Dědění

V článku si uvedeme, s využitím řady příkladů, postup daňového odpisování zděděného a darovaného hmotného majetku, pokud jej poplatník použije k samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) nebo k pronájmu se zdaněním příjmů dle § 9 ZDP .

Fyzická osoba (plátce DPH) zdědila po otci (zůstaviteli) starší zemědělské stroje. Hodnota konkrétních strojů byla vyčíslena v notářském zápisu např. na 10 až 50 000 Kč/kus. Dědic je sice OSVČ, ale nekalkuloval, že by majetek chtěl jako FO používat a rovnou stroje přepsal na technických průkazech na své existující s. r. o. Předpokládáme, že díky stáří techniky již byla zůstavitelem dávno zahrnuta v daňových odpisech. Nyní řeší dědic, zda tyto věci do své s. r. o. prodat nebo vložit. Pokud by se jednalo o vklad, tak je možné využít notářské zápisy (místo speciálního posudku) o cenách a v těchto cenách navést do účetnictví do skupiny 02x/413. Bude kromě účetního odpisování možné i daňové odpisování? Zůstavitel sice majetek odepsal, ale vkládající FO tento majetek neodpisovala a rovnou vložila do s. r. o. Bude muset FO dědic při vkladu do své s. r. o. řešit odvod DPH?

V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.

Moje teta a strýc žili již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama – je sestra mé maminky – obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona nárok na dědictví po strýci, resp. tetě – podle našeho českého nebo slovenského zákona? Nyní kolem majetku tety „začali kroužit“ staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti, neteř a synovec, ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, které žijí na Slovensku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci jak větev z ČR (tedy neteř a synovec, či např. manžel tetiny sestry), tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku?

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Bezúplatnými příjmy fyzických osob se rozumí příjmy nabyté děděním (ev. odkazem) a příjmy získané formou daru. Do konce roku 2013 byly tyto příjmy předmětem daně dědické nebo daně darovací (zákon č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí). Dnem 1. 1. 2014 byl tento zákon zrušen a dědictví a dary se staly předmětem daně z příjmů (zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. ). Obdobně jako celou škálu těchto příjmů osvobozoval od daně do konce roku 2013 zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, osvobozuje tyto příjmy v řadě případů i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). A právě těmto situacím se budu věnovat v následujícím textu.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé vybrané problémy daňových a účetních odpisů i v návaznosti na blížící se termín podání daňového přiznání za rok 2016. Blíže se budeme věnovat zejména oblasti zemědělského podnikání.

Dědictví, odkaz, darování pro případ smrti a daň z příjmů Ing. Ivan Macháček V příspěvku si uvedeme rozlišení mezi dědickým právem a darováním pro případ smrti dle jednotlivých ustanovení...

Možná jste se již někdy setkali s pojmem „ochrana oprávněného dědice“, možná ne. Pravdou je, že tato problematika nebyla příliš frekventovaná. Přesto je velmi zajímavá, a to i v návaznosti na daňové dopady. Ráda bych se proto věnovala některým aspektům spojeným právě s tímto institutem.

Daňově procesní problematika související s úmrtím fyzické osoby podávající daňová přiznání je řešena v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), především v ustanovení § 239 . Úmrtím fyzické osoby, které vznikly daňové povinnosti, dochází k jejich přechodu na dědice. Daňový řád v této souvislosti hovoří o daňových povinnostech zůstavitele, přitom za zůstavitele označuje občanské právo osobu, po jejíž smrti se dědí. Dědic pak je subjekt práva (fyzická nebo právnická osoba), na kterou přešla práva a závazky zůstavitele nebo jejich část. Otázky dědění jsou řešeny v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský zákoník“) v ustanoveních § 460 až 487 .