Prominutí pokuty

V září 2024 zasáhla Českou republiku živelná pohroma v podobě povodní a záplav, které způsobily značné škody. V souvislosti s touto událostí informuje Finanční správa ČR o opatřeních, která mají pomoci fyzickým i právnickým osobám postiženým touto katastrofou.

Ministr financí rozhodl o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení v zákonem stanovené lhůtě.

Nejvyšší správní soud se s tímto názorem 5. senátu plně ztotožňuje. Zákon sice neumožňuje správnímu orgánu žádné uvážení při rozhodování o výši pokuty, tedy při vydávání platebního výměru na pokutu. Možnost předejít nepřiměřeným dopadům pokuty však nastává v rámci řízení o prominutí pokuty. Je to právě v rámci řízení o prominutí pokuty, kde se správní orgány musí zabývat námitkami daňového subjektu, že výše uložené pokuty je pro něj likvidační. Správní orgán musí vzít v potaz i kritéria, která § 38w odst. 6 zákona o daních z příjmů neobsahuje, ale vyplývají z ústavního pořádku. V každém případě je třeba totiž zajistit, aby individuální rozhodnutí neporušilo základní práva daňového subjektu. Konkrétně důvodem pro částečné nebo úplné prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu není pouze neoznámení z ospravedlnitelných důvodů, ale také osobní a majetkové poměry pachatele, aby pokuta pro něj nebyla likvidační.

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za nesplnění povinností související s kontrolním hlášením. O promíjení musí být požádáno do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt nezareagoval na výzvu k podání následného kontrolního hlášení. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení marně uplynula 25. 9. 2023, daňový subjekt podal následné kontrolní hlášení až 1. 11. 2023, kde potvrdil správnost údajů. Přišel platební výměr na pokutu za nepodání následného kontrolního hlášení ve lhůtě stanovené výzvou v poloviční výši 15 000 Kč, protože se jedná o čtvrtletního plátce. Existuje možnost prominutí pokuty dle pokynu GFŘ-D-29? 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, čj. 7 Afs 33/2023-45

U poplatníků, kterým byla od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka, uplatňuje finanční správa dočasnou toleranci vad podání. Finanční úřady neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1. 1. 2023 do 2. 5. 2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu či struktuře. Pokuta nebude uložena ani v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky do 2. 6. 2023, ale nedodrží správný formát nebo strukturu. Tolerance se naopak nevztahuje na pokuty za opožděné podání.  

Za zdaňovací období roku 2021 byl termín pro podání DaP v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2022 (příjmy zdaňované v zahraničí). K DaP jsem podala oznámení o osvobozených příjmech ve výši 30 mil. Kč. V roce 2023 jsem zjistila, že poplatník měl další osvobození v podobě darovaných akcií (vlastní jmění a. s. 53 mil.) a převodu 50% podílu na s. r. o. (vlastní jmění 60 mil.). Podala jsem dvě dodatečná oznámení o osvobozených příjmech nad 5 mil. Bude i z dodatečného oznámení doměřena pokuta 0,1 % z pozdě oznámených příjmů, když bylo podáno dodatečné oznámení? Bude možné použít pokyn D-59 k žádosti o prominutí pokuty, kdy poplatník bez výzvy podal správci daně oznámení do 150 dnů po uplynutí lhůty, když pokyn platí od 1. 1. 2023? Nebo to lze řešit i nějak jinak?

V případě pozdního plnění daňových povinností je třeba rozlišovat opožděné podání formuláře daňového tvrzení a opožděnou platbu daně. Zatímco v prvním případě je sankcí pokuta za opožděné tvrzení daně, ve druhém úroky z prodlení. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat pokutám za opožděné tvrzení daně.V našem časopise jsme se touto problematikou zabývali již v čísle 1/2020. V úvodu tedy tradičně shrneme judikaturu z předcházejícího příspěvku.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2022 ze dne 4. srpna 2022, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-56 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu.

Za nesplnění povinnosti v oblasti daní jsou často daňovému subjektu stanoveny poměrně přísné sankce. Správce daně jejich udělení přitom nemá ve své kompetenci, protože řada pokut je stanovena přímo zákonem a při naplnění zákonných kritérií musí správce daně příslušnou pokutu stanovit. Jistou kompetenci má pak správce v případě promíjení vybraných sankcí, kdy má daňový subjekt možnost požádat o individuální promíjení. Covidové roky 2020 a 2021 byly navíc z hlediska promíjení ojedinělé, protože řada pokut se plošně promíjela na základě hromadných pardonů. Tento článek se zaměřuje na současné možnosti promíjení pokuty za pozdní podání daňového přiznání na základě individuálního promíjení a obsahuje také praktické příklady pro danou problematiku.

Pokuta za opožděné tvrzení daně je sankcí, která má svou podstatou působit preventivně a odrazovat od nepodání či pozdního podání daňového tvrzení. Problematika pokuty za opožděné tvrzení daně je upravena v § 250 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “). Povinnost uhradit tuto pokutu vzniká tehdy, pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání buď vůbec, nebo až po stanovené lhůtě, a to jak řádné, tak dodatečné. Pokud je daňové přiznání podáno až po stanovené lhůtě, toto zpoždění musí být delší než 5 pracovních dní, jinak se tato sankce nepředepíše. Ale upřesněme, že pokud by tato doba nebyla dodržena, daňový subjekt je v prodlení již od okamžiku uplynutí lhůty pro podání daňového tvrzení, tj. ne až od pátého pracovního dne od jejího uplynutí, a v případě uvedených 5 pracovních dní se nejedná o lhůtu, ale o dobu, a nelze tedy uplatnit úpravu § 35 DŘ .

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 33/2020 ze dne 10. prosince 2020, který obsahuje dodatek k pokynu GFŘ-D-29 a tento pokyn ve znění dodatku.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvám s Lotyšskou republikou a s radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvám s Litevskou republikou a s Japonskem o zamezení dvojímu zdanění.