Digitalizace (elektronické podání)

V současném stadiu digitalizace společnosti není pochyb o tom, že se v praxi stále častěji budeme setkávat s uplatněním plných mocí v elektronické formě. Jaké jsou vlastně možnosti, případně úskalí digitální plné moci? Principiálně existují dvě různé situace, buď je plná moc již zpočátku vyhotovena elektronicky (digitální plná moc) anebo je do této podoby převedena z formy listinné (digitalizovaná plná moc).

Asi všichni vnímáme, jak důležité je v dnešní době neusnout na vavřínech a získávat informace o nových technologiích, jako je bezpochyby umělá inteligence. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli se společností Redque uspořádat webinář na téma digitalizace v účetnictví. Na webináři jsme také rozebrali jak s digitalizací začít a jestli opravdu AI nahradí účetní (a další profese), jak mnohdy slýcháme v médiích. Probrali jsme také životní cyklus dokladu, zjednodušení práce pro účetní díky AI, archivaci dokladů, časová razítka a mnoho dalšího. Přihlaste se nebo se zaregistrujte a pusťte si záznam webináře zdarma!

EU AI Akt byl zveřejněn v Úředním věstníku jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 dne 12. 7. 2024 a začne platit 20 dní po tomto zveřejnění. Má za cíl zajistit bezpečnost a transparentnost AI systémů, které budou uváděny na trh EU, a zároveň podpořit inovace a investice v této oblasti. Nařízení stanovuje přísná pravidla pro vysoce rizikové AI systémy a zakazuje určité praktiky, které jsou v rozporu s hodnotami EU. Akt se vztahuje na všechny poskytovatele AI systémů, bez ohledu na jejich sídlo, pokud jejich systémy působí v EU. Firmy, ale i úřady pak budou mít dva roky na přípravu, než nařízení začne být přímo závazné v plném rozsahu. Některé oblasti AI ovšem budou vymahatelné i dříve, např.: zákazy se uplatní 6 měsíců po vstupu v platnost, kodexy praxe 9 měsíců, obecná pravidla 12 měsíců a povinnosti pro vysoce rizikové systémy 36 měsíců po vstupu v platnost.

V posledních letech se moderní technologie společně s pojmem “umělá inteligence” dostaly i do velmi konzervativního oboru, jakým účetnictví bezesporu je. Některým efektivně slouží, jiní se jich stále bojí... faktem ale je, že se neodmyslitelně stávají součástí našich životů, a kdo bude chtít zůstat konkurenceschopný, bude muset začít inovovat své procesy. Abychom to ale uvedli na pravou míru a trochu vás uklidnili, nikdo se vás nesnaží nahradit, ale vaši práci zefektivnit. V rámci implementací různých aplikací a nástrojů se nezbavujete rozhodovacích kompetencí, které jsou pro vedení účetnictví zásadní, ale zefektivňujete si přípravu podkladů k těmto aktivitám.

V předchozím článku jsme se zaměřili na význam digitalizace účetnictví a výhody moderních technologií, jako je umělá inteligence, které přinášejí vyšší efektivitu a přesnost při přebírání účetních dokladů. Představili jsme aplikaci Alice od firmy Redque, která díky vlastní AI technologii umožňuje rychlé a flexibilní zpracování různých typů dokumentů, a také jsme probrali různé způsoby, jakými lze doklady předávat online, což šetří čas a usnadňuje práci účetním. Plynule na to navážeme a dnes si povíme o tom, co následuje, když vám klient (nebo kolega) předá doklady online formou.

Není tajemstvím, že umělá inteligence (AI) začíná hrát důležitou roli v mnoha odvětvích včetně účetnictví. Přestože někteří mohou mít obavy z možné náhrady lidské práce, realita je jiná. V našem nedávném podcastu, který připravil Ing. Jaroslav Ždímal z Redque s.r.o., jsme se podrobněji zaměřili na to, jak AI mění účetní praxi – a to ke spokojenosti účetních.

Digitalizace účetnictví je nevyhnutelná. Budoucnost účetnictví není v papírové formě a již dnes plno firem využívá zcela digitální řešení. Každá změna s sebou nese obavy. Ta digitální se dotýká většinou každého zaměstnance, který musí upravit své rutinní činnosti. Na začátku digitalizace jsou tak důležité nejen výběrové řízení na dodavatele, zabezpečení dat a vhodné programy, ale také komunikace a zapojení celého týmu do samotné implementace. Naslouchat a zodpovídat všechny dotazy je nutné pro hladký průběh i otevřenost týmu ke změně, novým nástrojům a jejich přijetí za vlastní. Díky urychlení procesů dostává vedení společnosti přístup k datům, které jim pomáhají rychleji reagovat na vývoj a trendy jejich podnikání. Mohou tak činit rozhodnutí ve velmi krátkém čase a s relevantními daty. Mění se také účetní profese, která již neodpovídá představě široké veřejnosti. Získává tak opět prestiž, kterou si bezesporu zaslouží.

Srdečně vás zveme na konferenci pořádanou Komorou daňových poradců s názvem „Umělá inteligence v daňovém poradenství“. Tahle unikátní akce, která se bude konat 8. října 2024, vám poskytne nepostradatelnou odbornou podporu při výkonu profese daňového poradce a zprostředkuje vám přehled o nejnovějších technologických produktech včetně využití umělé inteligence.

Je vaše účetnictví stále papírové? Právě nastává nejvyšší čas poohlédnout se po možnostech přechodu na jeho digitální formu! Transformace papírového účetnictví na elektronické je vhodná k prvnímu dni nového účetního období, takže máte celé léto a podzim na to zvážit všechny možnosti – následující informace vám mohou pomoci se lépe zorientovat.

V posledních letech umělá inteligence (AI) zásadně mění mnoho odvětví, včetně účetnictví. Jaké jsou hlavní možnosti a omezení AI právě v tomto světě plném čísel a tabulek? Ing. Lukáš Neumann, Ph.D., z Redque s.r.o., nám přiblíží, jak jejich vlastní nástroj umělé inteligence Redque a aplikace Alice, kombinující OCR technologii a strojové učení, pomáhá efektivně zpracovávat data z faktur a rozvolňovat tak ruce účetním.

Chcete začít používat digitální občanský průkaz v mobilní aplikaci eDoklady, ale nevíte, jak na to? Základní fungování dematerializovaného průkazu, resp. jeho digitální kopie (stejnopisu), popíšu právě v tomto článku. Finální krok k úplné dematerializaci osobních dokladů v ČR přinesla novela zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (ZPDS). Schválená novela tohoto zákona, nazývaného také "digitální ústava", umožňuje předložit prostřednictvím aplikace eDoklady digitální kopii průkazu namísto jeho materiální podoby. V této chvíli se možnost pořídit digitální stejnopis týká pouze občanského průkazu a prokazovat se lze jen na některých ústředních správních úřadech. Od července 2024 se ale možnost prokazování rozšíří na další orgány veřejné moci a od 1. ledna 2025 i na soukromé osoby, kterým je ukládána povinnost ověřovat totožnost předložením průkazu. Diskutuje se v této souvislosti o tom, zda tato povinnost zahrnuje i povinné osoby podle AML zákona.

Může fyzická osoba, která má ze zákona zřízenou datovou schránku (je OSVČ s přerušenou živností), podat „beztrestně“ daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 „papírově“, pokud nemá žádné příjmy z podnikání (má jenom závislou činnost a nájemné)?

Struktura podání je tedy uspořádání obsahu prostřednictvím předem připravených položek, přičemž tyto „kolonky“ je nutné určitým způsobem vyplnit. Tento způsob určují pravidla pro vyplnění položek, např. takové pravidlo, že do určité položky lze zařadit jen čísla, nikoliv písmena. Porušení takového pravidla je stále porušením stanovené struktury, nikoliv chybou obsahu. Chybou obsahu je tak např. vyplnění položky pro DIČ odběratele nesprávným číslem. Naproti tomu chybou struktury je vyplnění takové položky písmeny, tj. uvedení DIČ slovy. Takto vyjádřené DIČ odběratele může být i správné, nepůjde tak zároveň o chybu obsahu. Lze tedy uzavřít, že Generální finanční ředitelství nebylo zákonem zmocněno k vydání obecně závazného právního předpisu, který by určoval strukturu kontrolního hlášení, již je podle § 101a odst. 3 ZDPH nutné dodržet. Vydání právního předpisu subjektem, který k tomu nebyl oprávněn, je z ústavněprávního hlediska tak závažným defektem, že mu upírá veškeré normativní účinky, proto jej soud nemůže aplikovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy ).

V minulých příspěvcích jsme se věnovali právu občanů na digitální komunikaci se státem a prostředkům autentizace a identifikace, které jsou nezbytné pro uplatnění práva občanů na digitální komunikaci se státem. Dnes budu praktický a začnu u Portálu občana.

Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci zakotvené v digitální ústavě znamená právo na digitální komunikaci se státem a přístup k veřejným službám. Prostřednictvím různých identifikačních prostředků s různou úrovní záruky lze prokázat svou totožnost při online službách. Existují však i výjimky z práva na elektronickou identifikaci a autentizaci, stejně tak i možnost vzdáleného přeshraničního prokázání totožnosti prostřednictvím Národního bodu a národního uzlu eIDAS.

Příspěvek je koncipován tak, aby poskytl základní informace o „digitální ústavě“, nikoliv informace o její aplikaci a realizaci. Přibližuje její základní myšlenku, ale i práva a povinnosti z ní plynoucí. Za „digitální ústavu“ se označuje zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který byl přijat v roce 2019. Jeho cílem je zakotvit právo občanů na digitální komunikaci se státem a usnadnit jim přístup k veřejným službám. Vláda České republiky plánuje do roku 2025 digitalizovat všechny veřejné služby a digitální ústava je klíčovým prvkem tohoto plánu. K tomu také MV ČR připravilo Příručku‌ ‌plánování‌ ‌digitalizace‌ ‌služeb‌ ‌veřejné‌ ‌správy‌ ‌ČR‌.

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Není pochyb o tom, že digitalizace celé společnosti se nevyhýbá ani oblasti komunikace s orgány Finanční správy. Počet podání v elektronické podobě adresovaných správci daně přesáhl v roce 2021 již 19 milionů1) a jejich podíl bude dále rapidně narůstat. V souvislosti se zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám zapsaným v registru osob totiž bude uplatňováno ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které daňovým subjektům s datovou schránkou zřízenou ex offo (a zpřístupněnou) klade za povinnost činit vymezená podání pouze elektronicky. Jedná se o podání, pro která je ukotven terminus technicus „formulářová“, a patří mezi ně veškerá daňová tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování), a to jak řádná, tak i následná, opravná nebo dodatečná, dále pak přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Ukládání povinností souvisejících s formulářovým podáním je právním úkonem vůči širokému okruhu daňových subjektů, a mělo by tedy odpovídat příslušným ústavním požadavkům. Bylo tomu tak ale v minulosti? A jak je to dnes? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobně.

U poplatníků, kterým byla od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka, uplatňuje finanční správa dočasnou toleranci vad podání. Finanční úřady neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1. 1. 2023 do 2. 5. 2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu či struktuře. Pokuta nebude uložena ani v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky do 2. 6. 2023, ale nedodrží správný formát nebo strukturu. Tolerance se naopak nevztahuje na pokuty za opožděné podání.