce 2020 ve zdanění dodání zboží do jiných členských států osobám registrovaným k dani. Novela ZDPH promítla do zákona o DPH se zpožděním změny předpisů EU, které byly členské státy povinny uplatňovat již od 1. 7. 2021. Po změnách uplatňovaných od 1. 7. 2021, resp. od účinnosti novely ZDPH (od 1. 10. 2021) by v nejbližší době nemělo k žádným systémovým změnám v uplatňování DPH u zahraničních obchodů dojít, protože o zavedení tzv. konečného systému zdanění obchodu mezi členskými státy navrženého v letech 2017 a 2018 se stále diskutuje. V nejbližší době se tak zřejmě uplatní jen již schválené změny, jako je oznamování přeshraničních plateb poskytovateli platebních služeb od roku 2024 dle Směrnice 2020/284 a určité úlevy ve zdanění přeshraničních obchodů malými podniky (v ČR se jedná o neplátce DPH) od roku 2025 dle Směrnice 2020/285. Novela ZDPH se týká uplatnění DPH u tzv. prodeje zboží na dálku a u dovozu zboží. Např. e-shopy mohou do konce října DPH ze zásilek do jiných členských států za 3. čtvrtletí 2021 vykázat a odvést na základě čtvrtletního daňového přiznání v systému one stop shopu, pokud se do něho včas zaregistrovaly. Článek se proto věnuje aktuálním problémům souvisejícím s novými eurounijními pravidly, uplatňovanými od 1. 7. 2021, resp. s opožděným přijetím novely ZDPH .

Zásada jednání v dobré víře je jedním ze základních právních principů. Takovému jednání proto přísluší významná ochrana. V daňové oblasti je v dobré víře ten (daňový subjekt), který může vzhledem ke konkrétním okolnostem být důvodně přesvědčen o oprávněnosti (zákonnosti) svého jednání, zejména pak o oprávněnosti údajů ve svém daňovém přiznání a dalších svých daňových tvrzeních. Jedná-li tedy daňový subjekt správně (tj. souladně se smyslem a účelem hmotného a procesního daňového práva) nebo v omluvitelném omylu, tj. chybově nebo se neorientuje v často komplikovaném hmotném daňovém právu, nejedná se o porušení zásady jednání v dobré víře. Daně již ze své povahy (zde má autor na mysli zejména povahu daně jako povinného finančního odvodu do veřejného rozpočtu, když protihodnota, kterou každý daňový subjekt z veřejného rozpočtu získává – například dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, vnitřní a vnější bezpečnost apod. – není bezprostředně hmatatelná či kvantifikovatelná a daňový subjekt ji v okamžiku platby odvodu nevnímá) nutně svádí k účelovému jednání směřujícímu k umělé redukci vlastní daňové povinnosti. Zásada jednání v dobré víře se tak v rozhodovací činnosti správce daně explicitně objevuje nejen v oblasti řešení řetězcových podvodů na dani z přidané hodnoty (karuselové podvody, akviziční podvody, tuzemské řetězcové podvody), ale také v oblasti oprav základu daně a daně či při rozhodování o prominutí příslušenství daně, a to jednoduše proto, že tuto zásadu je třeba vnímat jako univerzální pravidlo.

Článek nemá ambici vysvětlovat teoretické základy institutu podvodu na DPH, ostatně v této oblasti již několik publikací existuje, mj. od autorů tohoto článku. V současnosti zaznívají názory, že oblast podvodů na DPH je z pohledu právních otázek vyřešena a spory se vedou pouze o skutkový stav případů. Tomu však plně neodpovídá praktická stránka věci, kde se dle našich zkušeností vedou spory o teoretické uchopení klíčových pojmů, se kterými se při řešení podvodu na DPH musí správce daně vypořádat. Dle našeho názoru je podstatná část zmíněných sporů vyvolána judikaturou, resp. její interpretací, když správní soud na základě velmi specifického skutkového stavu vyřkne určitý názor a tento je následně přebírán jako obecně aplikovatelný. Považujeme proto za nezbytné zabývat se spíše širším pozadím sporných otázek a hledat takové odpovědi, které umožní principiální posouzení sporných případů. V článku se budeme věnovat aktuálnímu pojetí tzv. příčinné souvislosti, účelovým úhradám chybějící daně a povinnosti sladit výsledky daňového řízení jednotlivých článků řetězce.

Bez právního významu pak není ani námitka stěžovatelky, že za účelem řádného posouzení všech okolností případu a správného stanovení daně měl správce daně posoudit také daňovou povinnost jednotlivých dodavatelů posuzovaného obchodního řetězce, jak ji stanovili místně příslušní správci daně. V opačném případě podle stěžovatelky nelze vyloučit, že byla daň z totožného plnění stanovena v rámci jednoho dodání několikrát, což ostatně platí také pro určení, která dodávka pohonných hmot představuje intrakomunitární plnění. …Žalovaný ani krajský soud však neprověřovali, zdali byla dodavatelům stěžovatelky stanovena daňová povinnost svědčící o tom, že místo plnění u předmětných dodání zboží bylo v tuzemsku. S odkazem na povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 52 až § 56 daňového řádu totiž konstatovali, že každé daňové řízení i jeho výsledek je individuální, přičemž postavení těchto subjektů v daňovém řízení bylo odlišné. …Nejvyšší správní soud tak na základě výše uvedeného konstatuje, že správce daně nezjistil, jestli s přepravou předmětného zboží nebyla spojena předchozí dodání zboží, a nezjistil povahu celého řetězce subjektů zapojených do jednotlivých transakcí ani prvního pořizovatele, který předložil své identifikační číslo k DPH a který projevil záměr přepravit zboží na území jiného členského státu EU. Jednou z podmínek určení intrakomunitárního plnění je totiž nepochybně posouzení otázky, kdo byl první pořizovatel, na něhož bylo převedeno na území jiného členského státu EU právo nakládat se zbožím jako vlastník.