Odškodnění

Dne 21. 8. 2024 podepsal ministr spravedlnosti novelu advokátního tarifu , která nabude účinnosti od 1. 1. 2025. Tento článek se zaměřuje konkrétně na změny, které se propíšou do úhrad nákladů za zastoupení advokátem či daňovým poradcem, popř. do odškodňování takových nákladů, v souvislosti se správou daní. Doplňuje se i způsob výpočtu mimosmluvní odměny, úhrad či nákladů zastoupení bez účasti kvalifikovaného zástupce.

Společnost s r. o. vystavila v roce 2022 fakturu na prodej zboží, v roce 2023 vystavila k této faktuře opravný daňový doklad a penále (paušální odškodnění) za nezaplacení původní faktury. Jak toto účetně ošetřit, aby ve výkazu zisků a ztrát nevznikly pro banku neporovnatelné údaje na výnosových účtech.  1. Původní faktura byla účtována v roce 2022 na Dal na 604 - prodej zboží 500 000 Kč. 2. Opravný doklad (odebrání zboží) byl účtován v roce 2023 stejně akorát s mínusovou částkou, tj. Dal 604 - 500 000 Kč. 3. Paušální odškodnění ve výši 250 000 Kč bylo účtováno na Dal na účet 644. Je možné paušální odškodnění zaúčtovat na účet 604 jako předchozí doklady, aby byla vypovídající schopnost přesná? Stroj se dále prodá, ale maximální částka prodeje bude 250 000 Kč. Když budeme účtovat podle výše Kč (pokud se tedy stroj prodá za plánovanou částku 250 000) a na účtu 644 penále bude plusová částka 250 000 Kč. Pro banku by mělo větší logiku vše účtovat na účet 604, ale paušální odškodnění je vlastně penále, pokuta, ze kterého se nevypočítává DPH nevím, zda by takový postup účtovat vše na 604 byl akceptovatelný? Případně jak to vyřešit?

DPH je daní z přidané hodnoty, jak si však poradí s případy, kdy naopak dojde k úbytku hodnoty majetku. Například když střechou či otevřeným oknem zateče do skladu a voda poškodí zásoby cukru nebo cementu. Jde-li se o plátce, pak si zpravidla standardně nárokoval odpočet DPH na vstupu z těchto zásob, které se ale již zjevně nestanou součástí řádného zdanitelného plnění a tak „na oplátku“ nepřispějí k DPH na výstupu. Takto poškozené, resp. zničené zásoby pochopitelně nelze reklamovat u jejich dodavatele, takže padá možnost řešení úbytku hodnoty dobropisem a návazným snížení uplatněného odpočtu daně. Případné pojistné plnění od pojišťovny, ani náhrada škody od provinilého zaměstnance anebo jiné osoby nepodléhá DPH na výstupu. V důsledku je z hlediska DPH „obětí“ stát, který se „těšil“ na přírůstek DPH z přidané hodnoty onoho cukru nebo cementu, ale kvůli jejich promočení z toho nakonec nic nebude. Ovšem někdy tomu tak není a plátce musí kvůli manku nebo škodě uplatněný odpočet daně snížit, přičemž nejde jen o zásoby, ale také o dlouhodobý majetek.

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3. až 30. 4. 2020 o kompenzační bonus, měla v době podání žádosti snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, ve kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice, požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny, kdy už opět podnikala?

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. 25 nárok. Současně pravděpodobně nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r. o. jen proto, že je jednatelem. Je to tak?

Současná situace s sebou kromě obavy z nakažení přináší řadu komplikací týkajících se zejména poklesu příjmů. Vedle krizových opatření, které mají přispět ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na zdraví lidí však existují i některé instituty, jejichž cílem je pomoci osobám, které se dostaly do finanční nouze.

Jak dle zákona chápat tzv. míru obvyklou? Má nárok na daňový bonus OSVČ, která vykonává nadále svou činnost, ale byly jí odmítnuty některé zakázky? Jak se posuzuje "míra obvyklá"? Existuje kromě zákona ještě nějaký metodický pokyn, stanovisko Komory daňových poradců apod.?

Koronavirus neohrožuje pouze lidské zdraví, ale také příjmy fyzických a právnických osob, které v důsledku jednotlivých opatření vlády klesají. Tyto osoby mají ovšem možnost žádat o náhradu škody dle zákona č. 240/2000 Sb. , krizový zákon.

Česká společnost vlastní strojní zařízení. Toto strojní zařízení se v roce 2019 porouchalo, přičemž se jednalo o událost, kterou je možné uplatnit jako škodní událost u pojišťovny. V roce 2019 pojišťovna vydala písemnost, na základě které je zcela jasné, že bude plnit, a to v předepsané výši, částka je zde uvedena. Nicméně v roce 2019 nedošlo k realizaci opravy. Jakým způsobem účetně a daňově tuto transakci zachytit? Buď v roce 2019 účtovat předpis pohledávky do zdanitelných výnosů a zároveň účtovat o nedaňové rezervě na opravu, nebo účtovat o předpisu pohledávky do zdanitelných výnosů až v roce 2020 a rovněž v roce 2020 bude účtováno o opravě stroje (zde by byla ctěna zásada účtování N a V do období, se kterými věcně a časově souvisejí).

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce . Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce – čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Pokud podnikatel zapomene na nějakou z bezpočtu jeho daňových povinností nebo ji splní pozdě, anebo nesprávně, čeká jej zpravidla od správce daně „výchovná“ sankce v podobě penále, pokuty či úroku z prodlení. Přičemž asi každý – i takto potrestaný podnikatel – uzná, že za provinění měl přijít trest, diskuse pochopitelně již může být ohledně jeho přiměřenosti. V produkčním věku jsou totiž nyní převážně lidé, kteří neprošli modernou školního vzdělávání poslední dekády, která místo trestání za chyby spíše odměňuje a chválí za „nechyby“. Je sporné, zda by tento přístup „cukru“ bylo možné zavést také ve vztahu finanční správy vůči daňovým subjektům, a zda by byl efektivnější, nežli dnešní systém „biče“. Ovšem chybovat samozřejmě může také finanční úředník, resp. obecně správce daně. Provinilý úředník se sice prakticky nemusí obávat, že by musel on sám poškozenému poplatníkovi nebo plátci újmu nahradit, nicméně právní předpisy – nutno dodat, že neochotně a spíše pod tlakem soudní judikatury – umožňují, aby v těchto případech správce daně poškozenému daňovému subjektu zaplatil určité finanční odškodnění. Jedná se pro něj o zdanitelný příjem nebo ne, anebo je to někdy tak a jindy onak?

Dokonce i mzdové (mzdoví) účetní se občas při zpracování mezd dopouštějí chyb. Vybrali jsme několik oblastí týkajících se mezd, jejich zdanění, odvodů pojistného a pracovního práva, kde mzdové účetní často a opakovaně chybují. Tyto nedostatky při zpracování mzdové agendy mohou vést nejen k poškození zaměstnance, ale rovněž i k poškození samotného zaměstnavatele. Často se na tyto chyby ani nepřijde, protože některé z těchto oblastí nejsou příliš kontrolovány, je však samozřejmě třeba postupovat v souladu s platnými právními předpisy. Se mzdovou evidencí mají přitom co dočinění i finanční účetní (v menších firmách vedou mzdy, jinde o mzdách účtují, provádí jejich úhrady či je mzdy zajímají pouze z pohledu zaměstnance), proto se této problematice věnujeme i v časopise Účetnictví v praxi. V tomto příspěvku se budeme zabývat především mzdami u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře.