Příspěvky

Jsme školské zařízení SVČ tvořící FKSP. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP na rok 2024 máme nově příspěvek na produkty spoření na stáří. Přispívat budeme pololetně (za 1.pololetí v květnu). Někteří zaměstnanci si uzavřeli dodatek s poskytovatelem produktu spoření o příspěvku zaměstnavatele např. v březnu 2024, mají nárok na příspěvek od ledna, nebo od března, případně dubna? Doporučujete uzavřít se zaměstnancem dohodu o poskytování příspěvku, nebo by si měl o příspěvek zaměstnanec písemně požádat?

Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Je možné, aby veřejná společnost přispívala svým jednatelům na doplňkové penzijní připojištění, pokud budou mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, kde bude sjednána odměna a tento příspěvek? Lze, i když odměna sjednána nebude, ale bude sjednán jen tento příspěvek? Nemají sjednán žádný zaměstnanecký poměr. V případě, že toto lze, bude to mít stejný daňový dopad jako u běžných zaměstnanců? 

V souvislosti se změnou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 v oblasti příspěvku na stravování bych se chtěla zeptat, zda je možné poskytovat zvýhodněnou cenu oběda z vlastního stravovacího zařízení bývalým zaměstnancům (důchodcům), kteří jsou zároveň členy družstva. Na seminářích nám bylo řečeno, že se příspěvek musí zdanit i u důchodců a osvobodit lze dle § 6 odst. 9 písm. b) pouze, pokud odpracují 3 hodiny v rámci směny. 

Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?

Náš zaměstnanec nevyužívá pro služební cesty služební vozidlo, ale požádal o úhradu jízdného resp. ročního kuponu tzv. Lítačky. Toto jsme učinili a se zaměstnancem jsme uzavřeli dohodu o úhradě jízdného s tím, že zaměstnanci vzniká zdanitelný příjem vč. odvodů na zdravotní a sociální pojištění, neboť tuto Lítačku může využívat pro služební i soukromé účely. Nyní řešíme daňovou uznatelnost pro zaměstnavatele. Lze v tomto případě využít ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a chápat tento příspěvek na dopravu jako benefit, který je daňově uznatelný?

Naše škola přispívá z FKSP na penzijní připojištění. Budeme přispívat i nadále, pokud zaměstnanec odejde do předčasného starobního důchodu? A můžeme přispívat zaměstnanci, který skončil pracovní poměr a má podanou žádost u OSSZ o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku bez výplaty?

Zaměstnavatel zvažuje poskytování nadstandardní zdravotní péče některým svým vybraným zaměstnancům. Tato nadstandardní zdravotní péče by spočívala v členství zaměstnanců v programu poskytovaného společností Canadian Medical s.r.o. Varianta 1: Zaměstnavatel platí členství přímo společnosti Uvažujeme správně, pokud se domníváme, že v případě zaplacení členského programu zaměstnavatelem přímo společnosti Canadian Madical s.r.o. se jedná o nepeněžité plnění spočívající v poskytování služeb zdravotního charakteru podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ? Společnost Canadian Medical s.r.o. je zdravotnickým zařízením registrovaným v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Členství bychom hradili ze sociální fondu, na straně zaměstnance by k žádnému zdanění nedocházelo. Varianta 2: Zaměstnavatel poskytuje příspěvek zaměstnanci Pokud by se zaměstnavatel rozhodl, že členství v programu nebude hradit přímo, ale na základě smlouvy či vnitřního předpisu bude vybraným zaměstnancům poskytovat finanční příspěvek určený na platbu členství v programu, šlo by na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, na straně zaměstnance bychom však museli tento peněžitý příspěvek zdanit + odvést z něj sociální a zdravotní pojištění? Děkuji.

S účinností od 1. července 2023 dochází zákonem č. 75/2023 Sb., ke změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, mimo jiné také v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost. O příspěvek může požádat fyzická osoba, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, krajskou pobočku Úřadu práce.  

Odborová organizace vykázala v minulých letech zisk, a proto by chtěla každému členovi poskytnout finanční příspěvek. Každému členovi (200 lidí) by chtěla vyplatit 5 000 Kč.  Zisk vznikal v průběhu minulých let převážně z vedlejší činnosti - pořádání letních táborů na nemovitostech vlastněných odborovou organizací. Bylo ale několik let, kdy zisk vznikl i z hlavní činnosti (byly malé náklady a členské příspěvky odborové organizaci byly v součtu o něco vyšší než celkové náklady hlavní činnosti). Není stanoveno, že by na takový příspěvek měli členové nárok (oproti jiným stanoveným benefitům, např. poskytnutí slevy při účasti dětí členů organizace na táboře, poskytnutí bezúročných půjček, příspěvek na pohřeb zemřelých členů organizace apod.). Jak by to bylo se zdaněním? Má si každý člen danit příspěvek sám nebo má odvést daň odborová organizace a vyplatit členům až zdaněnou částku? Nebo existuje nějaký limit, do kterého není nutné daň odvést? 

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.

Jak se zdaňovali příjmy, které dostaneme od státní instituce na ubytování pro ukrajinskou rodinu? Pokud např. pronajmu byt ukrajinské rodině a následně v daném měsíci mi bude státní institucí vyplacen příspěvek 12 000 Kč, pak tento příspěvek zdaním jako příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů nebo tato částka bude od příjmů osvobozena a v přiznání se uvádět nebude? Rodina z Ukrajiny nám nic platit nebude. K tomuto příjmu mohu uplatnit skutečné výdaje, tj. vodné, stočné, odpisy atd. či paušál ve výši 30 % - je to tak správně?

Naše firma (pracoviště Olomouc) bude poskytovat Příspěvek na dopravu pro zaměstnance. Lze tento příspěvek zahrnovat do průměrného výdělku zaměstnance (= tzv. průměru na dovolenou). Sociální, zdravotní a daň se samozřejmě odvádí. V pracovní instrukci máme text: Pro stanovení počtu dní, za které vznikne zaměstnanci nárok na příspěvek na dopravu, bude využit zákonný nárok zaměstnance na stravenku, kterou počítá docházkový systém. Nárok na příspěvek na dopravu za konkrétní den vzniká při odpracování minimálně 3 hodin za den. Dle počtu průjezdných zón (IDSOK) jednotlivých zaměstnanců bude stanovena každému zaměstnanci dle jeho skutečného bydliště konkrétní částka na den. Např. bydliště v Olomouci = 20,- Kč/den krát 20 odpracovaných dnů v měsíci = 400,- Kč Např. bydliště Vsetín = 150,- Kč/den krát 20 odpracovaných dnů v měsíci = 3.000,- Kč Viz ….Abeceda mzdové účetní….kapitola 3.2.1. Co je a není započitatelné do hrubé mzdy - pro účely zjištění průměrného výdělku…….v textu: “Pokud je odměna pojata tak, že zhodnocuje odpracování určitého množství pracovních hodin či směn, jde o mzdu, neboť práce je konána v pracovní době. Jestliže se ovšem zhodnocuje jen nástup do práce (odměna „za přítomnost“ nebo tzv. za docházku), o mzdu zpravidla nejde (i když je třeba posoudit nejen název, ale i samotná pravidla pro poskytnutí).

Zákonné ukotvení jednorázového příspěvku na dítě - z důvodu zlepšení situace rodin s dětmi a vytvoření časového prostoru pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize - bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 196/2022 Sb. v částce 90 dne 30. 6. 2022. Účinnost zákona je od 1. 7. 2022.

Dne 1. 7. 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “). Zákonodárci touto novelou především zavedli nový institut podpory zaměstnanosti. Jedná se o „příspěvek v době částečné práce“, který se bude vyplácet zaměstnavatelům s cílem udržení úrovně zaměstnanosti.

V následující části seriálu se po krátkém seznámení se směrnou účtovou osnovou zaměříme na správu domu. Nové členění činností správy stejně jako nová možnost přispívat na správu i jinak než formou záloh se promítají do vícestupňového členění příspěvků na správu. Tuto skutečnost řeší účetní různě. Jednou z možností je využití analytického trojčíslí účtů příspěvků na správu i účtů nákladů z nich hrazených.

Jsme spolek, pořádáme v létě sportovní soustředění, účastní se členové spolku na základě zaplaceného mimořádného členského příspěvku. Někteří rodiče hradí z benefitů, které jim poskytuje zaměstnavatel. V případě, že je účast zrušena, vracíme platbu. Předpokládám správně, že uhrazený členský příspěvek lze poslat zpět pouze tomu, kdo soustředění uhradil – tedy zaměstnavateli, nikoliv rodiči na jeho zvolený účet?

Pod pojmem „bezúplatný příjem“ si většinou představíme dar nebo dědictví, ovšem jejich rozsah je daleko širší. Obecně se jedná o veškeré příjmy plynoucí dotyčnému příjemci bez jakéhokoli přímého protiplnění, proto mezi ně nepatří například částka 200 Kč vnukovi za posekání zahrady, ani láhev domácí slivovice za opravu motorky. Bezúplatné příjmy lidí jsou typické hlavně v rámci rodiny a okruhu známých, kde jde o neformální projev osobní přízně a neexistuje o nich žádný písemný záznam, přičemž rozhodně nejde o druh výdělečné činnosti. Z čehož plyne všeobecný odpor veřejnosti k jejich zdanění, což naštěstí vnímají také zákonodárci a ve zvýšeném rozsahu tyto příjmy osvobozují od břemene daní z příjmů, nicméně řada bezúplatných příjmů je zdanitelná.

Realizaci činnosti, kterou hodlá spolek vykonávat, si nelze představit bez zajištění finančních prostředků. Častým zdrojem financování činnosti spolku jsou právě členské příspěvky, o kterých pojednává následující text.