Péče zdravotní

Klientka má kvalifikaci fyzioterapeuta. Pracovala v rámci rehabilitačního zařízení, které mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami plus doplatky pacientů. Odešla a pracuje jako OSVČ fyzioterapeutka. Dále se vzdělává v kurzech. Rehabilitační práci zajišťuje klientka pod kódem 96040 Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, registraci k podnikání má, IČO má, daně a odvody platí. Podle § 6 zákona o dani z příjmů, lze poskytovat benefity zaměstnancům mimo jiné i na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu. A narážíme na výklad slova „zdravotní zařízení“. Přestože není žádný přívlastek „státní, nebo úřední, nebo ti co mají smlouvy se zdravotní pojišťovnou“. Narážíme v praxi na to, že někteří zaměstnavatelé odmítají „podepsanou propustku ke zdravotním výkonům“, nebo pokud zaměstnanec požádá (benefit) o příspěvek podle § 6 ZDP, zaměstnavatelé argumentují, že se nejedná o zdravotní zařízení? Pokud zubař nebo obvodní lékař neuzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, pacient si platí plnou cenu, pak se také nejedná o zdravotní zařízení, nebo je lékařské zařízené podmíněno titulem MUDr.?

Lex Ukrajina Zákon č. 65/2022 Sb. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolal řadu právních a ekonomických dopadů, kterým česká společnost čelí a nadále čelit bude v následujících letech. V souvislosti s konfliktem přijala Rada Evropské unie dne 4. 3. 2022 prováděcí rozhodnutí č. 2022/382, které stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. 7. 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (dále jen „rozhodnutí Rady“), jímž se zavádí jejich dočasná ochrana.

Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.

V této části se zabýváme některými zvláštními případy zápisů výdajů do daňové evidence. Jsou to případy časté, případně periodicky se opakující, každopádně případy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit daňové přiznání lékaře. Nemůžeme se zabývat všemi případy výdajů, které se mohou vyskytovat v běžné praxi lékaře, k tomu je pak zapotřebí buď podrobnějšího studia zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů “), anebo návštěvy některého daňového poradce. V každém případě stejně vždy radíme především zcela začínajícím lékařům, aby si alespoň první rok praxe nechali zpracovávat svou daňovou evidenci ekonomickým odborníkem, účetním nebo daňovým poradcem.

V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.

Zubní lékaři se již od počátku privatizace prakticky vyčlenili z celkové skupiny lékařů v ČR a vytvořili si vlastní komoru (Českou stomatologickou komoru) a dojednali si i vlastní způsoby financování zdravotní péče. Proto tuto část seriálu věnujeme právě specifikům ekonomiky privátních stomatologů a zubních lékařů, když převážná část těchto lékařů vykonává svou profesi právě jako fyzická osoba (OSVČ). Pouze malá entita stomatologů a zubních lékařů jsou zaměstnanci (vesměs mladí, nastupující lékaři, absolventi lékařských fakult) těchto privátních lékařů, popřípadě se jedná o zaměstnance stomatologických klinik, kteří jsou v pracovním poměru.

V této části našeho seriálu, psaného jako pomoc zejména nově začínajícím lékařům a zdravotníkům z hlediska ekonomiky a práva při výkonu jejich profese, se zabýváme nutnou činností lékařů a zdravotníků pracujících ve formě fyzické osoby (OSVČ), činností, kterou musí konat souběžně se svou odbornou prací. Lidé všech profesí, různých povolání a odborností, pokud pracují v této právní formě, jsou povinni vykonávat řadu zejména ekonomických činností, které v případě firem či institucí provádějí mnohdy celá oddělení, řady specialistů či spolupracujících agentur. V tomto příspěvku se podíváme na privátního lékaře jako na hospodářský subjekt. Takovýto pohled je dán jednak zcela obecnými požadavky na plnění různých funkcí hospodářského subjektu, jednak zcela specifickými požadavky vyplývajícími právě ze zvláštních charakteristik této profese. Zaměříme se proto blíže na takovýto rozbor činností privátního lékaře a celé jeho ordinace, kdy předpokládáme alespoň jednu zdravotní sestru a další pracovníky zajišťujícími topení, úklid a další možné a nutné výkony.

Základní ustanovení tohoto smluvního typu určuje, že smlouvou o péči o zdraví se zavazuje poskytovatel vůči příkazci pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno. O těchto otázkách pojednává tento článek.

Jedním z důsledků historického vývoje jsou čilé společenské, ekonomické, obchodní, kulturní a jiné kontakty mezi občany a institucemi České republiky a Slovenska. Podívejme se nyní blíže na postupy osob i zaměstnavatelů v situaci, když bude občan Slovenska vykonávat výdělečnou činnost v České republice. V praxi se můžeme setkat s mnoha variantami, kdy například zaměstnání Slováka v ČR bude jediným zaměstnáním této osoby podle dále zmíněných pravidel Evropské unie, nebo naopak může být tato osoba současně zaměstnána v obou státech, může podnikat atd. Specifické kategorie zaměstnanců pak představují například pendleři nebo vyslaní pracovníci.

Tématem tohoto pojednání je souhrnný pohled na změny v různých segmentech zdravotního pojištění.

Musí v roce 2013 zaměstnanci na dohodu o provedení práce (dále jen "DPP") a dohodu o pracovní činnosti (dále jen "DPŮ") absolvovat vstupní prohlídku u lékaře? Pokud ano, DPP je vždy uzavřena na jeden rok, další rok se sjednává nová - je nutné každý rok mít prohlídku novou?

Musí v roce 2013 zaměstnanci na dohodu o provedení práce (dále jen "DPP") a dohodu o pracovní činnosti (dále jen "DPČ"), absolvovat vstupní prohlídku u lékaře Pokud ano, DPP je vždy uzavřena na jeden rok, další rok se sjednává nová - je nutné každý rok mít prohlídku novou?

UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 4.4.2012 Daň z příjmů 357/22.02.12 Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče Předkládá: JUDr. Dana Trezziová, daňová poradkyně, č. osvědčení 007 Předkladatelka upravila příspěvek dle dohody se...