Soudy evropské

Tímto příspěvkem bychom chtěli zakončit náš miniseriál k problematice judikatury k dani z přidané hodnoty. Budeme se věnovat judikatuře z většího okruhu témat, která se nám nepodařilo zařadit do předchozích částí.

Dlužníka nemá většinou nikdo rád, o to víc plátce daně z přidané hodnoty, který nemá zaplacenou fakturu za svou ekonomickou činnost, ale státu již musel odvést zákonem vyčíslenou částku DPH. Případnou opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení bylo možné provést dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), platného do 31. 3. 2019.

Nevím, jestli máte zkušenosti s podáváním žádostí o vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tato žádost má své specifika, především podávaní žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Správce daně proto také všechny své úkony vůči žadateli o vrácení daně činí také elektronicky, které doručuje na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně – tedy na uvedenou e-mailovou adresu. A to už z podávání kontrolního hlášení víme, že doručením se pak rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. V tomto okamžiku vyvstává případný problém, protože žadatel se nemusí z různých objektivních důvodů seznámit s odeslanou e-mailovou zprávou, ale přitom platí, že odesláním e-mailové zprávy je tato zpráva doručená a rozbíhá se lhůta pro reakci na případnou výzvu správce daně.

Po dlouhé době jsem se zabývala tak jednoduchou záležitostí, jakou je záloha na zdanitelné plnění. Jenomže, po dvou měsících od úhrady zálohové faktury se smluvní strany dohodly, že smlouvu zruší a zaplacenou zálohu dodavatel vrátí odběrateli. Dle domluvy se záloha měla vrátit odběrateli do šesti měsíců od ústní domluvy, ale odběratel požadoval vystavení opravného daňového dokladu ke dni ústní domluvy. V daném případě se smluvní strany sice domluvily, že záloha bude vrácena, ale jak postupovat v případě, když dodavatel zálohu nevrací a odběratel si uplatnil nárok na DPH z daňového dokladu o přijaté platbě.

V minulém čísle časopisu UNES č. 7–8/2019 na s. 8 jsme se začali zabývat judikaturou týkající se odpočtu DPH. Jelikož se jedná o rozsáhlejší téma, budeme v něm nyní pokračovat.

V časopisu UNES č. 5 na s. 3 a 6/2019 na s. 21 jsme se zabývali judikaturou ESD k DPH v oblasti týkající se předmětu daně při činnosti USC (případně dalších neziskových subjektů). Nyní můžeme pokročit k problematice vymezení plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet daně.

V minulém čísle časopisu UNES č. 5/2019 na s. 3 jsme zahájili malý seriál týkající se judikatury ESD k DPH. Zabývali jsme se problematikou předmětu daně (dodání zboží za úplatu) a vzhledem k tomu, že se jedná o záležitost klíčového charakteru, pokračovali bychom v tématu i v tomto čísle časopisu.