Organizační složka samosprávných územních celků

Na úředníky územních samosprávných celků klade zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), zvláštní požadavky a jeho § 16 obsahuje základní povinnosti úředníků. Speciální úprava základních povinností úředníků je odůvodněna zvláštní povahou činnosti úředníka. Ustanovení § 16 odst. 6 zákona o úřednících totiž výslovně vylučuje aplikaci § 301 a 303 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), které upravují základní povinnosti zaměstnanců a zvláštní povinnosti některých zaměstnanců.

Zaměstnavatelé ve sféře veřejné správy představují ve zdravotním pojištění velmi důležitou skupinu plátců pojistného, přičemž podmínky pro placení pojistného a plnění jejich ostatních zákonných povinností se k datu 1. 1. 2021 určitým způsobem mění. Kdy například vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a ve kterých případech neplatí zaměstnavatel za zaměstnance pojistné? Jak je to v případě, když zaměstnanec veřejné správy ještě podniká?

S ohledem na trvalou aktuálnost problematiky se v tomto článku vrátím k některým otázkám spojeným s odpovědností za činnost a hospodaření příspěvkové organizace územního samosprávného celku, kterým jsem se na stránkách tohoto časopisu detailněji věnoval již v roce 2016.

Od 1. 1. 2020 je účinná novela č. 343/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“). V tomto článku uvádíme přehled změn pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.

Tímto příspěvkem bychom chtěli zakončit náš miniseriál k problematice judikatury k dani z přidané hodnoty. Budeme se věnovat judikatuře z většího okruhu témat, která se nám nepodařilo zařadit do předchozích částí.

V minulém čísle časopisu UNES č. 5/2019 na s. 3 jsme zahájili malý seriál týkající se judikatury ESD k DPH. Zabývali jsme se problematikou předmětu daně (dodání zboží za úplatu) a vzhledem k tomu, že se jedná o záležitost klíčového charakteru, pokračovali bychom v tématu i v tomto čísle časopisu.

V několika následujících číslech časopisu najdete seriál týkající se judikatury ESD k DPH. V některých případech budeme tuto judikaturu konfrontovat s naší legislativou, metodickými informacemi finanční správy či rozhodnutím soudů. Na příkladech se budeme snažit o vysvětlení dopadu na činnost USC, případně dalších neziskových subjektů. Připomínáme, že judikatura ESD je spolu se směrnicí EU k DPH základním zdrojem výkladu principů DPH, respektive jednotlivých používaných pojmů. V tomto prvním příspěvku bychom se věnovali vymezení případů, které jsou z pohledu DPH plněním.

K jakým účelům může ÚSC využívat depozitní účet? Hlavně se mi jedná o to, zda se může z důvodu rozpočtové skladby na něj provést „jakoby vyplacení mzdy“, tj. převod finančních prostředků z běžného účtu na depozitní účet a v lednu udělat zpáteční převod na běžný účet a klasicky vyplatit prosincovou mzdu v lednu z běžného účtu. Existuje nějaký právní předpis, který upravuje používání depozitního účtu?

V druhém pokračování seriálu o pečovatelské službě (poznámka redakce: první díl seriálu najdete v časopisu UNES č. 7–8/2018 na s. 9) se zaměříme na zajištění stravování v rámci poskytování tohoto druhu sociální služby v terénní formě. Tuto problematiku zhodnotíme základně jak z pohledu legislativního, tak především z pohledu nákladovosti a hospodaření s veřejnými prostředky.

Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb v České republice především díky svému historickému vývoji. Jedním z nejčastějších poskytovatelů tohoto druhu sociální služby jsou města/obce (jejich organizační složky) nebo jimi zřízené organizace (většinou příspěvkové organizace; ale začínají se objevovat i další právní formy), a právě úhrada za poskytování sociální služby je jedním z důležitých zdrojů financování jejich samotného provozu.

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC - III. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V předchozích...

Ve Finančním zpravodaji č. 3/2011 vyšel Český účetní standard č. 708 Odpisování dlouhodobého majetku. Od původních záměrů a tezí k odpisování v průběhu prací na standardu, které byly schváleny MF, se výrazně liší. Předkládáme vybraná ustanovení závazného předpisu pro vybrané účetní jednotky s komentářem. Text předpisu je zvýrazněn kurzívou, komentář je běžným písmem.

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC1 - II. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V první...