Hazardní hry

1) Článek 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadou daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí rozdílné zacházení mezi nákupem losů a účastí na jiných hazardních hrách nabízených off-line na jedné straně a účastí na jiných hazardních hrách než loteriích nabízených on-line na straně druhé, tím, že posledně uvedenou kategorii her vylučuje z osvobození od daně z přidané hodnoty uplatňovaného na prvně uvedenou kategorii her, pokud objektivní rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi hazardních her mohou podstatným způsobem ovlivnit rozhodnutí průměrného spotřebitele zvolit si jednu z těchto kategorií her. 2) Zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU a zásada přednosti unijního práva ukládají vnitrostátnímu soudu, aby upustil od použití vnitrostátních ustanovení, o kterých bylo rozhodnuto, že jsou neslučitelná s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 ve spojení se zásadou daňové neutrality, aniž má v tomto ohledu vliv existence rozsudku vnitrostátního ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto o zachování účinků těchto vnitrostátních ustanovení. 3) Pravidla unijního práva týkající se vydání bezdůvodného obohacení musí být vykládána v tom smyslu, že osobě povinné k dani přiznávají nárok na vrácení částky daně z přidané hodnoty vybrané v členském státě v rozporu s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 za podmínky, že toto vrácení nevede k bezdůvodnému obohacení této osoby povinné k dani.il možnosti, kterou mu přiznává článek 267 SFEU , ukládá povinnost nepoužít právní posouzení vnitrostátního soudu vyššího stupně, pokud má s ohledem na výklad ustanovení unijního práva podaný Soudním dvorem ve formě rozsudku nebo usnesení s odůvodněním ve smyslu článku 99 jeho jednacího řádu za to, že uvedená posouzení nejsou s tímto právem v souladu. Tato zásada však nebrání vnitrostátní právní úpravě, která se omezuje na to, že vnitrostátním soudům nižšího stupně ukládá povinnost odůvodnit jakoukoli odchylku od těchto posouzení.

1) Článek 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadou daňové neutrality, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí rozdílné zacházení mezi on-line nákupem losů a účastí na jiných hazardních hrách nabízených on-line tím, že posledně uvedenou kategorii her vylučuje z osvobození od daně z přidané hodnoty použitelného na prvně uvedenou kategorii her, pokud objektivní rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi hazardních her mohou podstatným způsobem ovlivnit rozhodnutí průměrného spotřebitele zvolit jednu z těchto kategorií her. 2) Zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU a zásada přednosti unijního práva ukládají vnitrostátnímu soudu, aby upustil od použití vnitrostátních ustanovení, o kterých bylo rozhodnuto, že jsou neslučitelná s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 ve spojení se zásadou daňové neutrality, aniž má v tomto ohledu vliv existence rozsudku vnitrostátního ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto o zachování účinků těchto vnitrostátních ustanovení. 3) Pravidla unijního práva týkající se vydání bezdůvodného obohacení musí být vykládána v tom smyslu, že osobě povinné k dani přiznávají nárok na vrácení částky daně z přidané hodnoty vybrané v členském státě v rozporu s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 za podmínky, že toto vrácení nevede k bezdůvodnému obohacení této osoby povinné k dani. 4) Článek 108 odst. 3 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je osvobození některých subjektů od daně z přidané hodnoty (DPH) protiprávní státní podporou, nemůže osoba povinná k dani, na kterou se takové osvobození nevztahuje, obdržet ve formě náhrady škody částku odpovídající DPH, kterou uhradila.

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Ministerstvo financí reaguje na nepřesnosti ve veřejném prostoru týkající se zdanění hazardu. Konkrétně jde o mylné informace, že v rámci vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku MF ustoupilo od záměru snížit podíl obcí na výnosu daně z hazardních her. To není pravda.

Ve Sbírce zákonů v roce 2022 vyšlo 471 nových právních předpisů a úředních sdělení – více než 9 týdně! Pro srovnání, v roce 2021 to bylo 533 a o rok dříve dokonce 612. Samozřejmě většinu firem, natož běžné občany zajímá pouze malá část z nich, ale i tak jde o vysoké číslo nutící k zamyšlení na téma právní stát… My se v tomto přehledovém příspěvku zaměříme na daňové novinky plně schválené zákonodárci v roce 2022, které by dle legislativních zvyklostí a respektu k poplatníkům měly nabýt účinnosti (závaznosti) od 1. 1. 2023. Ovšem realita je méně optimální a často legislativní změny nedávají daňovým subjektům dostatečný čas na seznámení a účinnosti nabývaly již v průběhu roku 2022. A jsou i opačné případy, kdy si již přijatý právní předpis – či několik změnových bodů – počká na nabytí účinnosti třeba i několik let. Pokusíme se v tom udělat pořádek, ať vám nic podstatného ohledně daňových novinek neunikne. Dodejme, že kromě přímých novel daňových zákonů byly přijaty i jejich méně přehledné nepřímé novely ukryté ve zvláštních právních předpisech, a tradičně došlo od 1. 1. 2023 také k řadě tzv. parametrických změn (např. zvýšení minimální a průměrné mzdy). Můžeme předeslat, že nejvýznamnějšími příznivými novinkami roku 2023 bylo zdvojnásobení limitu obratu plátce DPH na 2 miliony Kč, a stejně tak i limitu příjmů OSVČ pro tzv. paušální režim umožňující zbavit se administrativy. A potěšilo také prodloužení možnosti zkrácených mimořádných daňových odpisů hmotného majetku z odpisových skupin 1 a 2 o další dva roky, případně jejich kratšího finančního leasingu. Naopak hodně nepříjemné bylo rozšíření daní z příjmů právnických osob o spornou daň z nadměrného zisku s těžko uvěřitelnou sazbou 60 %, kterou nejspíše čeká tvrdý souboj státních úředníků a dotčených hodně velkých firem před soudy. Nemilé je i rozdělení zmíněného paušálního režimu OSVČ do tří pásem, kterým přísluší jiné výše paušální daně.

DPH u tuzemských obchodních transakcí – VII. část Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí --Nájem nemovitých věcí je osvobozen od daně s pěti výjimkami. Jednou z...

Vláda dne 1. 6. 2020 schválila návrh zavádějící účinnější opatření v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Návrh z dílny Ministerstva financí přejímá do českého právního řádu požadavky vyplývající z evropské legislativy (tzv. AML směrnice).

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), je nutno rozlišovat dva rozdílné druhy plnění osvobozených od daně, a to: – plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V tomto článku se zaměříme na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. U těchto plnění se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (viz § 72 odst. 1 ZDPH ), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je podle § 72 odst. 6 ZDPH oprávněn u tohoto přijatého zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, přičemž příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se v tomto případě stanoví postupem podle § 76 ZDPH , který upravuje způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši.

Problematika živnostenského podnikání a reklamní činnosti JUDr. Irena Fleischmanová Zrušení oprávnění k provozování živnosti Podnikatel nesplnil povinnost uhradit pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a...