Retroaktivita

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2023, čj. 1 Afs 141/2022-48

Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.

Nejvyšší správní soud rovněž poukázal na skutečnost, že s ohledem na hmotněprávní povahu § 148 odst. 6 daňového řádu by jej bylo možné na právní vztahy vzniklé za předchozí právní úpravy aplikovat pouze tehdy, pokud by tak zákonodárce výslovně stanovil. Takto tomu však není, neboť přechodné ustanovení § 264 odst. 4 věty první daňového řádu na věc nedopadá. Za této situace proto nelze pravidlo obsažené v § 148 odst. 6 daňového řádu použít na již existující právní vztahy (vzniklé za předchozí právní úpravy), neboť by se jednalo o nepřípustnou retroaktivitu v neprospěch daňového subjektu.

V dnešním výběru daňové judikatury se budeme věnovat retroaktivitě, tedy situacím, kdy později přijatá právní úprava zasahuje do skutečností, které nastaly ještě před jejím přijetím. Jak pro podnikatele, tak pro běžného občana je nesmírně důležitý princip právní jistoty, který by mu měl zaručovat, že může věřit právním předpisům, které byly účinné v době jeho konání. Obecně by tedy mělo platit, že právo nepůsobí zpětně (retroaktivně), jinak samozřejmě dochází k narušení zmíněné právní jistoty a legitimního očekávání. Ne vždy tomu však v praxi je. Jde o velmi citlivou oblast, protože proti sobě mohou stát například zájmy státu na straně jedné a zájmy jednotlivce na straně druhé. V demokratickém právním státě tak nemůže být automaticky nadřazován zájem státu.

Zrušení osvobození od daně z nemovitostí Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. srpna 2012, čj. 1 Afs 27/2012-46, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 9 odst. 1...

Zdanění promlčených závazků – nepravá retroaktivita Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 8 Afs 67/2011. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 23 odst. 3...