Honoráře

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

Jsme společnost s.r.o. pořádající v Praze lékařskou konferenci, na které bude mít přednášky několik zahraničních přednášejících (daňoví nerezidenti v ČR). Podle § 22 odst. 1) písm. f) bod 1. ZDP se jejich odměna považuje za příjem ze zdrojů na území ČR. Přednášející obdrží honorář v podobě finanční odměny a dále jim uhradíme ubytování v hotelu a některým je také obstarána a bezplatně poskytnuta letenka, jiným je proplacena letenka či jízdenka, kterou si sami zakoupili, v obou případech jdou cestovní výdaje přednášejících k naší tíži. Finanční odměnu i proplacení cestovních výdajů posuzujeme jako odměnu za přednášku. Ubytování a letenky, které platí naše společnost a poskytne je zdarma přednášejícím, také posuzujeme jako součást odměny za přednášku, ale jako odměnu nepeněžní (naturální). Podle § 36 odst. 1 ZDP podléhají obě tyto složky odměny srážkové dani.  1) Jakou sazbu daně máme použít, když nekteří přednášející doloží daňový domicil ve státě, se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, někteří domicil nepředloží, ale osobním dokladem prokazují, že jsou občany jiného státu EU, a jeden přednášející má bydliště ve Švýcarsku? 2)  Základem daně podle § 36 odst. 3 ZDP je "pouze příjem". Vypočítává se daň stejným způsobem z finanční složky odměny i z naturální složky odměny (tj. odeslaná částka je netto příjem a pomocí brutace se dopočteme k výši daně), nebo tento způsob platí jen pro finanční složku odměny a u naturální složky máme hodnotu ubytování a letenky považovat za brutto odměnu a z ní podle příslušné sazby daně spočítat výši daně? Příklad: Jestliže přednášejícímu z EU je odeslána jako honorář částka 1000 eur, odvedeme daň 1000/85*15 = 176,47 eur? Jestliže tomuto přednášejícímu koupíme letenku za 1000 eur a zaplatíme za něj ubytování 300 eur (bez DPH), je základ daně 1300 eur a daň je 1300*15/100 = 195 eur?

České divadlo – nezisková organizace – zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR. Divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH?

České divadlo - nezisková organizace - zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR, divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmu a z pohledu DPH?

Občan ČR, trvale tu žijící, dostává na základě sepsané autorské smlouvy honoráře ze Slovenska, což je jeho jediný zdroj příjmů. Příjem na Slovensku zdaněný není. Bude zdanění v ČR stejné jako by to byly honoráře z českého zdroje? 

Tři osoby založily s. r. o. Jednatelem se stala osoba, která má pracovní poměr u jiné společnosti a v tomto s. r. o. jednatel nepodepsal prohlášení poplatníka. V nově založeném s. r. o. jednatel má příjem dle smlouvy o výkonu funkce 3 490 Kč. Ze mzdy je odváděna srážková daň, neplatí ani sociální a zdravotní pojištění, dále má DPP na 300 hodin za rok a 10 000 Kč měsíčně na činnost technického rázu nesouvisející s obchodním vedením s. r. o., ze mzdy je odváděna srážková daň a neplatí sociální zdravotní pojištění a dále má i rámcovou smlouvu, podle které je odměňován i honorářem, pokud napíše v průběhu měsíce článek, který je publikován na stránkách s. r. o. (s. r. o. má ISSN). Souhrn odměn za články nepřekročí 10 000 Kč a z odměn je odváděna srážková daň. Sociální a zdravotní pojištění neplatí. Je postup správný? Bude muset jednatel za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob nebo přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ? Další dva společníci nemají žádné příjmy z s. r. o., v budoucnu jen podíly na zisku. Doplnění dotazu: Ještě bych se chtěla zeptat na povinnost odvádět z honoráře zdravotní pojištění. V DAUČ jsem našla jen jednu podobnou otázku, ale ta je již z roku 2008. Kdy má osoba, která dostává během roku honoráře, povinnost podat Přehled, zda je její příjem považován za vedlejší ( pokud má jinde HPP) a z jaké částky je zdravotní pojištění počítáno? Zda lze příjmy o nějakou částku nákladů snížit? Popř. zda je nutno podat i přehled na ČSSZ? A jak by se sociální pojištění počítalo?

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

Autor vede daňovou evidenci a není plátce DPH. Je správné zdaňovat vždy příjmy dosažené za konkrétní zdaňovací období, i když je zakázka víceletá s rozloženými platbami? Konkrétní příklad: v prvním roce podepíše autor smlouvu na vydání knihy a v tomtéž roce obdrží zálohu. V následujícím roce je kniha vydána a autor dostane doplatek. Autor tedy zdaní v prvním roce zálohu a ve druhém doplatek? Hraje nějakou roli datum podpisu smlouvy či datum vydání díla, nebo je podstatné pouze datum, kdy dojde k přijetí plateb? Do obratu pro DPH se opět započítává v prvním roce záloha a ve druhém doplatek? A jaký je postup i při stanovení základu pro zdravotní a sociální pojištění?

Důchodce několikrát do roka obdrží honorář za příspěvek do časopisu ve výši nad 10 tis. Kč v měsíci od jednoho plátce. Musí se hned po přijetí honoráře zaregistrovat k SP a ZP a zaplatit nějakou zálohu? V případě že ano, v jaké výši? V případě, že by se musel přihlásit a další honorář nad 10 tis. by obdržel po několika měsících, musel by případné zálohy na SP platit i v těchto „prázdných měsících“, nebo by se musel ještě týž měsíc přihlášení zase odhlásit?

V časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2015 na str. 15 se Ing. Dagmar Fitříková zabývala autorskými příspěvky z pohledu DPH v roce 2015. V dnešním příspěvku si na konkrétních situacích blíže rozebereme daňové řešení autorského práva, zejména pak autorských honorářů, na základě úprav zákona o dani z příjmů , provedených zákonem č. 267/2014 Sb. , s účinností od 1.1.2015.

V roce 2014 zákonodárce provedl úpravu zákona o daních z příjmů v oblasti zdaňování příjmů autorů, po které nejednomu odborníkovi (vč. úředníků finanční správy) vyvstaly na čele vrásky. K 1.1.2015 jsme všichni dostali dávku botulotoxinu, který ale zahladil pouze nové vrásky. Téma stále obsahuje mnoho problémů.

V rámci technické novely provedené zákonem č. 360/2014 Sb. došlo s účinností od 1.1.2015 ke změně spočívající v zúžení případů, které se pro účely DPH nepovažují za ekonomickou činnost. Tato změna má zásadní dopad na povinnosti osob povinných k dani realizující tyto činnosti. Cílem tohoto příspěvku je konfrontovat právní úpravu platnou do 31.12.2014 ve vazbě na vymezení rozsahu ekonomických činností s právní úpravou platnou od 1.1.2015 a v této souvislosti upozornit na dopady těchto změn do oblasti autorských honorářů.

Můžete přiblížit, jak se novela zákona o daních z příjmů dotkla srážkové daně u příjmů z autorských honorářů? Ing. Miloš Kořínek Podle § 7 odst. 6 ZDP jsou příjmy...

Člověk je tvor tvořivý a hravý. Má-li k tomu navíc vhodné podmínky, dostatečné vlohy a nezbytnou vůli, stává se tvůrcem krásných, poučných či jinak zajímavých výtvorů. Snaha tvořit nové je možná přiživována odvěkou touhou lidí po prodloužení jejich pobytu na Zemi, kdy podobně jako z genetického hlediska přetrvávají rodiče ve svých dětech, zůstává zde nesmazatelně i autor ve svých dílech, zvláště pak, jsou-li nějak významná. Autoři ovšem musejí také jíst, k čemuž jim mají sloužit právě autorské honoráře za jejich lepší nebo horší díla. A protože „žít“ chce i stát, nejsou ani tyto příjmy za jakkoli ušlechtilá díla ušetřeny zdanění a často ani pojistného.