Společnost obecně prospěšná

Jsme nezisková organizace, obecně prospěšná společnost, a realizujeme veřejnou sbírku pro obecně prospěšné účely. Vedeme podvojné účetnictví a dotaz směřuje k zachycení veřejné sbírky v účetnictví. Jakým způsobem zaúčtovat přijetí prostředků z veřejné sbírky a jak účtovat o nákladech, které směřují na daný účel veřejné sbírky. Některé zdroje informací uvádí, že příjem z veřejné sbírky se účtuje jen rozvahově, např. na účtu 379. Stejně tak náklady směřované na účel této sbírky se účtují stejným způsobem. Účtuje se příjem z veřejné sbírky a následně náklady, směřují na účel veřejné sbírky jen rozvahově, tj. např. prostřednictvím účtu 379, nebo příjem z veřejné sbírky, tak i následně výdaje jsou účtovány výsledkově - příjem na účet 68x a výdaje na účet 54x?

Obecně prospěšná společnost v rámci hlavní činnosti poskytuje osobní asistenci. Tyto služby jsou hrazené z dotací a částečně z fakturace klientům. Faktury klientům jsou účtovány do daňových výnosů. Po odečtu dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů o. p. s. neplatí daň. Může o. p. s. k nezaplaceným fakturám (splňují náležitosti dané zákonem o rezervách) vytvořit opravnou položku?

Likvidátor občanského sdružení zaslal finanční prostředky, které zůstaly při likvidaci občanského sdružení jiné obecně prospěšné společnosti s obdobou činností. Na jaký účet zaúčtuje o. p. s. takto získané prostředky?

Je nějaký rozdíl ve zpracování mezd obecně prospěšné společnosti oproti klasickému podnikatelskému subjektu (např. s.r.o.)? Chápeme, že se nejedná o zaměstnavatele uvedeného v § 109, odst. 3 zákoníku práce, kde by zaměstnanci byli odměňováni platem, ale platí pro o.p.s. nějaká jiná pravidla, na která bychom si měli při zpracování mezd dávat pozor?

Obecně prospěšná společnost založila s. r. o. - sociální podnik. Tento sociální podnik si pronajme budovu, kterou bude spravovat a se souhlasem pronajímatele i podnajímat. Bude se vztah OPS a s. r. o. posuzovat jako klasická mateřská a dceřiná společnost? Podíly na zisku vyplácené OPS budou od daně osvobozeny dle § 19 ZDP? Nájemné OPS v budově spravované s.r.o. musí být fakturováno za ceny obvyklé dle § 23 odst. 7 ZDP?

Škola (příspěvková organizace města) zřídila kdysi spolek, resp. ho zřídili lidé, kteří chtěli dělat akce pro děti a to mimo školu. Nyní dostala tato organizace přidělenou datovou schránku. Jaké jsou povinnosti tohoto spolku? Jakým způsobem se ujmout "vedení spolku" neb již jeden člověk - předseda nežije a ostatní dva se tomu již věnovat nechtějí. Jakým způsobem je možné stanovit "nové vedení", resp. kolik musí či nemusí mít členů? Musí vést spolek účetnictví nebo postačí evidence příjmů a výdajů? Spolek byl zřízen kdysi pro účely konání akcí pro děti - dětský karneval, dětský den, tj. eviduje nějaké příjmy a výdaje. Musí spolek podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Kam se případně (na jakou instituci) musí hlásit změny vedení, dávat na kontrolu doklady (účetnictví) atd.? Děkuji za odpověď, jak postupovat ve věci vedení spolku a z toho vyplývajících povinností - účetních a daňových.

Potřebovala bych vědět, jak u obecně prospěšného poplatníka, který vede daňovou evidenci a je právnickou osobou, přiložit výkazy. Pokud jsem podávala přiznání v papírové formě, přiložila jsem jen zjednodušený výkaz o majetku a závazcích a další přílohu - rozdělení příjmů a výdajů na hlavní a vedlejší činnost, neměla jsem formuláře. Lze tyto výše uvedené výkazy přiložit ve formátu pdf jako obrázkovou přílohu?

Převzali jsme účtování v o. p. s. Dosud jsou tak zapsaní. V předcházejících letech bylo pracováno následně s výsledkem hospodaření. Ten byl zaúčtován: MD 931/D 911 (v případě vykázaného zisku). Každý rok byl na roku proveden zápis MD 911/D 648 v částce 300 000 Kč. Situace je taková, že nevíme a nemáme jak ověřit informaci týkající se tohoto zápisu. Proto jsem chtěl požádat o vysvětlení, v jakých případech se u neziskových společností provádí podobný zápis. Inklinuji buď k situaci, že si tím účetně narovnávají ztrátu, přičemž nakonec nakonec stejně výnosy v přiznání vyloučí, nebo to má návaznost na odčitatelnou položku a prostřednictvím tohoto zápisu se sleduje splnění podmínky pro využití následné úspory na dani v dalších letech. 

Český orchestr o. p. s. plánuje vystoupit na festivalech či samostatných koncertech v zahraničí (EU). Vystoupení sjednává německá agentura, která bude svoje agenturní služby fakturovat. Zahraniční pořadatel uhradí orchestru odměnu. S orchestrem zároveň vystupuje dirigent a sólista. Oba mají daňový domicil mimo EU. Orchestr bude z přijaté odměny hradit veškeré výdaje (honoráře, ubytování, dopravu, apod.), fakturovat českému orchestru budou i sólista a dirigent. Jak tuto situaci řešit v rámci české daňové legislativy, aby bylo vše správně? 1. Podle našeho názoru by ve smlouvě se zahraničním pořadatelem mělo být vždy uvedeno, že pořadatel v místě konání koncertu odvede místní daně, tj. minimálně srážkovou daň a případně i DPH za uskutečněné vystoupení v místě konání. Znamená to tedy, že českému orchestru bude od pořadatele vyplacena odměna ve výši "netto". Je naše domněnka správná? Nebo tato povinnost přechází na český orchestr? 2. Bude srážkové dani v ČR podléhat odměna sólistovi a dirigentovi, která bude vyplacena na základě jejich faktur z českého běžného účtu? Dle našeho se nejedná o zdroj příjmů z území ČR - viz § 22, odst. 1, písm. f, bod 1. ZDP, tedy odměna jim bude vyplacena bez dalšího zdanění v plné výši. 3. Je správná naše úvaha, že odměna vyplacená zahraničnímu sólistovi a dirigentovi nebude podléhat ani české DPH?

Obecně prospěšná společnost je povinna vést odděleně příjmy a výdaje za hlavní činnost, příjmy a výdaje za správu společnosti a příjmy a výdaje za případnou doplňkovou činnost. Je povinnost takto odděleně sledovat i interní doklady, to znamená ke každému internímu dokladu mít přiřazeno, zda jde o interní doklad k hlavní činnosti, ke správě či k doplňkové činnosti?

Obecně prospěšná společnost má v úmyslu zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti pracovníka pro konkrétní projekt. Měsíční hrubá odměna by měla být 2 900 Kč měsíčně, bude z ní tedy odvedena srážková daň. Projekt končí za tři měsíce. Musí se OPS na finančním úřadu registrovat jako plátce srážkové daně (před zahájením projektu?) a po skončení projektu tuto registraci zrušit? Pokud by OPS v budoucnosti realizovala další projekt, musí se opět registrovat jako plátce srážkové daně?

Každá právnická osoba se vyznačuje organizační strukturou a ustavením orgánů, které činnost daného subjektu řídí, rozhodují, kontrolují jeho činnost či mají jiné úkoly. Nejinak tomu je i u ústavu. Právě systematikou orgánů a vnitřní organizační strukturou ústavu se zaobírá následující příspěvek.

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Veřejně prospěšný poplatník (o. p. s.) obdržel dar určený na správu společnosti. Společnost provozuje pouze hlavní (veřejně prospěšnou) činnost, doplňkovou činnost neprovádí. Je v tomto případě dar na správu osvobozen od daně z příjmů?

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb. , o registru smluv, zejména ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Může obecně prospěšná organizace použít prostředky z rezervního fondu na úhradu nákladů na hlavní činnost v běžném roce, nebo je vhodnější pro tyto účely zřídit speciální fond, např. fond rozvoje, ze kterého by v průběhu běžného roku byly hrazeny náklady na hlavní činnost a správu?

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., zákon o registru smluv, zejména na ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Může obecně prospěšná organizace použít prostředky z rezervního fondu na úhradu nákladů na hlavní činnost v běžném roce, nebo je vhodnější pro tyto účely zřídit speciální fond, např. fond rozvoje, ze kterého by v průběhu běžného roku byly hrazeny náklady na hlavní činnost a správu?

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice zdanění nepodnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Zaměříme se na veřejně prospěšné poplatníky s tzv. úzkým základem daně, tedy na veřejně prospěšné poplatníky s výjimkou poplatníků vyjmenovaných v § 18a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).