Přiznání ke spotřební dani

Společnost s r. o., neplátce DPH, bude nakupovat z EU pivo a víno v menším množství. A následně prodávat na e-shopu v tuzemsku. Bude společnost muset při dodání zboží zaplatit spotřební daň? Registrace spotřební daně je podmíněná, aby se společnost nejdříve stala plátcem DPH? 

Doutníky a cigarillos jsou dle § 101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSpD“), vedle cigaret a tabáku ke kouření samostatnou kategorií tabákových výrobků, které jsou předmětem spotřební daně. Zatímco ostatní kategorie tabákových výrobků jsou zdaněny spotřební daní velmi výrazně (1 cigareta nejméně 3,2 Kč, gram tabáku ke kouření 2,72 Kč), daňové zatížení doutníků je nepoměrně nižší: doutník bez ohledu na jeho velikost a množství tabáku v něm obsažené (což může být i 10 g) podléhá spotřební dani ve výši 2,08 Kč za kus.1) Předmětem tohoto článku bude: – vymezení předmětu této kategorie a systematika tohoto vymezení, – zamyšlení nad zdaněním a nad jeho výší, a – návrhy de lege ferenda. Pro čtenáře nekuřáky uvádím, že cigarillos lze vymezit jako menší doutník (s hmotností do 3 g). V některých případech se ovšem de facto jedná o výrobek obdobné konstrukce jako cigareta, obalený krycím listem ze surového tabáku.

V průběhu roku 2015 všechny nadnárodní tabákové koncerny začaly vyvíjet alternativu k běžnému kouření (spotřebě tabákových výrobků při procesu spalování tabáku), tedy tabákový výrobek, který bude spotřebováván při procesu zahřívání tabáku, při němž se z tabákové hmoty uvolňují páry. Na tuzemský trh se tyto výrobky dostaly v roce 2017, nicméně zákonodárce na tuto situaci reagoval se značným zpožděním a nová spotřební daň ze zahřívaných tabákových výrobků nabyla účinnosti až k 1. 4. 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 80/2019 Sb. “). Zpětně nelze zjistit, o jakou částku Česká republika touto svojí nečinností přišla na inkasu spotřební daně. K dotazu dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SvInf“), Generální ředitelství cel sdělilo, že za část roku 2019 inkaso této spotřební daně činilo necelých 600 milionů Kč, za rok 2020 se jedná již o částku přesahující jednu miliardu Kč.1) V současné době je tato právní úprava čistě národní, do budoucna nicméně lze očekávat její harmonizaci2), neboť se jedná o právní úpravu nacházející se ve všech členských státech Evropské unie.3)

Na začátek si představíme předmět spotřební daně z tabákových výrobků, jsou tokategorie – cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. Dále je poté tabák ke kouření je rozdělen na tabák řezaný, jinak dělení, lisovaný nebo kroucený do desek, a tabákový odpad. Zatímco první kategorie je předmětem daně přímo, kdy ji lze bez nutnosti průmyslového zpracování použít ke kouření, kategorie tabákového odpadu je předmětem spotřební daně pouze za situace, kdy je tabákový odpad upraven pro konečného spotřebitele a lze kouřit bez nutnosti dalšího zpracování. Vše upraveno v § 101 odst. 3 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSpD“) a čl. 5 směrnice 2011/64/EU (dále jen „směrnice“).

Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.

Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).

Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.

Dne 10. 6. 2016 byl ministrem financí, Andrejem Babišem, předložen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“).1) Návrh zákona má za cíl s účinností od 1. 7. 2016 rozšířit stávající daňové zvýhodnění minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, která v současné době zahrnuje pouze rostlinnou výrobu, i na minerální oleje spotřebované při vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat (konkrétně chovu skotu, prasat, drůbeže, ovcí nebo koz za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů nebo produkce těchto chovných a plemenných zvířat).