Účetní období

Poplatník provozující hospodu otevírá každý den v 17:00 hodin a zavírá následující den v 02:00. V případě že otevře hospodu 31. 5. 2024 v 17:00 a zavře 1. 6 .2024 v noci v 02:00. Je potřeba tržbu rozlišit na tržbu dne 31. 5 2024 od 17:00 do 00:00 a pak následně tržbu na den 1. 6. 2024 od 00:00 do 2:00? 

Společnost s r. o. vznikla 20. 12. 2022. Zvolili jsme si delší účetní období a nyní jsme podávali DAP za zdaňovací období od 20. 12. 2022 do 31. 12. 2023. V roce 2022 byla zahajovací rozvaha 701-411, 221-701 ve výši 1 000 Kč. Program nám toto dal do výkazu Rozvahy do běžného období. Ve výkazu Rozvahy za minulé účetní období jsou nuly. Je to tatko akceptovatelné?

Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.

Obracím se na vás ohledně konzultace v souvislosti s využitím delšího účetního období. Dne 19.12.2023 bylo zapsáno s.r.o. do OR. Společník se rozhodl, že využije § 21a/d ZDP a § 3/4/a ZOÚ. Chtěl bych se zeptat: 1) stačí pokud s.r.o. do termínu pro podání přiznání k DPPO oznámí FÚ že využije výše uvedené paragrafy a bude mít účetní období 12/2023-12/2024? 2) co dalšího musí s.r.o. v této souvislosti udělat? 

Společnost prodává zboží. V kupní smlouvě je uvedeno, že zboží se prodává na dodací paritě FCA XXX. Dále je ve smlouvě uvedena výhrada vlastnického práva, tzn., že kupující nabude vlastnické právo až po úplném zaplacení faktury. Kdy se účtuje u prodávajícího o výnosu? Příklad: Datum dodání FCA dne 15. 12. 2023. Datum splatnosti a skutečné úhrady 30. 1. 2024. Je správný postup účtovat do výnosů dne 15. 12. 2023? 

S. r. o. byla založena 30. 11. 2022. V prosinci 2022 byly vynaloženy pouze náklady související se založením s. r. o., nebyly žádné výnosy. Nechtěli bychom podávat daňové přiznání za rok 2022, protože by vznikla ztráta. Jestliže nebudeme podávat daňové přiznání, jakým způsobem máme toto oznámit na FÚ? Poté v roce 2024 by se sestavovaly výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) za období 30. 11. 2022 - 31. 12. 2023 a stejně tak i daňové přiznání?

Jsme plátci DPH a chceme naše dodavatele motivovat k uzavření smlouvy na dodávku suroviny v příštím roce. Motivovat je chceme tím, že jim letos vyplatíme finanční bonus, když s námi letos tuto smlouvu uzavřou. Uvažujeme o dvou variantách výše bonusu:  a) stejná výše pro všechny dodavatele, jen vázaná na uzavření smlouvy, b) různá výše, vázaná na uzavření smlouvy a dle množství suroviny.  Do jakého účetního období máme dát nákladově vyplacení bonusu v případě a) nebo b)? Do letošního nebo až příštího, když smlouva bude uzavřena v letošním účetním období, ale dodávka se uskuteční až v příštím? Bude tento bonus podléhat DPH, opět jak v případě a) i b)?

Společnost účtuje náklady na zpracování daňového přiznání do toho roku, kdy je daňové přiznání zpracováno (tj. náklady na zpracování DPPO za r. 2021, zpracované v r. 2022 jsou v nákladech roku 2022). Za rok 2022 společnosti vznikla povinnost auditu. Jak zaúčtovat z hlediska časového náklady na audit? V r. 2022 byla zaplacena záloha, faktura za předaudit nebyla vystavena. Jak by měly být správně zaúčtovány tyto dva druhy nákladů? Předpokládám, že způsob by měl být asi u obou shodný?

Pokud se účetní jednotka rozhodne změnit účetní období, tak musí tento záměr změny účetního období oznámit správci daně ve lhůtě minimálně 3 měsíců před plánovanou změnou či před koncem běžného účetního období (podle toho, který termín nastal dříve).

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.

V rámci tohoto textu se zaměříme na praktické sestavení výkazu zisku a ztráty v druhovém členění. Nejprve se pokusíme provázat jednotlivé účty účtového rozvrhu s položkami daného výkazu a následně na praktickém příkladu naznačíme jeho vlastní sestavení.

S blížícím se koncem roku, který zároveň znamená pro většinu daňových subjektů i konec zdaňovacího období, bude nutné vyřešit spoustu otázek, které souvisí s dopadem pandemie onemocnění covid-19. Jednou z těchto otázek je, zda mají daňové subjekty správně nastaveny převodní ceny a zda je tak jejich základ daně stanoven dle požadavků § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

Od 1. 7. 2020 přecházíme na hospodářský rok, takže dělám účetní závěrku za zkrácené období 1. 1. - 30. 6. 2020. Našla jsem, že na hmotný majetek pořízený v tomto období nelze uplatnit daňové odpisy. Jak je to u nehmotného majetku pořízeného např. 31. 3. 2020 ? Rovněž nelze uplatnit žádný daňový odpis?

V rámci následujícího textu se zaměříme na odpisování dlouhodobého hmotného majetku. Budou představeny základní metody účetního odpisování a nastíněna bude rovněž otázka stanovení zbytkové hodnoty a komponentní odpisování.

Přesto, že počet novel zákona o účetnictví za 28 let své účinnosti teprve atakuje čtyřicítku, je v legislativním plánu vlády vytvořit nový zákon o účetnictví . Pod vánoční stromeček 2019 nadělilo Ministerstvo financí modrou stužkou svázaný balíček obsahující návrh věcného záměru zákona o účetnictví včetně Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) a Zprávy o hodnocení korupčních rizik (CIA).

V následujícím textu se zaměříme na praktické sestavení účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu. Nejprve naznačíme převodový můstek mezi účetní osnovou a jednotlivými položkami výkazů a následně pak na praktickém příkladu provedeme reálnou demonstraci.

Povinnost auditu účetních jednotek je upravena v § 21 zákona o účetnictví . Od 1. 1. 2016 tudíž i pro nevýdělečné organizace, pokud za dvě po sobě jdoucí účetní období překročí dvě z následujících kritérií: 1. Aktiva vyšší než 40 mil. Kč. 2. Roční úhrn čistého obratu vyšší než 80 mil. Kč. 3. Průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50. Obecně prospěšné společnosti měly v zákoně č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, v § 19 odst. 2 stanoveny další podmínky pro povinný audit a sice: a) Pokud jsou příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, 1 000 000 Kč. b) Pokud výše čistého obratu překročila 10 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zákon č. 248/1995 Sb. byl zrušen a od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník , který upravuje podmínky auditu pro ústavy v § 415, odst. 2 , mám dotaz, zda na obecně prospěšné společnosti se vztahuje povinnost auditu dle zrušeného zákona 248/1995 Sb. nebo dle nového občanského zákoníku ?

V následujícím příspěvku se zaměříme na daňové řešení přechodu poplatníka daně z příjmů fyzických osob na účtování v hospodářském roce. Budeme se zabývat vymezením subjektů, které mohou uplatnit hospodářský rok, závěry Koordinačních výborů zabývajících se touto problematikou a zásadami uplatnění hospodářského roku u poplatníků daně z příjmů fyzických osob

Dle § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ “), je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců a toto účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. V následujícím článku si ukážeme rozdílné řešení daňového odpisování v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob uplatní hospodářský rok.

Od účetního období, které započalo v roce 2016, jsou diferencovány čtyři kategorie účetních jednotek a to mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Zařazení do příslušné kategorie se odvíjí od dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií. Kritéria pro testování příslušné kategorie stanoví § 1d zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví ). Jedná se o aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců.