Škoda majetková

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Zaměstnanec zemědělského družstva poškodil družstvu plechová vrata od seníku. Družstvo vrata neopravovalo, zaměstnanci vrata odstranili, zlikvidovali a speciální firma nainstalovala nová, elektrická rolovací vrata. Bude se jednat o opravu majetku, nebo technické zhodnocení seníku? Seník je zařazen v majetku jako celek. Jak vše zaúčtovat?

Ve společnosti A došlo vlivem zatopení šachet k poškození výtahů (pojistná událost vznikla 27. 12. 2023 - účtování o předpisu na základě dopisu od pojišťovny (víme přesně částku plnění) k 31. 12. 2023 - 385/648?), s dodavatelem společností B se tedy vzájemně dle cenové nabídky dohodli na činnostech v souvislosti s opravami tohoto poškozeného majetku. Práce na opravě byly provedeny částečně v roce 2023 a dokončeny a celé vyfakturovány v roce 2024. Jak účtovat v rámci let 2023 a 2024 u společnosti, která práce provedla čili společnost B (rok: 2023 nedokončená činnost ve výši části provedených prací: účtování 121/581 a v okamžiku vyúčtování celé služby v roce 2024 účtování: 311/602 a zrušení nedokončených prací -121/581 nebo opačný zápis 581/121? Účtovaní ve společnosti A, která práce "přijala"- rok 2023: 511/383 (část prací týkající se roku 2023) a v okamžiku přijetí faktury od dodavatele v roce 2024: účtování 383/321 (část prací roku 2023) a zbytek prací roku 2024 511/321?

V článku se zaměříme na daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

Jak ocenit mobilní telefon, který účetní jednotka získala zdarma od operátora, platila jen dopravu? Jak ocenit klimatizaci, kterou účetní jednotka nehradila, protože ji proplatila účetní jednotce osoba, která původní klimatizaci poškodila?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Dnešní soudnička je smutná hned ze tří důvodů. Nechtěné zničení stavby požárem je pro vlastníka vždy tragédie, i když jde „jen“ o dobře pojištěný firemní majetek. Tato škoda sice bývá daňově uznatelná, ale obnova poškozené věci zabere dlouhý čas, vyžádá si hodně peněz a vážně naruší firemní provoz. Aby toho nebylo málo, přibudou někdy nečekaně i daňové potíže. Odstranění poškození a uvedení do předchozího či provozuschopného stavu je sice definičně opravou – tj. okamžitým provozním daňovým výdajem – někdy však může mít charakter pořízení nové stavby, kterou lze daňově uplatnit jen postupně skrze odpisy. A je nasnadě, že jde o velké částky…

Fyzická osoba OSVČ vedla daňovou evidenci, ale od 1.1.2022 uplatňuje výdaje procentem z příjmů (řemeslná živnost). V roce 2020 pořídila os. automobil Škoda a začala jej odepisovat. V únoru 2022 utrpělo toto vozidlo těžkou havárii, viníkem byl řidič kamionu. Pojišťovna kamionu stanovila obvyklou cenu vraku pomocí aukce na 450 tis. Kč. Vrak Škody se podařilo prodat za 300 tis. (vraku zůstaly registrační značky a budoucí majitel automobil opět zprovozní), pojišťovna doplatila plnění 150 tis. Zůstatková cena Škody byla k 31.12.2021 270 tis. Kč, odpis plánovaný v roce 2022 měl být 90 tis. Kč (samozřejmě již pouze evidenčně-FO nemá od 1.1.2022 obchodní majetek). Poradíte prosím, jak FO v daňovém přiznání uvede jednotlivé příjmy (300 tis. za automobil a 150 tis. plnění od pojišťovny) a jaké výdaje k nim uplatní? 1. Je možno 150 tis. od pojišťovny zahrnout do příjmů dle §7 a uplatnit výdaj 80%? 2. Je možno 300 tis. za prodej vozu uvést v příjmech dle §10 a jako výdaj uplatnit zůstatkovou cenu vozidla, což by bylo 270 tis. mínus polovina ročního odpisu za rok 2022 (45 tis.), výdaj by tedy byl 225 tis.? 3. Je možno výše uvedenou zůstatkovou cenu uplatnit pouze do výše přijatého pojistného plnění, anebo celou, vzhledem k inkasované prodejní ceně? 

Zaměstnanec (řidič) způsobil škodu na vozidle zaměstnavateli. Zaměstnavatel obdržel od pojišťovny pojistné plnění (po odečtení spoluúčasti zaměstnance) z pojistné smlouvy zaměstnance (pojištění odpovědnosti). Zaměstnavatel nechal vozidlo opravit v servisu. Jsou náklady na opravu vozidla daňově uznatelné v plné výši, i když zaměstnavatel nebude požadovat po zaměstnanci úhradu ve výši jeho spoluúčasti (vyplývající z pojistné smlouvy)? Případně není nutné neuhrazenou spoluúčast přidanit zaměstnanci ve mzdě? Pojistné plnění (po odečtení spoluúčasti zaměstnance) bude účtováno na účet 648?

Organizace (pronajímatel) je odpovědná za poškození cizího majetku (zatečením do objektu, který je pronajímán, došlo u nájemce k poškození rekvizit, obkladů, podlahy). Pojišťovna pronajímatele stanovila výši škody na 50 000 Kč a 45 000 Kč vyplatila poškozenému na jeho účet, spoluúčast ve výši 5 000 Kč musí pronajímatel uhradit nájemci. Pronajímatel účtuje dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Stačí pronajímateli k zaúčtování dokument od pojišťovny Oznámení o výši pojistného plnění z pojistné události, a musí účtovat o celé výši škod,y nebo mu stačí jen zaúčtovat spoluúčast ve výši 5 000 Kč?

OSVČ, která vedla do r. 2021 daňovou evidenci, přešla od r. 2022 na uplatňování výdajů procentem z příjmů. Od r. 2020 odepisuje osobní automobil, který slouží plně k podnikání a do r. 2021 byl veden v obchodním majetku. Od r. 2022 se u tohoto automobilu počítá odpis pouze evidenčně. V únoru 2022 však došlo k velké dopravní nehodě, způsobené jiným vozidlem. Případ byl ze strany pojišťovny likvidován formou totální škody, vrak vozidla byl oceněn a prodán v dražbě. Pojišťovna následně doplatila rozdíl do ceny obvyklé z povinného ručení viníka nehody. Tržbu z prodeje vraku uvede OSVČ v příjmech dle § 10 ZDP, nákladem bude zůstatková cena automobilu. Bude přijaté pojistné zdanitelným příjmem? Původně jsme předpokládali, že nikoliv, ale v § 4 odst. 1 písm. d) bod 4 ZDP je uvedeno, že osvobození se nevztahuje na: „plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti poplatníka“. Vztahuje se toto ustanovení i na výše uvedený případ?

Fyzická osoba dostala od viníka dopravní nehody finančí částku nad rámec plnění z povinného ručejní jako omluvné za způsobené následky na zdraví. Je tato částka předmětem daně z příjmů?

První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).

Strašákem č. 1 v roce 2022 je inflace – redukuje reálnou hodnotu úspor a úroky věřitelů stírá. Inflace neoddiskutovatelně působí též na kvantitativní právní normy, tj. právní normy vyjádřené absolutní (číselnou) hodnotou. Nejsou-li kvantitativní právní normy pravidelně novelizovány o inflaci, s narůstající mírou (kumulativní) inflace se právní norma více či méně vzdaluje svému původnímu účelu a smyslu. Již Abraham Lincoln pravil, že (reprezentativní) demokracie je vláda lidu, lidem a pro lidi. Právo je nástroj mající zajistit blahobyt lidské společnosti a její reprodukci. Řadu let nenovelizovaná kvantitativní právní norma se však pomalu, ale jistě stává nástrojem absurdity a odcizení. Nebylo by lépe, kdyby zákonodárce věnoval inflaci větší pozornost?

Zaměstnanci poškodili plynové vedení. Firma nám vystavila fakturu za opravu - je tento náklad daňový? Škoda jim nebyla připsána k úhradě.

Firma v roce 2020 koupila auto pořizovací cena bez DPH ca 1 500 000 Kč. Auto bylo letos nabouráno, dle pojištovny a servisu je auto na odpis. V roce 2020 se daňově neodpisovalo. Náhrada škody od pojištovny je 600 000 Kč. Chápeme to dobře, že při likvidaci auta je nákladem jen cena do výše plnění od pojišťovny? Tedy cca 900 000 Kč je nedaňových? Nehoda nebyla zaviněna řidičem této s. r. o., zřejmě bude ještě probíhat soudní řízení v této věci. Jak dále postupovat? Firma je tedy tímto docela poškozena o náklady, které vynaložila na koupi tohoto auta. 

V průběhu roku 2020 se problematika náhrady škody posunula více do pozornosti jednotlivých subjektů a případně jejich právních zástupců, a to nejen v souvislosti s kompenzacemi, které mají svůj původ v opatřeních vydaných vládou kvůli šíření onemocnění covid-19. Soudy v poslední době vydaly několik poměrně zajímavých rozhodnutí, kde mimo jiné obiter dictum včleňují právě i úvahy vyvěrající ze současného stavu ekonomického života. Pojďme tedy s mírným časovým odstupem stručně zmínit některé konkrétní závěry ve vybraných oblastech náhradové agendy.

Jednou ze stinných stránek (nejen) podnikatelského života je více či méně pravděpodobné setkání se se zlodějem, v jehož důsledku dojde ke zcizení majetku. Podnikatelé pak musí (na rozdíl od ostatních takto postižených občanů) správně posoudit vzniklou škodu i z pohledu daně z příjmů a účetnictví.

DPH je daní z přidané hodnoty, jak si však poradí s případy, kdy naopak dojde k úbytku hodnoty majetku. Například když střechou či otevřeným oknem zateče do skladu a voda poškodí zásoby cukru nebo cementu. Jde-li se o plátce, pak si zpravidla standardně nárokoval odpočet DPH na vstupu z těchto zásob, které se ale již zjevně nestanou součástí řádného zdanitelného plnění a tak „na oplátku“ nepřispějí k DPH na výstupu. Takto poškozené, resp. zničené zásoby pochopitelně nelze reklamovat u jejich dodavatele, takže padá možnost řešení úbytku hodnoty dobropisem a návazným snížení uplatněného odpočtu daně. Případné pojistné plnění od pojišťovny, ani náhrada škody od provinilého zaměstnance anebo jiné osoby nepodléhá DPH na výstupu. V důsledku je z hlediska DPH „obětí“ stát, který se „těšil“ na přírůstek DPH z přidané hodnoty onoho cukru nebo cementu, ale kvůli jejich promočení z toho nakonec nic nebude. Ovšem někdy tomu tak není a plátce musí kvůli manku nebo škodě uplatněný odpočet daně snížit, přičemž nejde jen o zásoby, ale také o dlouhodobý majetek.