Sankce

Je možné, aby ekonomickému subjektu (dodavatel, distributor zboží) byly vyměřeny určité sankce od finančního úřadu, pokud by jeho odběratel neuhradil daň z přidané hodnoty? Jaké kroky podniknout, aby se ekonomický subjekt případným sankcím vyhnul? 

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

Sankce udělované účetní jednotce a sankce uplatňované účetní jednotkou mají podle svého charakteru různé daňové dopady. Je proto velice důležité jejich správné zaúčtování. Při udělení sankce je nutno vždy pečlivě posoudit její právní důvod a dále znát subjekt, který sankci uložil. Na správné rozlišení sankcí je třeba myslet již při sestavování účtového rozvrhu. Tuto povinnost zakládá Český účetní standard číslo 019 v bodě 3.1.2., podle kterého platí, že analytické účty v účtové třídě 5 je třeba stanovit též s ohledem na požadavky zákona o daních z příjmů .

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Dodavatel nás zažaloval o úhradu jím provedených stavebních prací. Na tyto práce byl vyhotovený soupis provedených prací, se kterým souhlasíme, ale nemáme ho od dodavatele podepsaný a dodavatel nevystavil i přes naše urgence na tyto práce daňový doklad. Současně my vůči dodavateli uplatňujeme náhradu nákladů na parkování a smluvní pokutu. Na nevyfakturované práce máme zaúčtovanou dohadnou položku. Máme zaúčtovat také výnos z titulu náhrady nákladů a smluvní pokuty, i když je sporný? 

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

Sankce Čeho se týká Výše Odkaz na zákon pokuta za porušení mlčenlivosti porušení povinnosti za podmínek v DŘ až 500.000 Kč § 246 odst. 2 DŘ pořádková pokuta při...

Popis přestupku Vazba na ZÚ1) NEP OST KON JÚ nevedení účetnictví § 4 6 % HA 6 % HA --  100.000 Kč nesestavení účetní závěrky vůbec § 6 odst....

Společnost s r. o. měla ke svému běžnému účtu zřízený termínovaný vklad k běžnému účtu. Předčasně ukončila termínovaný vklad tím, že prostředky převedla na svůj běžný účet. Na výpise z termínovaného vkladu se objevila položka sankce za výběr termínovaného vkladu. Je tato sankce daňově uznatelnou položkou?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, čj. 7 Afs 33/2023-45

Aplikační praxe soudů i odborná literatura se naopak shodují na tom, že pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu vzniká přímo ze zákona (ex lege) podle tam stanoveného mechanismu. Jde sankci za daňový delikt, jehož objektivní stránkou je nesplnění zákonné povinnosti daňového subjektu spočívající v „nepodání“ daňového přiznání (či dodatečného daňového přiznání) vůbec, případně se zpožděním. Podmínky pro uložení pokuty jsou tak tři: (1) existence povinnosti podat daňové přiznání (dodatečné daňové přiznání); (2) nepodání takového daňového přiznání ve stanovené lhůtě a (3) přičitatelnost takového nepodání konkrétnímu daňovému subjektu. Budou-li tyto podmínky naplněny, vydá správce daně deklaratorní rozhodnutí (platební výměr) o uložení pokuty, a to bez ohledu na to, zda daňový subjekt o daňové povinnosti věděl či zda s ní souhlasí. Přičitatelnost zde totiž zákon nespojuje se subjektivní odpovědností daňového subjektu, naopak odpovědnost je konstruována jako objektivní a pokuta vzniká bez ohledu na zavinění.

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 366/2022 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, byly provedeny v některých ustanoveních zákona o DPH , která upravují podávání kontrolních hlášení dílčí změny. Povinnost podávat kontrolní hlášení je uložena plátcům od začátku roku 2016 podle § 101c až 101k zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z § 101c až 101f zákona o DPH . Tato pravidla se od 1. 1. 2023 nezměnila. V další části textu jsou vysvětleny praktické dopady změn, které byly novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 provedeny v navazujících ustanoveních zákona o DPH , která upravují postup při neplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením a související sankční postihy.

 Do jaké výše (postup stanovení výše) může obecně uložit správní orgán pokutu, aby nedošlo k vážné újmě, resp. nezpůsobila hospodářské potíže, či uvažovaná pokuta neměla likvidační charakter pro pokutovaný subjekt? Jaký je postup a co se zohledňuje při stanovení výše pokuty? Je na to konkrétní algoritmus v rámci konkrétní právní normy nebo obecné univerzální posouzení napříč právními předpisy (např. nějaké procento z tržeb či nákladů, výše čistého pracovního kapitálu, průměrný zůstatek peněžních prostředků za nějaké období aj.)?

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

Dobrý den, OSVČ s řemeslnou činností elektropráce, revize apod. zjistil opožděně, že v 9/2022 překročil obrat 1 mil Kč. Požádal o registraci s měsíčním zpožděním - 14. 11. 2022, s uvedením datumu rozhodného pro registraci 15. 10. 2022. Registraci odeslal přes EPO s tím, že podepsaný formulář donesl druhý den na podatelnu finančního úřadu. Hrozí OSVČ za opožděnou registraci nějaká sankce? Předpokládáme, že všechny provedené práce v listopadu již bude muset přidaňovat, i když rozhodnutí o registraci mít ještě nebude. Dále máme otázku, kde v přiznání k DPH bude uvádět práce, které provádí formou subdodávky pro s. r. o., plátce DPH, která má zakázky na stavbách v Lucembursku?