Smlouva o výkonu funkce

Lze přispívat zaměstnanci na DIP v případě zaměstnání na dohodu o provedení práce do 10 000 a na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele s. r. o.? 

Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?

Jednatel české s.r.o., která je zároveň dceřinou společností zahraniční matky, má s českým s.r.o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce (dále i "SVF"). I z důvodu dosažení důchodového věku, bude tento jednatel holandským společníkem po domluvě odvolán z funkce. Jednatel má dle uzavřené SVF při odvolání nárok na úhradu 12 násobku pobírané měsíční odměny, přenechání používané firemního automobilu a rovněž na vyplacení procentuální části hodnoty nemovitosti, ve které je prováděna v ČR podnikatelská činnost. Jaké bude daňové řešení "odstupného" a to i z pohledu povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Jelikož se dle mého názoru nejedná o pracovněprávní vztah v souladu se zákoníkem práce, připadá samozřejmě do úvahy zdanění daní z příjmů (vč. solidární daně) a rovněž odvody sociálního a zdravotního pojištění ze všech druhů příjmů, přičemž pro účely ocenění přenechaného vozidla a vyplacení podílu na nemovitosti bude nutné zpracovat znalecké posudky v souladu se zákonem o oceňování? Prosím o potvrzení mého názoru, případě jeho korekci v návaznosti na všechny tři kategorie příjmu.

S. r. o. má tři společníky a pouze jeden z nich je jednatel. Hlavní činností s. r. o. je realizace výrobků a následná montáž jak v ČR, tak v zahraničí, které zajišťují výše uvedení společníci. 1) Může jednatel tyto práce vykonávat v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele? Pokud nebude ve smlouvě uvedeno, tak nebude mít nárok na dovolenou, cestovné atd, je to tak správně? Evidence pracovní doby také není nutný? 2) Pro zbylé dva společníky je nutné založení pracovního poměru s obsahovou náplní např. montážní pracovníci?

S. r. o. má dva společníky, kteří jsou zároveň i jednatelé. Hlavní činností s. r. o. je provádění vyhlídkových letů, které zajišťují výše uvedení jednatelé, jiné zaměstnance společnost nemá. Mohou jednatelé tyto vyhlídkové lety vykonávat v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele nebo musí mít na tyto práce ještě pracovní smlouvu? Vzhledem k tomu, že vyhlídkové lety jsou prováděny podle zájmu klientů, nedá se dopředu odhadnout a naplánovat pracovní doba. Pokud by mohli tyto vyhlídkové lety provádět v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele, je evidence pracovní doby nutná? Mohou tito jednatelé i v tomto případě vykonávat funkci pro společnost bezplatně?

Smlouva o výkonu funkce jednatele se sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tedy valná hromada (případně jediný společník společnosti v rozhodnutí činěném v působnosti valné hromady). Jestliže valná hromada smlouvu o výkonu funkce neschválí, smlouva nenabude účinnosti. Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Je-li však ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli jednatele, anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, neplatí pravidlo o bezplatnosti funkce. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo v době vzniku funkce. V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.

Společnost ABC s.r.o. vlastnila automobil. Tento automobil za obvyklou cenu v 03/2023 odkoupil jednatel a zároveň společník této společnosti. Chce jej používat pro soukromé účely (nebude sloužit k podnikání). Tato osoba má ještě jednu společnost XYZ s.r.o (kde je také společník a jednatel) a zároveň je zde zaměstnaný. Uvažuje, že by toto koupené auto používal pro firmu XYZ s.r.o. pro účely výdajů na pracovní cesty ve výši sazbu základní náhrady a dále náhrady výdajů za spotřebované hmoty za 1 km soukromým vozidlem pro zaměstnance. Může použít pro tyto účely jak základní náhradu, tak náhradu za PHM? Nevadí, že auto kdysi bylo v obchodním majetku společnosti ABC, jde mi o § 24/2k/3?

Smlouvu o výkonu funkce uzavírá obchodní korporace a člen jejího voleného orgánu. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Volenými orgány obchodních korporací jsou jejich statutární a kontrolní orgány.

Jednatel společnosti má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce na částku 2 000 Kč a pracovní poměr na poloviční úvazek na částku 20 000 Kč. Prohlášení poplatníka podepsané není. Máme z obou částek odvádět zálohovou daň (účetní program nám nedovoluje slučovat pracovní poměry) nebo ze SVF srážkovou daň a z HPP zálohovou daň?

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Jednatel ve svém jednočlenném s. r. o. bude mít od 1. 2. 2023 nově uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 900 Kč. Prohlášení poplatníka podepisovat nebude. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění mu odvádí jiný zaměstnavatel. Bude odměna ze SVF podléhat zdravotnímu pojištění - vyměřovací základ 3 900 Kč, tzn. celkový odvod na pojistném 527 Kč? Máme se registrovat ke srážkové nebo zálohové dani?

Může jednatel společnosti pobírat odměnu za výkon funkce jednatele ve výši 30 000 Kč/měsíc a zároveň být zaměstnán na HPP jako obchodní zástupce společnosti se mzdou 60 000 Kč/měsíc? Je nutné v rámci evidence docházky evidovat činnost jednatele a obchodního zástupce? Plyne z této kombinace poměrů případně jiné náležitosti, na které si máme dávat pozor?

Zaměstnanec má uzavřeny u téhož zaměstnavatele DPP, DPČ a zároveň smlouvu o výkonu funkce jednatele. Nepodepsal prohlášení k dani. Z DPP má měsíční odměnu vždy do 10 000 Kč, z DPČ 3 400 Kč a za výkon funkce 18 000 Kč. Odměna za výkon funkce bude zdaněna zálohovou daní. Ale co DPP a DPČ? Počítá se limit uplatnění srážkové daně pro každý typ smlouvy samostatně, nebo se příjmy sčítají a posuzují dohromady?

Občan Slovenska, rezident na Slovensku chce uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele s českou s.r.o. a v této smlouvě bude stanovena odměna. Jaké budou odvody z této odměny - zdravotní a sociální pojištění se bude odvádět v jakém státě? Daň bude srážková? Nebo může podepsat Prohlášení poplatníka na slevu na dani?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 10 000 Kč měsíčně a současně s touto s. r. o. má uzavřenu dohodu o provedení práce (na jiný druh práce než má ve smlouvě o výkonu funkce) také s měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani u smlouvy o výkonu funkce jednatele a ani u sohody o provedení práce nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a dohody o provedení práce - zálohovou nebo srážkovou daní?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu funkce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovněprávní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Máme společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR s většinovým vlastníkem právnickou osobou z Nizozemí s obchodním podílem 95 % (A) a menšinovým vlastníkem fyzickou osobou s daňovým domicilem v ČR s obchodním podílem 5 % (B). V současné době je jediným jednatelem společník fyzická osoba (B), která vykonává funkci jednatele bez nároku na odměnu. Souběžně má tato fyzická osoba se společností uzavřený pracovní poměr na funkci výkonného ředitele. Záměrem většinového vlastníka je ustanovit další osobu do funkce jednatele, a to právnickou osobu se sídlem v Nizozemí (A). Jak bude zdaněna odměna za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), které ustanovení kterého právního předpisu režim zdanění upravuje? Jaké ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně zdanění modifikuje a jak? Lze náklady, odměnu za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), zahrnout do nákladů považovaných za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově uznatelné)? Jak má být stanovena výše odměny za výkon funkce jednatele právnické osoby (A)? Existují limity? Vztahuje se na výkon funkce jednatele ustanovení o cenách sjednaných v běžných obchodních vztazích („cena obvyklá“)? Mezi právnickou osobou jednatele (A) a naší společností jde o spojené osoby. Pokud ano, jak tuto cenu stanovit? [Pozn.: jednatel fyzická osoba (B) nemá za výkon funkce jednatele žádnou odměnu]. Doplnění k jednateli a související daňové otázky: A) Fyzická osoba vystupující za právnickou osobu vykonávající funkci jednatele je rezidentem Nizozemí a práci bude vykonávat z Nizozemí. B) FO – rezident Nizozemí bude vykonávat činnost v tuzemsku, tj. v ČR a bude mít uzavřen pracovní poměr s jednatelem právnickou osobou (společníkem) se sídlem v Nizozemí.

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. června 2019 ve věci C-420/18 IO (TVA – Activité de membre d’un conseil de surveillance)

Obchodní ředitel velkého podniku a zároveň člen představenstva a. s. podepsal dopis, který měl zásadní význam pro plnění smluvních povinností daného podniku a současně akciové společnosti provozující tento podnik. 1. Jak se tento úkon (toto jednání) chová z pohledu obou smluv, když jeho obsah zjevně spadá pod rozsah obou funkcí – činností dotčené osoby. 2. Může taková činnost spadat pod rozsah odměny hrazené na základě té či oné smlouvy či v jakém poměru. 3. Není pochyb o tom, že při daném úkonu (při tomto jednání) šlo o plnění obou těchto funkcí. Lze například v takovém případě říci, že podíl odměny na dané činnosti je 50 : 50?