Kontrola účetnictví

Návrh nového zákona o účetnictví (dále jen „NZÚ“) se vrací zpět k terminologii, kterou zavedl JUDr. Jan Huleš do současného zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, novelou č. 437/2003 Sb. Jak jsme tehdy byli zděšeni tím, že „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů – na základě účetního záznamu (dokladu) se provede účetní záznam (účetní zápis) do účetního záznamu (účetních knih)“, tak se nyní raduji z návratu v návrhu nového zákona k této terminologii (byla snaha používat archaický „dokument“). Účetnictví dávno už prostoupené digitalizací opravdu představuje soustavu účetních záznamů. A i kdyby někdo přece jen použil vlastnoruční záznam, daleko lépe se chápe, že seskupením účetních záznamů v rámci účetního systému vzniká například účetní závěrka.

Není tajemstvím, že umělá inteligence (AI) začíná hrát důležitou roli v mnoha odvětvích včetně účetnictví. Přestože někteří mohou mít obavy z možné náhrady lidské práce, realita je jiná. V našem nedávném podcastu, který připravil Ing. Jaroslav Ždímal z Redque s.r.o., jsme se podrobněji zaměřili na to, jak AI mění účetní praxi – a to ke spokojenosti účetních.

Správní judikatura dospěla v nedávné době v několika případech k závěru o tom, že určité úkony formálně prováděné správcem daně v rámci vyhledávací činnosti mohou věcně překročit hranici vyhledávací činnosti. Fakticky se pak již jedná o úkony typické pro daňovou kontrolu. V takovém případě se hovoří o tzv. skryté či zastřené daňové kontrole. Tento příspěvek se zamýšlí nad možnou reakcí správce daně na předmětnou judikaturu. Je namístě uvážit riziko vyprázdnění vyhledávací činnosti a příklon k daňové kontrole, která je však pro daňový subjekt spojena v porovnání s jinými, méně intrusivními kroky správce daně se značným nepohodlím. Důsledky očekávatelného vývoje lze do určité míry též kvantifikovat.

Penále je finančním trestem „sui generis“ za to, že daňový subjekt vykázal svou daňovou povinnost v nesprávné výši a správce daně v rámci doměřovacího řízení tuto nesprávnost musel napravit. Podle § 251 daňového řádu správce daně vystaví platební výměr na penále v každém případě daně doměřené z moci úřední. Nemůže přitom zohlednit, zda se daňový subjekt zmýlil (prostá početní chyba či nesprávný výklad často komplikovaného hmotného daňového práva) nebo zda vědomě svým aktivním či nedbalým jednáním snižoval svou daňovou povinnost (vědomá účast na daňovém podvodu, zneužití práva, daňové zastírání apod.). Správce daně má přesto zákonný prostor, jak výši penále na základě žádosti daňového subjektu upravit (snížit), je-li nesprávný postup daňového subjektu jednoduše chybový, nikoliv však neetický.

V účetnictví platí pravidlo, kontrolovat a zase kontrolovat. Nejdůležitější kontroly celého účetnictví se hlásí o slovo právě v období před podáním daňového přiznání. Ono se to lehko řekne. Ale jak to udělat? Připravila jsem pro vás základní manuál. Věřím, že si ho upravíte a doplníte podle vašich potřeb.

Následující článek je zaměřen na controlling a jeho aplikaci v účetních jednotkách zařazených do oblasti veřejného sektoru. V jeho první části je nastíněna stručná návaznost účetní reformy veřejných financí a využití účetních dat pro účely finančního řízení. Druhá část článku je věnována objasnění podstaty a významu controllingu. V poslední části jsou shrnuty některé poznatky z implementace controllingu ve veřejném sektoru.