Úroky z prodlení

Česká společnost, plátce DPH, vystavila v roce 2023 fakturu za služby. O existenci této faktury jsem se dozvěděla až z výpisu roku 2024, kdy tato společnost obdržela úhradu této faktury. Jak mám správně zaúčtovat?

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

Z povahy právní úpravy úroku z prodlení tak plyne, že není-li splatná daňová povinnost uhrazena včas, nabíhá za každý den prodlení ze zákona úrok z prodlení. Daňový subjekt proto může platební výměr na úrok z prodlení úspěšně napadat pouze prokáže-li že i) daň uhradil včas; ii) počet dnů prodlení byl odlišný; iii) při výpočtu úroku nebyly zohledněny jeho daňové přeplatky evidované na účtu správce daně; iv) konečná suma úroku numericky neodpovídá předepsané částce nebo v) vážné procesní vady s vlivem na zákonnost rozhodnutí. Ostatně NSS ze správního spisu ověřil, že stěžovatelka v odvolacím řízení namítala pouze nesprávný způsob doručení platebních výměrů na úrok z prodlení (viz odvolání založené na č. l. 6 správního spisu).

V roce 2021 na základě rozhodnutí soudu společnost zaúčtovala do výnosů smluvní úroky z prodlení. Úroky jí dlužník i v tom samém roce uhradil - došlo tedy i k jejich zdanění v DPPO za rok 2021. Následně se dlužník odvolal a v roce 2023 došlo k rozhodnutí odvolacího soudu, který částku úroků z prodlení snížil a tedy naše společnost byla nucela část těchto úroků z prodlení (přijatých a zaúčtovaných v roce 2021) vrátit. Jak v roce 2023 zaúčtovat vrácení úroků z prodlení a dále zda je možné o tyto vrácené úroky z prodlení snížit základ daně v roce 2023?

Z pohledu znění tohoto ustanovení je lhostejné, zda je platebním výměrem uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše je prostým výpočtem s užitím zákonné úrokové sazby a příslušného úrokového období, anebo zda je platebním výměrem uložena povinnost k zaplacení daně na základě jiných právních skutečností a skutkových závěrů správce daně, podřazených pod příslušné ustanovení daňového práva hmotného. Z hlediska ryze teoretického se totiž v obou případech jedná o rozhodnutí deklaratorní v tom smyslu, že se zde pouze autoritativně určuje existence určité povinnosti k zaplacení daně (resp. jejího příslušenství).

Na který účet má být zaúčtován úrok z prodlení za pozdní přiznání daně? Je rozdíl v účtování, pokud je správcem daně celní úřad nebo finanční úřad? Předpokládám, že se jedná o daňově neúčinný náklad...

Společnost s r. o. má výsledek hospodaření z roku 2022 cca 600 000 Kč. Společník je však zvyklý si každý rok vyplácet z hospodářského výsledku 1 275 000 Kč s tím, že zaplatí 15% srážkovou daň a zbytek se převádí na účet 428-Nerozdělený zisk minulých let. Na účtu 428 má společnost asi 15 000 000 Kč. Je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku stejně jako v přechozích letech s tím, že část se vezme z účtu 431 a zbytek z účtu 428? Nebo je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku jen z výše uvedených cca 600 000 Kč? A ještě jedna věc - srážková daň by měla být zaplacena do 31. 10. Jak velký problém je, když ji společnost nestihla zaplatit v říjnu, ale bude zaplacena až v listopadu?

Společnost s r. o. počátkem roku 2023 vystavila fakturu za úrok z prodlení ve výši 100. Posléze na základě smlouvy o postoupení pohledávky tuto pohledávku postoupila za 30. Jaké bude daňové řešení výnosů z vystavené faktury a výnosů a nákladů z následného postoupení?

Správce daně má při rozhodování o úhradě nedoplatku na dani (např. při výpočtu úroku z prodlení) ve smyslu § 154 odst. 4 daňového řádu povinnost zjistit a vyžádat si vratitelný přeplatek na dani evidovaný na jiném osobním daňovém účtu daňového subjektu u jiného správce daně ex offo, pokud má do příslušné daňové evidence přístup nebo takový přístup není spojen s většími překážkami, náklady či jinými komplikacemi.

Mezi základní povinnosti daňového subjektu patří podání daňového přiznání. U daní vyměřovaných za zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců se podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Tato lhůta se prodlužuje v několika situacích dle daňového řádu nebo ji může prodloužit správce daně na základě žádosti či z moci úřední. V případě daní se zdaňovacím obdobím kratším než jeden rok se daňové přiznání podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období a tuto lhůtu prodloužit nelze. Podá-li daňový subjekt daňové přiznání opožděně či vůbec, vystavuje se riziku finančních sankcí. Pokud daňový subjekt v zákonné lhůtě daňové přiznání nepodá, přestože jej tato povinnost tíží, správce daně ho k podání (řádného) daňového přiznání vyzve.

Dne 1. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 182/2023 Sb. , o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tento zákon, jenž lze považovat za jistou formu daňové amnestie, která byla takto vyhlášena státem, má „motivovat dlužníky ke splnění jejich nejdůležitějších povinností, tedy k úhradě daně (jistiny), na úkor povinností méně důležitých (úhrady příslušenství), a v konečném efektu k narovnání jejich vztahů ke státu na poli správy daní“, jak se ostatně uvádí v samotné důvodové zprávě, která doprovázela přijetí uvedeného zákona. Cílem tohoto opatření je také poskytnout úlevu fyzickým osobám a domácnostem v současné těžké ekonomické situaci.

Daňový subjekt, který je zatížen úrokem z prodlení či úrokem z posečkané částky, může požádat o prominutí tohoto úroku. Úspěšný žadatel o prominutí úroku musí splnit řadu podmínek. Některé z podmínek jsou stanoveny zcela exaktně (např. zaplatit daň, které se úrok týká), jiné jsou definovány prostřednictvím neurčitých právních pojmů (absence závažného porušení daňových či účetních právních předpisů, ospravedlnitelný důvod prodlení při placení daně či ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost úroku). Pro žadatele může být obtížné tyto neurčité právní pojmy dle jejich smyslu a významu naplnit – v článku proto na příkladech objasňuji, jak lze tyto pojmy chápat v praxi. V případě žádosti o prominutí úroku je pak samozřejmě nezbytné tvrzené skutečnosti dostatečně doložit a prokázat.

Všichni vnímáme, jak plyne čas a radost z toho nemáme. Včerejšek se nám nevrátí a na zítřek musíme počkat. Čas si nekoupíme, ale může se nám nehezky prodražit – jak demonstruje dnešní příspěvek. Daň totiž nestačí jen správně spočítat, uvést do daňového přiznání a zaplatit. Je zapotřebí jí státu odvést včas, ve stanovené lhůtě splatnosti. Když se opozdíme, tak si připlatíme – sankci za nesplnění časové podmínky – a čím později, tím více. O úroku z prodlení jistě slyšel každý, ale některá zákoutí této oblasti správy daní mohou nemile překvapit. Problémem jsou podobně znějící pojmy mající odlišné významy i mlhavá mnohomluvná procesní ustanovení…

Společnosti byl vyměřen úrok z prodlení od FÚ účtován na účet 545 - tuto finanční škodu společnost uplatnila u pojišťovny. Škoda pojišťovnou byla uznána a náhrada vyplacena (mínus spoluúčast) - účtováno přes účet 648. Je účtování v pořádku? Je účet 545 daňově uznatelný, pokud proti tomu je zdaněný výnos (výnos o spoluúčast nižší)?

U každého daňového subjektu může nastat situace, kdy nebude z prostých ekonomických či sociálních důvodů schopen v zákonem stanovené lhůtě plnit své peněžité závazky vůči veřejnému rozpočtu. Tíživou ekonomickou situaci daňových subjektů logicky předpokládá i zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, který pro tyto případy upravuje instituty, jež mohou pomoci (dočasně) zmírnit dopady daňové zátěže. Mezi takové stabilizační nástroje bezesporu patří též posečkání daně, které umožňuje účinně, a hlavně ve spolupráci se správcem daně řešit vzniklý či vznikající nedoplatek na dani.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2022, čj. 1 Afs 164/2022-37

Poplatník uhradil se zpožděním DPPO, výše úroku odhadem přesáhne 1 000 Kč. Je FÚ povinen vystavit platební výměr na úrok z prodlení? Z FÚ bylo zasláno jen vyrozumění o výši nedoplatku, kde jsou uvedeny celkové hodnoty dluhu v členění podle jednotlivých daní, ale není jednoznačné, kolik činí úrok z prodlení (včetně způsobu jeho výpočtu) a kolik dlužná daň či případně jiné příslušenství. DIS + není používána. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2022, čj. 6 Afs 183/2021-41

Současně ovšem zákonodárce neomezil použitelnost § 254 odst. 2 daňového řádu pouze na případy vymáhání nesprávně stanovené daně. Kdyby tomu tak bylo, nemusel by zákonodárce výslovně zakotvovat, že úrok dle citovaného ustanovení nevzniká, je-li „neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav“. Chtěl-li zákonodárce omezit právo na úrok dle § 254 odst. 2 daňového řádu na případy, kdy byla vymáhána nesprávně stanovená daň, mohl (a měl) to v předmětné právní úpravě jednoznačně vyjádřit. K tomuto kroku ostatně zákonodárce již přistoupil, neboť dle § 254 odst. 5 daňového řádu ve znění účinném od 1. 1. 2021 platí, že „Výše úroku z nesprávně stanovené daně podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.“ Za neoprávněnou daňovou exekuci v popsaném smyslu je nepochybně třeba pokládat i takovou, která probíhá bez exekučního příkazu.

V řádném daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty vznikla daňová povinnost, kterou poplatník uhradil opožděně a správce daně vyměřil úrok z prodlení. Poté bylo podáno dodatečné přiznání, ve kterém byl uplatněn odpočet za nákup automobilu. Celková daňová povinnost za dané období byla menší než odpočet z nákupu automobilu. Zruší správce daně původní úrok z prodlení?