Odložená daň

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

Ovlivní kalkulaci odložené daně z příjmů již k 31. 12. 2023 očekávaná změna sazby daně z příjmů právnických osob od 1. 1. 2024? Je třeba v souvislosti s přepočtem odložené daně z příjmů novou sazbou daně vzít v potaz nějaké důležité skutečnosti, na které by se nemělo zapomenout?

Obchodní společnost, v našem případě s. r. o., je malou účetní jednotkou bez povinnosti auditu (aktiva: 49 mil., obrat: 4 mil., zam: 25), je však ovládanou společností (dceřinou společností) bez povinnosti provádět konsolidovanou účetní závěrku v rámci celého konsolidovaného celku. Plný rozsah státních výkazů provádí společnost dobrovolně. Je v tomto případě povinnost účtovat o odložené dani?

U veřejné obchodní společnosti vznikají dočasné rozdíly (rezerva na dovolenou, rozdíl DZC a ÚZC). Má se v případě v. o. s účtovat odložená daň? A v případě že ano, máme použít sazbu 15 % nebo 19 %?

Vzniká titul pro odloženou daň v případě vytvořených opravných položek k účtu 061 ?

O odložené dani v souladu s platnou českou účetní legislativou povinně účtují ty účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, a dále ty, které tvoří konsolidační celek. Její účtování plyne z odlišného chápání výsledkových položek v účetnictví a daních (nedaňová položka bude výhledově položkou daňově účinnou).

Tvorbou interpretací usiluje Národní účetní rada (dále také jen „NÚR“) o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů. Jejich cílem je dosáhnout toho, aby účetní závěrky podávaly kvalitní informace pro ekonomické rozhodování jejich uživatelů. Jednou z oblastí, které se NÚR věnovala již od samého začátku tvorby interpretací, byla odložená daň. V současné době odložená daň v českém účetnictví již zdomácněla a účetním jednotkám její účtování nečiní větší problémy. Avšak v době účetní reformy počátkem 90. let minulého tisíciletí se historicky jednalo o kategorii relativně novou, která byla převzatá z Mezinárodních účetních standardů, konkrétně ze standardu IAS 12 – Daně ze zisku (dále také jen „IAS 12“).

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme například daňovým přiznáním k dani z příjmů, inventarizací zásob a dlouhodobého majetku nebo účtováním o odložené dani.

Jednou z nejméně oblíbených oblastí spjatých s uzávěrkovými operacemi je bezesporu stanovení a vykázání odložené daňové povinnosti. V následujícím textu vymezíme subjekty, které jsou povinny o odložené dani účtovat, a dále na praktických příkladech naznačíme, jak postupovat u typických oblastí účtování o odložené dani, tzn. u odpisovaného majetku, ztráty minulých let, opravných položek a kapitálového přecenění majetkových cenných papírů.

Jsme střední škola, příspěvková ­organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. Pravidelně využíváme možnosti odečítat od základu daně 300 000 Kč (viz § 20 odst. 7 zákona). Ve třech bezprostředně následujících obdobích však musíme prokázat její použití pro hlavní činnost, která není předmětem daně. Ptám se, co všechno se může vykázat na použití prostředků získaných úsporou daně dle § 20 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), z předcházejících období? Jedná se o ten odpočet 300 000 Kč, tzn. u nás ročně 57 000 Kč. Předpokládám, že se tam může použít: 1) Čerpání na provoz z rezervního fondu (myslím, že je to ale mimo darů do rezervního fondu). 2) Čerpání na mzdy z fondu odměn. 3) Dále platba, která není z rezervního fondu, ale je u ní napsáno, že je to náklad z hlavní činnosti, který slouží k prokázání daňové ztráty za zdaňovací období např. 2015, ve výši např. 50 000 = částka na faktuře za opravy. Ale výsledek hospodaření to v podstatě neovlivní. Předpokladem ovšem je, že máme záporný výsledek hospodaření v hlavní činnosti. 4) Dále si nejsem jista, jestli se tam může počítat i převod z rezervního fondu do investičního fondu.

V případě, kdy účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu, potom není oproštěna od povinnosti výpočtu odložené daně. V rámci tohoto příspěvku se zaměříme na jednotlivé tituly pro identifikaci odloženého daňového dluhu a odložené daňové pohledávky a na ilustrativních příkladech zobrazíme praktické aplikace.

Účtování a vykazování jiného výsledku hospodaření minulých let Ing. Pavla Strakošová Jiný výsledek hospodaření minulých let jako samostatnou rozvahovou položku vykazují účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.,...